Zásady dokazování
Z Iurium Wiki
ROZPRACOVÁNO
Základní zásady musí být vykládány a aplikovány v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod.
Dokazování je stěžejní součást trestního řízení, která umožňuje orgánům zjistit skutečnosti rozhodné pro jejich rozhodnutí.
Tyto zásady nalezneme v zákoně č. 141/1661 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
Obsah
- 1 Zásada řádného zákonného procesu (§ 2 odst. 1)
- 2 Zásada presumpce neviny (§ 2 odst. 2)
- 3 Zásada legality (§ 2 odst. 3)
- 4 Zásada oficiality (§ 2 odst. 4)
- 5 Zásada materiální pravdy (§ 2 odst. 5)
- 6 Zásada vyhledávací (§ 2 odst. 5)
- 7 Zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6)
- 8 Zásada obžalovací (§ 2 odst. 8)
- 9 Zásada veřejnosti (§ 2 odst. 10)
- 10 Zásada ústnosti (§ 2 odst. 11)
- 11 Zásada bezprostřednosti (§ 2 odst. 12)
Zásada řádného zákonného procesu (§ 2 odst. 1)
- „nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon“[1]
- jedná se o nejdůležitější zásadu trestního řízení
Zásada presumpce neviny (§ 2 odst. 2)
- tento zákonný stav zajišťuje, že vina musí být vždy nepochybně a úplně prokázána
- do doby, dokud není vina prokázána, se musí na toho, proti němuž je vedeno trestní řízení hledět, jako by byl nevinen
- orgány musí vystupovat vždy nezaujatě a nestranně
Zásada legality (§ 2 odst. 3)
- povinnost státního zástupce stíhat trestné činy vyplývá i ze zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství
- aby státní zástupce mohl stíhat pro spáchání trestného činu, musí pro to být splněny zákonné důvody (§ 2 odst. 1)
Zásada oficiality (§ 2 odst. 4)
- dává povinnost orgánům činným v trestním řízení provádět jen takové úkony, jsou-li pro jejich provedení dány zákonné důvody
- OČTŘ jsou povinny postupovat z úřední povinnosti (ex officio)
- spojeno se zásadou rychlého procesu, který však nemůže být uplatňován na úkor řádného uplatnění věci
Zásada materiální pravdy (§ 2 odst. 5)
- spočívá v povinnosti orgánů činných v trestním řízení postupovat tím způsobem, aby byl zjištěn skutkový stav prost důvodných pochybností
- orgány činné v trestním řízení postupují přitom v souladu se svými právy a povinnostmi za součinnosti stran
Zásada vyhledávací (§ 2 odst. 5)
- jejím prostřednictvím je uskutečňována zásada materiální pravdy
- orgány činné v trestním řízení musí zjišťovat skutečnosti, které jsou právně významné, i bez návrhu stran. Strany v trestním řízení tedy nejsou zatíženy důkazním břemenem
Zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6)
- orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, přičemž jsou brány v úvahu všechny okolnosti případu
- rozhodnutí musí být dostatečně odůvodněno, přičemž musí být splněna podmínka jeho transparentnosti
- trestní řád nestanovuje žádná pravidla, pokud jde o míru důkazů potřebných k prokázání určité skutečnosti, ani váhu či důkazní sílu jednotlivých důkazů
- uplatňuje se ve všech stádiích trestního řízení
Zásada obžalovací (§ 2 odst. 8)
- "řízení před soudem je možné jen na základě obžaloby, návrhu na potrestání či návrhu schválení dohody o vině či trestu, kterou podává státní zástupce"[1]
Zásada veřejnosti (§ 2 odst. 10)
- zajišťována transparentnost trestního řízení
- působí preventivně proti páchání trestných činů
- existují výjimky (veřejnost může být vyloučena v případech, kdy by veřejné projednání mohlo ohrozit utajované informace, které jsou chráněny zvláštním zákonem, nebo jestliže by mohl být porušen nerušený průběh jednání či jeho mravnost)
Zásada ústnosti (§ 2 odst. 11)
- důkazy musí být prováděny v ústní formě
- v praxi je tato zásada naplňována čtením důkazů
Zásada bezprostřednosti (§ 2 odst. 12)
- soud je povinen rozhodovat na základě před ním provedených důkazů a má čerpat z pramene, pokud možno co nejbližšího zjišťované skutečnosti[2]
Autoři článku: Hana (Hana Kaňoková)