Grundnorma: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Značka: editace z VisualEditoru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
Normativní pravidla jsou v podstatě dvojího druhu. Jsou to pravidla týkající se chování a jednání lidé nebo institucí, a jsou to '''zmocňovací normy''', jež určují, jak lze tvořit platné normy.<ref name=":0">WEINBERGER, Ota. ''Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie)''. 1993, Brno: Masarykova univerzita, s. 48.</ref> V právní filozofii se problémem zmocňovacích norem zabávají dvě významné teorie, totiž dynamtická teorie ryzí nauky právní (Kelsen, Weyr, Merkl) a Hartovo učení o primárních a sekundárních normách jako součástech každého moderního právního systému.<ref name=":0" />
+
Normativní pravidla jsou v podstatě dvojího druhu. Jsou to pravidla týkající se chování a jednání lidé nebo institucí, a jsou to '''zmocňovací normy''', jež určují, jak lze tvořit platné normy.<ref name=":0">WEINBERGER, Ota. ''Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie)''. 1993, Brno: Masarykova univerzita, s. 48.</ref> V právní filozofii se problémem zmocňovacích norem zabávají dvě významné teorie, totiž dynamická teorie ryzí nauky právní (Kelsen, Weyr, Merkl) a Hartovo učení o primárních a sekundárních normách jako součástech každého moderního právního systému.<ref name=":0" />
  
 
Podle Kelsena, Weyra a Merkla je právní systém dynamický normativní systém. Je založen na jednom základním pravidel - na základní normě, z níž vychází veškerá tvorba norem.<ref name=":0" />
 
Podle Kelsena, Weyra a Merkla je právní systém dynamický normativní systém. Je založen na jednom základním pravidel - na základní normě, z níž vychází veškerá tvorba norem.<ref name=":0" />
  
{{Pahýl}}
+
=== Nesouhlas s Kelsenem ===
 +
Ota Weinberger se vyjadřuje ke Kelzenově koncepci právní platnosti tak, že se dle jeho názoru jedná o empirickou (konkrétně sociologickou) otázku, v žádném případě to není pouze věc předpokladu, hypotézy nebo nějakého právnického axiomu, jak soudí Kelzen.<ref>WEINBERGER, Ota. ''Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie)''. 1993, Brno: Masarykova univerzita, s. 50.</ref>{{Pahýl}}
 +
<references />

Verze z 30. 11. 2017, 15:52

Normativní pravidla jsou v podstatě dvojího druhu. Jsou to pravidla týkající se chování a jednání lidé nebo institucí, a jsou to zmocňovací normy, jež určují, jak lze tvořit platné normy.[1] V právní filozofii se problémem zmocňovacích norem zabávají dvě významné teorie, totiž dynamická teorie ryzí nauky právní (Kelsen, Weyr, Merkl) a Hartovo učení o primárních a sekundárních normách jako součástech každého moderního právního systému.[1]

Podle Kelsena, Weyra a Merkla je právní systém dynamický normativní systém. Je založen na jednom základním pravidel - na základní normě, z níž vychází veškerá tvorba norem.[1]

Nesouhlas s Kelsenem

Ota Weinberger se vyjadřuje ke Kelzenově koncepci právní platnosti tak, že se dle jeho názoru jedná o empirickou (konkrétně sociologickou) otázku, v žádném případě to není pouze věc předpokladu, hypotézy nebo nějakého právnického axiomu, jak soudí Kelzen.[2]

In-progress.jpg
             Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
             Pomozte naší wiki tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
  1. 1,0 1,1 1,2 WEINBERGER, Ota. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie). 1993, Brno: Masarykova univerzita, s. 48.
  2. WEINBERGER, Ota. Filozofie, právo, morálka. (Problémy praktické filozofie). 1993, Brno: Masarykova univerzita, s. 50.
Autoři článku: Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow)