Otcovství
Otcovství je společně s mateřstvím základní statusový poměr, který je významný pro určování příbuzenství a pro rodinný život jako takový. Na rozdíl od mateřství je však nejisté (pater vero is est, quem nuptiae demonstrant). Proto je založeno a určuje se podle třech tradičních právních domněnek, které vycházejí z pravděpodobnosti a jsou vyvratitelné (§ 776 až 739 OZ). Otcovství se tedy určuje podle tří (a půl) zákonných domněnek, které nastupují postupně. Pokud je založena některá ze zákonných domněnek otcovství, tak nelze určit otcovství jiného muže podle jiné právní domněnky (NS 5 Cz 81/65). Soudní řízení o určení nebo popření otcovství se zahajuje na návrh, výjimečně z moci úřední.[1] Dítě je vždy účastníkem řízení (zastoupeno kolizním opatrovníkem), ačkoli ne vždy má legitimaci k podání návrhu na určení či popření otcovství.
- ↑ SVOBODA, Karel. Rodičovství, osvojení a výživné dětí po rekodifikaci soukromého práva.