Prameny práva
Obsah
Prameny práva
- Materiální prameny - Označení původu práva , důvod právní regulace, účel právních norem.
- Společenské poměry
- Hospodářské poměry
- Přírodní katastrofy
- Historické okolnosti
- Boží vůle
- Duch národa
- Třídní zájmy
- Formální prameny - Právní normy, v nichž je zapsané platné právo.
- Normativní právní akt ( právní předpis)
- Normativní smlouva
- Precedens
- Právní obyčej
Normativní právní akt
Rozhodnutí, usnesení či opatření subjektu nadaného legislativní mocí. Jde o výsledek právotvorné (legislativní) činnosti, který je spojen s podstatnou mírou obecnosti a s možností užití státního donucení. Individuální právní akt – aplikace na konkrétní případ – rozsudek, trestní příkaz.
Zákonné
- Ústava
- Ústavní zákony
- Zákony
- Zákonné opatření senátu
Podzákonné
- Nařízení vlády
- Vyhlášky ministerstev
- Vyhlášky kraje
- Nařízení kraje
- Vyhlášky obce
- Nařízení obce
Normativní smlouva
Normativního charakteru nabývá smlouva tehdy, jsou-li její ustanovení obecná a pokud reguluje celou skupinu právních vztahů. Patří mezi základní prameny mezinárodního práva. Pro mezinárodní smlouvy platí aplikační přednost před zákony - podle čl. 10 Ústavy. Normativní smlouva se v ČR objevuje i v pojetí kolektivní smlouvy v pracovním právu.
Precedens
Rozhodnutí soudu, kterým se poprvé řeší právem dosud neupravený společenský vztah. V budoucích případech stejného charakteru vystupuje toto rozhodnutí jako obecně závazné (platí v angloamerickém systému práva). V ČR formálně není považován za pramenem práva.
Právní obyčej
Nejstarší pramen práva. Obyčej musí splňovat tři kritéria k tomu, aby se z něj stal pramen práva:
- Dlouhodobě a masově zachováván.
- Dostatečně určitý.
- Státní orgány uplatňují státní donucení.
Pramenem jak mezinárodního tak vnitrostátního práva