Práva z vadného plnění u koupě zboží v obchodě

Ustanovení § 2165 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), upravuje zákonnou (odst. 1) a smluvní povinnost (odst. 2) z vadného plnění. Dle odst. 1 daného ustanovení je kupující oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Komentované ustanovení upravuje odlišně od směrnice 1999/44/ES dobu trvání zákonné povinnosti z vadného plnění a nikoli pouze – jak uvádí směrnice – dobu, po kterou je kupující oprávněn své právo z vady věci u prodávajícího uplatnit.

Kupující musí ve lhůtě dvaceti čtyř měsíců vědu vytknout. Pro toto jednostranné právní jednání není stanovena žádné forma, kupující tak může učinit i ústně. Vytknutí vady musí být učiněno srozumitelně. Jelikož je kupní smlouva relativní závazkový vztah, právní následky působí jen mezi stranami závazku. Právo vytknout vadu prodávajícímu má pouze kupující, který věc od prodávajícího koupil. Pokud tento kupující poté věc prodá třetí osobě, třetí osoba bude mít právy z vadného plnění pouze vůči kupujícímu-prodávajícímu, nikoli původnímu prodávajícímu.

V odstavci dva komentovaného ustanovení zákonodárce upravil smluvní záruku. Jedná se o záruky, které prodávající svým jednostranným prohlášením prodlouží (na obalu nebo např. v reklamě). Zde se uplatní ustanovení o záruce za jakost dle § 2113 an. OZ, dle kterého se „zárukou za jakost prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci.“

Ve smyslu ustanovení § 2167 OZ se „ustanovení § 2165 OZ nepoužije ve čtyřech případech:

1.     U věci prodávané za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána,

            Jedná se o věci, která prodávající prodává za nižší cenu, a to v důsledku existence vady na věci. Prodávající však vadu musí jasně označit. Povinnost prodávajícímu jednak určuje přímo ustanovení § 2164 OZ, a jednak i zákon o ochraně spotřebitele v § 10 odst. 6. Jak jsem uvedla výše, kupující neztrácí práva z vad, ale nemá je stejná jako kdyby věc koupil bezvadnou.

Kupujícímu zůstávají práva z ostatních vad, o kterých kupující buďto nevěděl nebo se vyskytly později.            

2.     Na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním,

            Opotřebení znamená, že věc sice slouží ke svému účelu, ale není tak efektivní nebo poněkud utrpěl její vzhled. Na běžné opotřebení věci se nevztahují stejným způsobem práva z vadného plnění. Na vady, které by však vybočovaly z obvyklého opotřebení, se však práva z vadného plnění, tedy povinnost prodávajícího z vadného plnění, vztahovat budou.

3.     U použité věci na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou věc měla při převzetí kupujícím, nebo

           U použitých věcí vždy chybí nějaká vlastnost - např. nemají estetické vlastnosti. Kupující nemůže mít stejná práva z vadného plnění jako u věcí nepoužitých nebo neopotřebovaných.

4.     Vyplývá-li to z povahy věci“

Zákonná dikce v tomto případě bude dopadat na případy na věci, u kterých to vyplývá z povahy plnění. Příkladem mohou být některá zvířata, která žijí krátce (ve smyslu § 494 OZ „není živé zvíře věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze“).

Prodávající má povinnost, pokud o to kupující požádá, potvrdit a vysvětlit své povinnosti kupujícímu v případě vadného plnění (§ 2166 OZ). Úprava vychází ze směrnice 1999/44/ES. Český zákonodárce ale právní úpravu informační povinnosti prodávajícího rozšířil na všechny jeho povinnosti vyplývající z vadného plnění. Avšak tuto povinnost má prodávající pouze, pokud o to kupující požádá. Kupující má možnost o vysvětlení požádat kdykoli, není tedy časově omezeno, ale musí se vždy vztahovat k zakoupené věci. Prodávající se může zprostit povinnosti uvedené v § 2166 odst. 1 OZ tím, že vydá kupujícímu doklad o zakoupení věci, který musí obsahovat údaje, jež zákon požaduje pro potvrzení dle § 2166 odst. 3 OZ daného ustanovení. „Je-li to potřebné, prodávající vysvětlí kupujícímu v potvrzení srozumitelným způsobem obsah, rozsah, podmínky a dobu trvání své odpovědnosti i způsob, jakým lze uplatnit práva z ní plynoucí“ (§ 2166 odst. 2 OZ). Tuto povinnost má jen, pokud je to potřebné. Potvrzení je důležité i kvůli uplatnění práv vad ve smyslu § 2172 OZ, dle kterého se práva z vad uplatňují prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Místem uplatnění je primárně prodejna prodávajícího, v některých případech zákon stanoví kupujícímu povinnost uplatnit svá práva u jiné osoby. Aby tak mohlo být učiněno, musí být splněny následující podmínky:

1. Kupujícímu musí být tato osoba známa, a to z písemného potvrzení
2. Musí se jednat o nárok kupujícího na opravu věci, nikoli o další možné nároky
3. Tato osoba musí mít sídlo, buď přímo v místě prodávajícího nebo v místě, které je pro kupujících ještě bližší.

Může se stát, že prodávající povinnost stanovenou mu v § 2166 OZ nesplní, když k ní bude povinen. Takové jednání prodávajícího nezpůsobuje neplatnost potvrzení, kupujícímu však mohou vzniknout nároky z případné vzniklé škody. Nároky se odvíjí od toho, zda se jedná o podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy dle § 2106 OZ či § 2107 OZ.

Ve smyslu § 2106 odst. 1 OZ má kupující poté tato práva:

1. Na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
2. Na odstranění vady opravou věci,
3. Na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
4. Odstoupit od smlouvy.

Kupující má několik možností, jak se domáhat po prodávajících odstranění vady. Primárně si vybírá z možností uvedených v § 2106 odst. 1 OZ. Prodávající je povinen volbu kupujícího strpět, respektovat a samozřejmě provést. Kupující svou volbu musí prodávajícímu ve smyslu § 2106 odst. 2 OZ oznámit vez zbytečného odkladu, někdy je však možné provést volbu i později. Takto učiněná volbu ze strany kupujícího je neměnná, zákon však zná dvě alternativy změny. První je dohoda s prodávajícím. Druhá souvisí s volnou odstranění vady. Pokud se vada ukáže jako neodstranitelná, má kupující znovu právo volby mezi zbývajícími alternativami. Kupující, který neprovedl výběr bez zbytečného odkladu, ztrácí práva dle § 2106 odst. 1 OZ a nadále může uplatňovat práva pouze dle § 2107 OZ.

Kupující má při nepodstatném porušení smlouvy ze strany prodávajícího dvě možnosti dané zákonem, jak se domáhat svého práva z vadného plnění. První možností je odstranění vady ze strany prodávajícího. Druhou možností je vyžádat si slevu. Jak si lze všimnout, v případě nepodstatného porušení smlouvy, má kupující práva z vadného plnění užší, než je tomu v případě podstatného porušení smlouvy. Kupující stejně jako v případě podstatného porušení, musí dát svůj výběr najevo prodávajícímu. Zákon v ustanovení § 2107 OZ nestanovuje dobu, do kdy má kupující oznámit svou volbu prodávajícímu. V daném případě se aplikují podpůrně pravidlo v § 2106 OZ, kdy kupující musí oznámit svou volbu bez zbytečného odkladu prodávajícímu a jestliže svou volbu neoznámí, jeho práva nezaniká, ale prodávající může vadu odstranit dle vlastního výběr - např. tím, že dodá chybějící věc, nebo dodá věc novou. Pokud si kupující zvolí ze dvou možností právě odstranění vady a prodávající neodstraní vadu včas, nebo ji odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit ve smyslu § 2107 odst. 3 OZ.

Pokud se přesuneme zpět do speciální úpravy pro prodej zboží v obchodě, v ustanovení § 2169 OZ zákonodárce upřesňuje nároky kupujícího z vadného plnění. V tomto případě se uplatní rovněž i úprava obecné úpravy kupní smlouvy a obecnou úpravu závazkového práva (např. § 1922 OZ). Prodávajícímu vznikají povinnosti jednak z porušení § 2161 OZ (jakost při převzetí), stejně tak i při výskytu vady v zákonné dvaceti čtyřměsíční lhůtě z vadného plnění. Je nutné podotknout, že v nynější době je v Poslanecké sněmovně návrh na změnu této reklamační lhůty.

Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Má se za to, že pokud se vada objeví v prvních šesti měsících od převzetí, věc byla vadná již při převzetí. Prodávající může tuto vyvratitelnou domněnku vyvrátit, např. Tím, že prokáže, že vadu způsobil kupující. Jak jsem uvedla výše, nároky kupujícího se odvíjí od úpravy v § 2106 OZ a § 2107 OZ, tedy zda se jedná o podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy ze strany prodávajícího.

Kupující ve smyslu § 2169 odst. 3 OZ má nárok i na výměnu součásti věci nebo na opravu věci. Pokud tedy například se na prstenu s malými kamínky vypadne jeden kamínek, kupující nebude mít nárok na výměnu prstenu, ale měl by mít nárok na odstranění vady (kupující si určí, zda chce vadu odstranit opravou, tedy přidáním daného kamínků, či výměnou). Pokud volba kupujícího nebude možné provést (prsten se už nevyrábí, nebo dané kameny nejsou už nikde k dispozici), může kupující odstoupit od smlouvy. Prodávající dostojí své povinnosti i tím, že dodá novou věc. V takovém případě nezačne běžet nová záruční doba.

Kupující může požadovat přiměřenou slevu z věci, pokud ani neodstoupí, neuplatní právo na dodání nové věci, na výměnu její součásti nebo na opravu věci (§ 2169 odst. 3 OZ). Stejně tak, pokud si kupující přál dodání nové věci nebo její opravu, ale prodávající toho není schopen (např. Z důvodu že se věc již přestala vyrábět), má kupující právo na přiměřenou slevu. Stejně tak má nárok na slevu, pokud to kupujícímu jako spotřebiteli přihodilo potíže, když prodávající nejednal nápravu dle volby kupujícího.

Existují situace, kdy je vyloučeno právo kupujícího z vadného plnění. Bude to v případě, kdy kupující věděl, že věc má vadu, a to ještě před tím, než věc převezl, anebo pokud kupující vadu sám způsobil (§ 2170 OZ). Jako celá úprava prodeje zboží v obchodě, je komentované ustanovení implementací směrnice 1999/44/ES, i když ne přesnou. Prodávající se dle komentované ustanovení zprostí povinnosti z vadného plnění. Komentované ustanovení je speciální k § 1917 (Je-li vada nápadná a zřejmá již při uzavírání smlouvy nebo lze-li vadu zjistit z veřejného seznamu, jde k tíži nabyvatele. To neplatí, pokud zcizitel vadu lstivě zastřel nebo pokud nabyvatele výslovně ujistil, že věc takovou vadu nemá nebo že je vůbec bez vad.) OZ.

Výskyt vady u věcí prodávaných za nižší cenu a u věcí použitých

U věcí použitých je úprava práv kupujícího při výskytu vad odlišná než u věcí nových, nepoužitých. Je tomu tak zejména proto, že kupující např. Ve většině případů nemá už k dispozici stejné zboží (např. jde o prodej použité košile, kterou má prodávající jen jednu). Zákonodárce v těchto případech neumožnila kupujícímu požadovat výměnu věci. Místo výměny má kupující právo na přiměřenou slevu, její výše bude stanovena vždy podle konkrétní situace. Ustanovení § 2171 OZ stanoví, že má-li věc vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o věc prodávanou za nižší cenu nebo o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu. K použití komentované ustanovení musí být naplněny dvě podmínky. První podmínkou je, že se musí jednat o vadu, z ní je prodávající zavázán. Druhou podmínkou je fakt, že se musí jednat o zboží prodávané za sníženou cenu, nebo musí jít o věc použitou. V jiných případech se komentované ustanovení nepoužije. U věcí prodávaných za sníženou cenu, prodávající neodpovídá za vady, kvůli kterým byla snížena cena věci. U použitých věcí poté prodávající neodpovídá za vady, které věc měla při převzetí. Pokud jde ale o jiné vady, prodávající z nich zavázán je.

Písemné potvrzení prodávajícího

Písemné potvrzení slouží k podpoře právního postavení kupujícího s ohledem na jeho důkazní pozici. Jedná se o povinnost prodávajícího, které je stanovena jak občanským zákoník, tak i zákonem o ochraně spotřebitele. V občanském zákoníku se jedná o ustavení § 2173 OZ, dle kterého uplatní-li kupující právo z vadného plnění, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, kdy právo uplatnil, jakož i provedení opravy a dobu jejího trvání. Ustanovení nejmenuje přímo osobu prodávajícího, může se jednat i o třetí osobu, která vadnou věc přijímá (viz § 2172 OZ). Potvrzení deklaruje, že kupující své právo z vadného plnění uplatnil, provedení opravy a dobu jejího trvání. Kupující může toto oprávnění uplatnit u soudu ve smyslu § 2172 OZ (Práva z vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého věc byla koupena. Je-li však v potvrzení podle § 2166 uvedena jiná osoba určená k opravě, která je v místě prodávajícího nebo v místě pro kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u toho, kdo je určen k provedení opravy. Osoba takto určená k opravě provede opravu ve lhůtě dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím při koupi věci.).

Povinnost prodávajícího stanoví i zákon o ochraně spotřebitele v ustanovení § 19, dle kterého je prodávající povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tato povinnost se vztahuje i na jiné osoby určené k provedení opravy. Prodávající musí kupujícího dále informovat o vyřízení reklamace. Prodávající (nebo jím pověřený pracovník) musí o reklamaci rozhodnout ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Reklamace musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Uplynutí lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 19 odst. 3 dle kterého Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

Nepřípustná ujednání

Spotřebitelské smlouvy zákonodárce upravil za cílem ochrany slabší strany – kupujícího. Ustanovení § 2174 OZ stanoví nicotnost takových ujednání, která by omezovala nebo přímo rušila právo z vady věci předtím, než ho kupující uplatní. A to i v případě, kdy si strany ujednání o omezení nebo zániku práv z vadného plnění výslovně dohodnou. Takové ujednání bude nicotné, ale smlouva mezi stranami bude nadále platná. Obecně se nabyvatel ve smyslu § 1916 OZ může předem vzdát svého práva z vadného plnění, nikoli však v případě smluv, které chrání postavení slabší strany Jedná se o speciální ustanovení zakotvené v OZ implementací čl. 7 odst. 1 směrnice 1999/44/ES.