Interpretace práva

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-0star2-0star3-0star4-0star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Výklad práva neboli interpretace práva je velmi důležitý proces, který je zaměřen na zjištění obsahu, smyslu a významu právní normy. Výklad práva je nezbytný prvek jakékoliv právní činnosti, neboť vykládat musíme nejen právní normy, ale též právní jednání, právní akty,… Rozeznáváme dva druhy výkladu- extensivní výklad, a restriktivní výklad.

F. Weyr: „Výklad práva je nezbytným prvkem jakékoliv právní činnosti.“

Předpoklad racionálního zákonodárce

Předpokládáme, že zákony nejsou tvořeny svévolně, ale zákonodárce jimi sleduje rozumné a rekonstruovatelné účely, které mají být použity v souladu s ideou práva. Právní úprava musí být v souladu s existujícími hodnotovými východisky společnosti.

Výkladové metody

Rozeznáváme tyto základní výkladové metody:

Autentický výklad- výklad právní normy tím, kdo ji přijal, je právně závazný, vyskytuje se ve formě právních definic.

Jazykový výklad- jazykový projev je komunikační prostředek, pomocí kterého zákonodárce hovoří k adresátům, důležitá je slovní zásoba a pravidla mluvnice.

Historický výklad- objasnění smyslu normativního aktu spočívá v tom, jak o něm uvažoval a jaký význam s ním spojoval zákonodárce.

Teleologický význam- ptáme se po účelu a smyslu vykládaného ustanovení.

Komparativní výklad- neboli srovnávací výklad, jeho podstatou je, že pro výklad domácí právní normy použijeme cizí právní normu- z důvodů inspirace výsledků cizího práva.

Legální výklad- je vklad orgánu, který byl právní normou zmocněn k tomu, aby podával obecně závazný výklad, v současnosti není tato forma výkladu u nás využívána.

Výklad ústavního soudu- závazný v okamžiku, kdy Ústavní soud jedná jako negativní zákonodárce.

Soudní výklad- vyskytuje se ve dvou formách:

- pravomocné rozhodnutí v konkrétní věci- tento právní výklad je právně závazný pro všechny účastníky řízení, ve kterém bylo takové rozhodnutí vydáno.

- výklad Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu- konstatuje se, že tento výklad závazný není a působí pouze silou své argumentace, ovšem v praxi se postupuje, jako by závazný byl.

Výklad orgánu aplikující právo- je závazný pouze pro určitý jeden případ, je obsažen v odůvodnění pravomocného rozhodnutí.

Oficiální výklad- výklad státního orgánu pro své podřízené pracovníky (pomocí interních normativních instrukcí), není obecně závazný.

Výklad vědecký- podáván právní vědou v odborné literatuře, tento typ výkladu je nezávazný, vliv na praxi je sepjat se autoritou a odborností autora.

Výklad laický- může ho podat kdokoliv, ovšem je zde nejvyšší riziko závadnosti výkladu.

Logické argumenty

Argument a contrario – argument z opaku

Argument per eliminationem – použit v případě taxativního výčtu

Argument per analogiam – daný případ má být rozhodnut stejně nebo podobně jako případ v zákoně ustanovený

Argument a minori ad maius – úsudek od menšího k většímu

Argument a maiore ad minus – úsudek od většího k menšímu

Argument reductione ad absurdum – dovedení věci do nesmyslných závěrů – absurdní výsledek je zamítnut

Zdroje:

OSINA, Petr. Teorie práva. 1. Praha 2: Nakladatelství Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-65-6.