Státní moc
Veřejná moc je taková moc, která autoritativně[1] rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať už přímo nebo zprostředkovaně.
Subjekt, o jehož právech nebo povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci, není v rovnoprávném[1] postavení s tímto orgánem obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí od vůle subjektu moc je nevyhnutelné uspořádání lidské společnosti za účelem její reprodukce Stát vystupuje jako subjekt nejvyšší veřejné moci ve vztahu k danému území.
Veřejnou moc lze rozlišovat z hlediska subjektů na:
státní moc, jejímž subjektem je stát konkrétními nositeli této moji jsou státní orgány, v některých případech jeho zařízení a zcela výjimečně jeho zvláštních složek veřejná moc v užším slova smyslu – odvozená veřejná moc, jejímž subjektem jsou nestátní veřejnoprávní instituce konkrétně: subjekty místní a územní samosprávy, subjekty sociálně-profesní a kulturně-duchovní samosprávy Základní funkce veřejné moci:
tzv. společenská smlouva zavazuje veřejnou moc k plnění těchto úkolů: zákonodárství = vytváření základních pravidel chování exekutiva = správa státu a výkon norem daných zákonodárstvím justice = výkon spravedlnosti a řešení sporů
bezpečnostní složky = vnitřní a vnější ochrana
