John Locke: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Vytvořeno heslo k teorii společenské smlouvy Johna Locka. Bude ještě předmětem další úpravy po konzultaci s vedoucí semminarni skupiny.)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
John Locke (1632 - 1704) se narodil do rodiny puritánského státního zástupce a sympatizanta měšťanské opozice. Vystudoval Westminsterskou školu, kde získal klasické humanistické jazykové vzdělání, a Oxford v koleji Christ Church, kde ukončil teologická studia, knězem se však nikdy nestal. Dále studoval medicínu a projevil zájem o empirickou přírodovědu. Významnou životní událostí, která mela velký vliv na jeho myšlení, bylo pro Locka seznámení s lordem Shaftesbury, kterému se stal osobním lékařem, tajemníkem a také jeho blízkým přitelem. Díky Shaftesburymu se Locke zapojil protistuartovského odboje, zastával různé politické funkce a setkával se s významnými osobnostmi své doby. Po pádu odboje Locke se Shaftesburym utíká do Nizozemí, kde Shaftesbury umírá a Locke se se do Anglie vrací až s nástupem Viléma Oranžského na trůn. Ten mu nabízí vysoké politické funkce, ale Locke se raději věnuje soukromému životu a setkání s významnými osobnostmi, například Issacem Newtonem<ref>LOCKE, J. ''Dvě pojednání o vládě.'' 1. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. s. 18 - 32.</ref>.
+
John Locke (1632 - 1704) se narodil do rodiny puritánského státního zástupce a sympatizanta měšťanské opozice. Vystudoval Westminsterskou školu, kde získal klasické humanistické jazykové vzdělání, a Oxford v koleji Christ Church, kde ukončil teologická studia, knězem se však nikdy nestal. Dále studoval medicínu a projevil zájem o empirickou přírodovědu. Významnou životní událostí, která měla velký vliv na jeho myšlení, bylo pro Locka seznámení s lordem Shaftesbury, kterému se stal osobním lékařem, tajemníkem a také jeho blízkým přitelem. Díky Shaftesburymu se Locke zapojil protistuartovského odboje, zastával různé politické funkce a setkával se s významnými osobnostmi své doby. Po pádu odboje Locke se Shaftesburym utíká do Nizozemí, kde Shaftesbury umírá a Locke se se do Anglie vrací až s nástupem Viléma Oranžského na trůn. Ten mu nabízí vysoké politické funkce, ale Locke se raději věnuje soukromému životu a setkání s významnými osobnostmi, například Issacem Newtonem<ref>LOCKE, J. ''Dvě pojednání o vládě.'' 1. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. s. 18 - 32.</ref>.
  
 
= Lockova teorie společenské smlouvy =
 
= Lockova teorie společenské smlouvy =

Verze z 31. 10. 2019, 23:25

John Locke (1632 - 1704) se narodil do rodiny puritánského státního zástupce a sympatizanta měšťanské opozice. Vystudoval Westminsterskou školu, kde získal klasické humanistické jazykové vzdělání, a Oxford v koleji Christ Church, kde ukončil teologická studia, knězem se však nikdy nestal. Dále studoval medicínu a projevil zájem o empirickou přírodovědu. Významnou životní událostí, která měla velký vliv na jeho myšlení, bylo pro Locka seznámení s lordem Shaftesbury, kterému se stal osobním lékařem, tajemníkem a také jeho blízkým přitelem. Díky Shaftesburymu se Locke zapojil protistuartovského odboje, zastával různé politické funkce a setkával se s významnými osobnostmi své doby. Po pádu odboje Locke se Shaftesburym utíká do Nizozemí, kde Shaftesbury umírá a Locke se se do Anglie vrací až s nástupem Viléma Oranžského na trůn. Ten mu nabízí vysoké politické funkce, ale Locke se raději věnuje soukromému životu a setkání s významnými osobnostmi, například Issacem Newtonem[1].

Lockova teorie společenské smlouvy

Přirozený stav

Locke ve své teorii společenské smlouvy vychází z toho, že člověk se odpočátku nachází v tzv. přirozeném stavu. Tím je podle něj dokonalá svoboda člověka nakládat se svým majetkem a sebou samým tak, jak se nám zlíbí[2]. Přirozený stav ovšem podle Locka není stavem zvůle, a tak jednání jednoho člověka nesmí zasahovat do práv druhého člověka. Je také stavem rovnosti, kdy všechna moc i pravomoc je vzájemná. Locke v přirozenému stavu dává všem právo trestat způsobené křivdy, a to nejen na sobě, ale i na jiných[3]. Tento trest však nesmí být nepřiměřený k prohřešku a musí sloužit k náhradě a výstraze.

Společenská smlouva

Jelikož člověka v přirozeném stavu nelze podrobit politické moci bez jeho souhlasu, vidí Locke společenskou smlouvu jako svobodné rozhodnutí člověka uzavřít dohodu s jinými za účelem utvoření společenství pro ochranu svého života, svobody, majetku a klidného života před ostatními, kteří v tomto společenství nejsou. Ostatní pak zůstávají v přirozeném stavu, protože je toto jednání jiných nemůže ovlivňovat[4]. V tomto společenství se každý člen zavazuje podřídit se vůli většiny. Význam ustavení takového společenství vidí Locke v tom, že ačkoliv v přirozeném stavu je každý svobodný a všichni jsou si rovni, je to stav velmi nejistý, s neustálou hrozbou narušení práv a bez efektivní cesty jejich ochrany. Narozdíl od společenství ustaveného společenskou smlouvou schází v přirozeném stavu ustálený a vynutitelný zákon, který by byl měřítkem práva a bezpráví, dále nestranný soudce a zároveň vykonavatelnost rozsudku[5].

Jelikož Locke odvozuje vznik společností a vlád od přirozeného stavu, ve kterém jsou si všichni rovni, považuje lid za zdroj moci vlády. Pokud je tato moc zneužívána, nebo využívána pro špatný účel, může ji lid vládě odebrat a vložit ji zpět do rukou tam, kde to bude považovat za vhodné[6].

  1. LOCKE, J. Dvě pojednání o vládě. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. s. 18 - 32.
  2. LOCKE, J. Dvě pojednání o vládě. s. 140 - 141
  3. LOCKE, J. Dvě pojednání o vládě. s. 142.
  4. LOCKE, J. Dvě pojednání o vládě. s. 185
  5. LOCKE, J. Dvě pojednání o vládě. s. 198.
  6. LOCKE, J. Dvě pojednání o vládě. s. 210.
Autoři článku: Jakub Filipek (Jakub Filipek)