Promlčecí doba přestupku

Z Iurium Wiki

Verze z 28. 6. 2024, 12:51, kterou vytvořil JF (diskuse | příspěvky) (Přerušení promlčecí doby)

Uplynutí promlčecí doby je jedním z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek.

Počátek běhu promlčecí doby

Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal[1].

Pozn.: U pokračujícího, hromadného, nebo trvajícího přestupku počíná promlčecí lhůta běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, k poslednímu útku, nebo k odstranění protiprávního stavu[2]. Pokud se pachatel dopustil více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť[3].

Délka promlčecí doby

Promlčecí doba činí:

  • 1 rok u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč[4]
  • 3 roky u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více[5]

Tuto promlčecí dobu lze v zákonem daných případech stavět nebo přerušit[6]. Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová[7] (jinak řečeno, promlčecí doba se restartuje).

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději:

  • 3 roky u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
  • 5 let u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více

Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvalo stavění promlčecí doby.[8]

Pozn.: U přestupků, které nemají pevně stanovenou horní sazbu pokuty je promlčecí doba také 1 rok:

Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76[9]
Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].

Stavění promlčecí doby

Do promlčecí doby se nezapočítává doba:

  • po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení[10]

    Pozn.: Vzhledem k rychlosti OČTŘ je velká pravděpodobnost, že k promlčení přestupku došlo již během přípravného řízení, tedy před zahájením samotného trestního řízení.

  • po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení[11]
  • po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní[12]

    K zamyšlení: Je soudní řízení o nečinnosti správního orgánu soudním řízením správním o věci? Jinak řečeno, lze podáním nečinnostní žaloby docílit promlčení přestupku?

  • po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu[13]

Přestupek provozovatele vozidla

Promlčecí lhůta přestupku provozovatele vozidla se staví po dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s řidičem. Naopak promlčecí doba přestupku řidiče se staví na dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s provozovatelem.

Přerušení promlčecí doby

Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

Promlčecí doba se přerušuje:

  • oznámením o zahájení řízení o přestupku[14]

Pozn.: oznámením o zahájení řízení se rozumí doručení oznámení řízení o přestupku podezřelému (doručením se z něj stává obviněný) ať již materiálním doručením nebo fikcí. Oznámení o zahájení řízení lze spojit i s jiným úkonem[15] (typicky příkaz).

Vývoj délky promlčecí doby

Promlčecí doba v praxi

Zdroje

Reference

Autoři článku: JF