Promlčecí doba přestupku
Uplynutí promlčecí doby je jedním z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek.
Obsah
Počátek běhu promlčecí doby
Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal[1].
Pozn.: U pokračujícího, hromadného, nebo trvajícího přestupku počíná promlčecí lhůta běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, k poslednímu útku, nebo k odstranění protiprávního stavu[2]. Pokud se pachatel dopustil více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť[3].
Délka promlčecí doby
Promlčecí doba činí:
- 1 rok u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč[4]
- 3 roky u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více[5]
Tuto promlčecí dobu lze v zákonem daných případech stavět nebo přerušit[6]. Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová[7] (jinak řečeno, promlčecí doba se restartuje).
Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději:
- 3 roky u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
- 5 let u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více
Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvalo stavění promlčecí doby.[8]
Pozn.: U přestupků, které nemají pevně stanovenou horní sazbu pokuty je promlčecí doba také 1 rok:
Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76[9] Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].
Stavění promlčecí doby
Do promlčecí doby se nezapočítává doba:
- po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení[10]
Pozn.: Vzhledem k rychlosti OČTŘ je velká pravděpodobnost, že k promlčení přestupku došlo již během přípravného řízení, tedy před zahájením samotného trestního řízení.
- po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení[11]
- po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní[12]
K zamyšlení: Je soudní řízení o nečinnosti správního orgánu soudním řízením správním o věci? Jinak řečeno, lze podáním nečinnostní žaloby docílit promlčení přestupku?
- po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu[13]
Přestupek provozovatele vozidla
Promlčecí lhůta přestupku provozovatele vozidla se staví po dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s řidičem. Naopak promlčecí doba přestupku řidiče se staví na dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s provozovatelem.
Přerušení promlčecí doby
Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová (tj. opět 1 rok resp 3 roky).
Promlčecí doba se přerušuje:
- oznámením o zahájení řízení o přestupku[14]
Pozn.: Oznámením o zahájení řízení se rozumí doručení oznámení řízení o přestupku podezřelému (doručením se z něj stává obviněný[15]) ať již materiálním doručením nebo fikcí. Oznámení o zahájení řízení lze spojit i s jiným úkonem[16] (typicky příkaz).
- vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením[17]
Pozn.: Ne všechny správní orgány toto respektují, avšak judikatura je jednoznačná:
Rozsudek NSS ze dne 16.04.2024 č. j. 10 As 311/2022 - 28[18] [6] Krajský úřad souhlasí se závěry krajského soudu, který správně vycházel z doručenky a zjistil, že příkaz byl doručen dne 9. 8. 2021. Stěžovatel uplatnil námitku o promlčení poprvé až před krajským soudem, což je podle krajského úřadu překvapivé. Kromě toho má krajský úřad za to, že promlčecí doba byla přerušena už vydáním příkazu dne 27. 7. 2021, ne jeho doručením. [14] NSS pak nepřisvědčil námitce krajského úřadu, podle které byla promlčecí doba přerušena už vydáním příkazu. Příkaz, který je prvním úkonem v řízení, jako tomu bylo nyní, je třeba považovat za oznámení o zahájení řízení. Běh promlčecí doby se tak posuzuje podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Okamžikem přerušení běhu promlčecí doby proto bude doručení, ne vydání příkazu (rozsudek NSS ze dne 1. 4. 2022, čj. 6 As 305/2021 ‑ 37, č. 4341/2022 Sb. NSS, bod 21).
Vývoj délky promlčecí doby
Promlčecí doba v praxi
Zdroje
Reference
- ↑ § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 31 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 31 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 30 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 32 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 32 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 32 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76
- ↑ § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 69 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ § 46 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád
- ↑ § 32 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
- ↑ Rozsudek NSS ze dne 16.04.2024 č. j. 10 As 311/2022 - 28
