Promlčecí doba přestupku

Z Iurium Wiki

Verze z 12. 7. 2024, 16:39, kterou vytvořil JF (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Uplynutí promlčecí doby je jedním z důvodů zániku odpovědnosti za přestupek.

Počátek běhu promlčecí doby

Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal[1].

Pozn.: U pokračujícího, hromadného, nebo trvajícího přestupku počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, k poslednímu útku, nebo k odstranění protiprávního stavu[2]. Pokud se pachatel dopustil více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť[3].

Délka promlčecí doby

Promlčecí doba činí:

  • 1 rok u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč[4]
  • 3 roky u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více[5]

Tuto promlčecí dobu lze v zákonem daných případech stavět nebo přerušit[6]. Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová[7] (jinak řečeno, promlčecí doba se restartuje).

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději:

  • 3 roky u přestupků s horní sazbou pokuty menší než 100 000 Kč
  • 5 let u přestupků se s horní sazbou pokuty 100 000 Kč a více

Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvalo stavění promlčecí doby.[8]

Pozn.: U přestupků, které nemají pevně stanovenou horní sazbu pokuty je promlčecí doba také 1 rok:

Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76[9]
Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich].

Stavění promlčecí doby

Do promlčecí doby se nezapočítává doba:

  • po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení[10]

    Pozn.: Vzhledem k rychlosti OČTŘ je velká pravděpodobnost, že k promlčení přestupku došlo již během přípravného řízení, tedy před zahájením samotného trestního řízení.

  • po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení[11]
  • po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní[12]

    K zamyšlení: Je soudní řízení o nečinnosti správního orgánu soudním řízením správním o věci? Jinak řečeno, lze podáním nečinnostní žaloby docílit promlčení přestupku?

  • po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu[13]

Přestupek provozovatele vozidla

Promlčecí doba přestupku provozovatele vozidla se staví po dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s řidičem. Naopak promlčecí doba přestupku řidiče se staví na dobu, po kterou je pro stejné porušení povinností vedeno správní řízení s provozovatelem.

Přerušení promlčecí doby

Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová (tj. opět 1 rok resp 3 roky).

Promlčecí doba se přerušuje:

  • oznámením o zahájení řízení o přestupku[14]

Pozn.: Oznámením o zahájení řízení se rozumí doručení oznámení řízení o přestupku podezřelému (doručením se z něj stává obviněný[15]) ať již materiálním doručením nebo fikcí. Oznámení o zahájení řízení lze spojit i s jiným úkonem[16] (typicky příkaz).

  • vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením[17]

Pozn.: Jedná se o rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, nikoli o vydání rozhodnutí o odvolání. Vydáním (byť zamítavého) rozhodnutí o odvolání se promlčecí doba nepřerušuje.

Pozn.: Ne všechny správní orgány toto respektují, avšak judikatura je jednoznačná:

Rozsudek NSS ze dne 16.04.2024 č. j. 10 As 311/2022 - 28[18]
[6] Krajský úřad (Pardubického kraje) souhlasí se závěry krajského soudu, který správně vycházel z doručenky a zjistil, že příkaz byl doručen dne 9. 8. 2021. Stěžovatel uplatnil námitku o promlčení poprvé až před krajským soudem, což je podle krajského úřadu překvapivé. Kromě toho má krajský úřad za to, že promlčecí doba byla přerušena už vydáním příkazu dne 27. 7. 2021, ne jeho doručením.

[14] NSS pak nepřisvědčil námitce krajského úřadu, podle které byla promlčecí doba přerušena už vydáním příkazu. Příkaz, který je prvním úkonem v řízení, jako tomu bylo nyní, je třeba považovat za oznámení o zahájení řízení. Běh promlčecí doby se tak posuzuje podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Okamžikem přerušení běhu promlčecí doby proto bude doručení, ne vydání příkazu (rozsudek NSS ze dne 1. 4. 2022, čj. 6 As 305/2021 ‑ 37, č. 4341/2022 Sb. NSS, bod 21).

  • vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání[19]

Vývoj délky promlčecí doby

Ve vyhlášeném znění (dnes již neplatného) zákona o přestupcích z roku 1990 (200/1990 Sb.) byla k zániku odpovědnosti za přestupek uvedena pouze věta[20]:

Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.

Novelizaci účinnou od 01.04.2002 byla výše citovaná věta označena jako odstavec 1 a doplněna dalším odstavcem[21]:

Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu

Novelizací účinnou od 01.10.2015 pak bylo zavedeno pravidlo, že promlčecí doba se přerušuje zahájením řízení o přestupku a také vydáním rozhodnutí o vině. Celková promlčecí doba nově činila 2 roky[22]:

§ 20 Zánik odpovědnosti za přestupek
(1) Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.
(2) Běh lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 se přerušuje zahájením řízení o přestupku, jakož i vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu o uložení pokuty, přerušuje se běh lhůty jeho doručením.
(3) Přerušením běhu lhůty pro projednání přestupku podle odstavce 1 začíná běh nové lhůty pro projednání přestupku; přestupek však nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání dva roky.
(4) Do běhu lhůty podle odstavců 1 až 3 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu.

S účinností od 01.07.2017 byl zaveden nový zákon o přestupcích (250/2016 Sb.). Tímto zákonem byla nově zavedena promlčecí doba 3 roky u závažnějších přestupků. Ostatní pravidla pro promlčení přestupků byla zachována, pouze u závažnějších přestupků se celková promlčecí doba prodloužila na 5 let. Celková lhůta (3 příp. 5 let) nebyla jakkoli omezena[23]:

§ 30 Délka promlčecí doby
Promlčecí doba činí
a) 1 rok, nebo
b) 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč.

§ 32 Stavení a přerušení promlčecí doby

(1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba,
a) po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení,
b) po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení,
c) po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní,
d) po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu.
(2) Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání;
přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová.
(3) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.

S novelizací zákona s účinností ke dni 01.02.2022 došlo ke změně, kterou bylo stanoveno že do celkové tříleté/pětileté promlčecí doby se nově nezapočítává doba, po kterou byla pozastavena roční/tříletá promlčecí doba[24]:

Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou trvala některá ze skutečností podle odstavce 1.

Promlčecí doba v teorii a praxi

Dle aktuální úpravy promlčecí doby je teoreticky umožněno, aby správní řízení vedené s řidičem trvalo 3 roky a následně další správní řízení vedené s provozovatelem vozidla trvalo další 3 roky. Tedy dohromady 6 let, přičemž do této délky není započítáno případné trvání soudních řízení správních.

Je však nepravděpodobné, aby k takto dlouhému správnímu řízení ve skutečnosti došlo, neboť správní orgán je povinen ve věci rozhodnout bez zbytečných průtahů[25]. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení[26]. K této lhůtě lze připočítat až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ[27], případně doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny[28]. Dle zákona o přestupcích pak pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení[29].

Dle výše uvedených zákonných ustanovení se zdá, že správní řízení o přestupku bude v praxi trvat nejvýše jednotky měsíců a postupně se prodlužující promlčecí doba vlastně nemá v praxi žádný reálný význam.

Příklad reálného správního řízení

U Magistrátu města Brna je pod spis. zn. ODSČ-63200/20-SPA/V vedeno správní řízení, týkající se několika banálních (stání vozidla) přestupků provozovatele vozidla, ke kterým mělo dojít v období 26.09.2019 až 03.12.2019. V tabulce níže jsou uvedeny milníky tohoto správního řízení a též postupný vývoj konce roční promlčecí doby a vývoj konce zániku odpovědnosti za přestupek dle tříleté lhůty.

ODSČ-63200/20-SPA/V
Datum Událost Konec promlčecí doby Zánik odpovědnosti
03.12.2019 Poslední přestupek 04.12.2020 04.12.2022
02.07.2020 Doručeno oznámení o zahájení správního řízení[30] 03.07.2021 04.12.2022
15.12.2020 Vydáno rozhodnutí (obviněný uznán vinným)[31] 16.12.2021 04.12.2022
15.01.2021 Podáno odvolání proti rozhodnutí 16.12.2021 04.12.2022
19.05.2021 Vydáno rozhodnutí o odvolání (rozhodnutí se ruší, věc se vrací k novému projednání)[32] 16.12.2021 04.12.2022
07.07.2021 Vydáno rozhodnutí (obviněný uznán vinným)[33] 08.07.2022 04.12.2022
09.08.2021 Podáno odvolání proti rozhodnutí 08.07.2022 04.12.2022
15.10.2021 Vydáno rozhodnutí o odvolání (odvolání se zamítá, napadené rozhodnutí se potvrzuje)[34] 08.07.2022 04.12.2022
06.01.2022 Zahájení soudního řízení správního 08.07.2022 04.12.2022
28.08.2023 Nabytí právní moci rozsudku (napadené rozhodnutí se ruší a věc se vrací k žalovanému k novému řízení)[35] 27.02.2024 25.07.2024
01.12.2023 Vydáno rozhodnutí o odvolání (odvolání se zamítá, napadené rozhodnutí se potvrzuje)[36] 27.02.2024 25.07.2024
20.02.2024 Zahájení soudního řízení správního 27.02.2024 25.07.2024
28.06.2024 Aktuální stav, níže kvalifikovaný odhad následného vývoje při zachování rychlosti správního soudu
11.10.2025 Nabytí právní moci rozsudku (napadené rozhodnutí se ruší a věc se vrací k žalovanému k novému řízení) 18.10.2025 16.03.2026
18.10.2025 Konec promlčecí lhůty, správní orgán již nestihne doručit rozhodnutí o odvolání. 18.10.2025 16.03.2026

Z výše uvedeného vyplývá, že v tomto případě k promlčení přestupků z roku 2019 dojde nejdříve v roce 2024, ale spíše v roce 2025 či později. Zajímavé při porovnání s promlčecí dobou v trestním řízení, kdy u nejlehčích trestných činů (které jsou však stále výrazně společensky nebezpečnější než přestupky) je i dnes promlčecí doba tři roky[37].

K zamyšlení: Vzhledem k výše uvedenému, nebylo by vhodné vrátit délku promlčecí doby zpět na jeden rok bez možnosti stavění či přerušení?

Zdroje

  • Správní spis vedený u Magistrátu Města Brna pod spis. zn. ODSČ-63200/20-SPA/V
  • Fajkus, J. Promlčecí doba u přestupků, seminární práce do předmětu MV936K Správní věda. Brno. 2024

Reference

  1. § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  2. § 31 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  3. § 31 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  4. § 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  5. § 30 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  6. § 32 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  7. § 32 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  8. § 32 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  9. Rozsudek NSS ze dne 25.09.2020 č. j. 10 Afs 72/2020 - 76
  10. § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  11. § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  12. § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  13. § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  14. § 32 odst. 2 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  15. § 69 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  16. § 46 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád
  17. § 32 odst. 2 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  18. Rozsudek NSS ze dne 16.04.2024 č. j. 10 As 311/2022 - 28
  19. § 32 odst. 2 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  20. § 20 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích - znění od 18.05.1990
  21. § 20 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích - znění od 01.04.2002
  22. § 20 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích - znění od 01.10.2015
  23. § 30 an. zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich - znění od 03.08.2016
  24. § 32 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich - znění od 01.02.2022
  25. § 6 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád
  26. § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád
  27. § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. správní řád
  28. § 71 odst. 3 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb. správní řád
  29. § 94 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
  30. Oznámení o zahájení řízení Magistrátu města Brna ze dne 19. 06. 2020, č. j. ODSČ-63200/20-123.
  31. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 15. 12. 2020, č. j. ODSČ-63200/20-157
  32. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 19. 05. 2021, č. j. JMK 73806/2021
  33. Rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 07. 07. 2021, č. j. ODSČ-63200/20-193
  34. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 15. 10. 2021, č. j. JMK 148885/2021
  35. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 03. 08. 2023, č. j. 33 A 1/2022-57
  36. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 01. 12. 2023, č. j. JMK 175099/2023
  37. § 34 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/2009 Sb. trestní zákoník
Autoři článku: JF