Promlčecí doba přestupku

Uplynutí promlčecí doby je jedním z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek.

Počátek běhu promlčecí doby

Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

Pozn.: U pokračujícího, hromadného, nebo trvajícího přestupku počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, k poslednímu útku, nebo k odstranění protiprávního stavu. Pokud se pachatel dopustil více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť.

Délka promlčecí doby

Promlčecí doba činí:

• 1 rok u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
• 3 roky u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více

Tuto promlčecí dobu lze v zákonem daných případech stavět nebo přerušit. Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová (jinak řečeno, promlčecí doba se restartuje).

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději:

• 3 roky u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
• 5 let u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více

Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvalo stavění promlčecí doby.

Pozn.: U přestupků, které nemají pevně stanovenou horní sazbu pokuty je promlčecí doba také 1 rok:

Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76
Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].

Stavění promlčecí doby

Do promlčecí doby se nezapočítává doba:

• po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení

  Pozn.: Vzhledem k rychlosti OČTŘ je velká pravděpodobnost, že k promlčení přestupku došlo již během přípravného řízení, tedy před zahájením samotného trestního řízení.

• po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení
• po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní

  K zamyšlení: Je soudní řízení o nečinnosti správního orgánu soudním řízením správním o věci? Jinak řečeno, lze podáním nečinnostní žaloby docílit promlčení přestupku?

• po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu

Přestupek provozovatele vozidla

Promlčecí doba přestupku provozovatele vozidla se staví po dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s řidičem. Naopak promlčecí doba přestupku řidiče se staví na dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s provozovatelem.

Přerušení promlčecí doby

Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová (tj. opět 1 rok resp 3 roky).

Promlčecí doba se přerušuje:

• oznámením o zahájení řízení o přestupku

Pozn.: Oznámením o zahájení řízení se rozumí doručení oznámení řízení o přestupku podezřelému (doručením se z něj stává obviněný) ať již materiálním doručením nebo fikcí. Oznámení o zahájení řízení lze spojit i s jiným úkonem (typicky příkaz).

• vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením

Pozn.: Ne všechny správní orgány toto respektují, avšak judikatura je jednoznačná:

Rozsudek NSS ze dne 16.04.2024 č. j. 10 As 311/2022 - 28

[6] Krajský úřad (Pardubického kraje) souhlasí se závěry krajského soudu, který správně vycházel z doručenky a zjistil, že příkaz byl doručen dne 9. 8. 2021. Stěžovatel uplatnil námitku o promlčení poprvé až před krajským soudem, což je podle krajského úřadu překvapivé. Kromě toho má krajský úřad za to, že promlčecí doba byla přerušena už vydáním příkazu dne 27. 7. 2021, ne jeho doručením. [14] NSS pak nepřisvědčil námitce krajského úřadu, podle které byla promlčecí doba přerušena už vydáním příkazu. Příkaz, který je prvním úkonem v řízení, jako tomu bylo nyní, je třeba považovat za oznámení o zahájení řízení. Běh promlčecí doby se tak posuzuje podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Okamžikem přerušení běhu promlčecí doby proto bude doručení, ne vydání příkazu (rozsudek NSS ze dne 1. 4. 2022, čj. 6 As 305/2021 ‑ 37, č. 4341/2022 Sb. NSS, bod 21).

• vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání

Vývoj délky promlčecí doby

Ve vyhlášeném znění (dnes již neplatného) zákona o přestupcích z roku 1990 (200/1990 Sb.) byla k zániku odpovědnosti za přestupek uvedena pouze věta:

Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

Novelizaci účinnou od 01.04.2002 byla výše citovaná věta označena jako odstavec 1 a doplněna dalším odstavcem:

Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu

Novelizací účinnou od 01.10.2015 pak bylo zavedeno pravidlo, že promlčecí doba se přerušuje zahájením řízení o přestupku a také vydáním rozhodnutí o vině. Celková promlčecí doba nově činila 2 roky:

§ 20 Zánik odpovědnosti za přestupek (1) Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. (2) Běh lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 se přerušuje zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu o uložení pokuty, přerušuje se běh lhůty jeho doručením. (3) Přerušením běhu lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 začíná běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky. (4) Do běhu lhůty podle odstavců 1 až 3 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.

S účinností od 01.07.2017 byl zaveden nový zákon o přestupcích (250/2016 Sb.). Tímto zákonem byla nově zavedena promlčecí doba 3 roky u závažnějších přestupků. Ostatní pravidla pro promlčení přestupků byla zachována, pouze u závažnějších přestupků se celková promlčecí doba prodloužila na 5 let. Celková lhůta (3 příp. 5 let) nebyla jakkoli omezena:

§ 30 Délka promlčecí doby Promlčecí doba činí a) 1 rok, nebo b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč. § 32 Stavení a přerušení promlčecí doby (1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, a) po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, b) po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení, c) po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní, d) po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu. (2) Promlčecí doba se přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání; přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. (3) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

S novelizací zákona s účinností ke dni 01.02.2022 došlo ke změně, kterou bylo stanoveno že do tříleté/pětileté promlčecí lhůty se nově nezapočítává doba, po kterou trvalo mj. soudní řízení správní.

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1.