Skončení pracovního poměru

Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.

Skončit pracovní poměr je možné jen způsoby a z důvodů uvedených v zákoníku práce. Základně se dělí na:

• právní jednání účastníků pracovního poměru
• právní události
• úřední rozhodnutí

Možnosti pro zaměstnavatele, jak ukončit pracovní poměr a za jakých podmínek jsou výrazně omezeny a to z důvodů ochrany slabší strany – zaměstnance.

Právní jednání účastníků pracovního poměru

Jedná se o nejčastější způsob skončení pracovního poměru, kdy jedna či obě ze stran o to mají zájem. Právní úprava vymezuje pouze následující 4 druhy právního jednání, které vedou ke skončení pracovního poměru (§ 48):

• dohoda o rozvázání pracovního poměru
• výpověď
• okamžité zrušení
• zrušení ve zkušební době

Aby mělo právní jednání požadované následky, musí být doručeno dle § 334–337 ZP. Není vyloučeno skončit pracovní poměr více právnimi jednáními učiněných současně či postupně (NS 21 Cdo 2647/2000 dostupné online: zde)

Dohoda o rozvázání pracovního poměru

Dohoda je jediné dvoustranné právní jednání, kterým se dá ukončit pracovní poměr. Podstatnými náležitostmi jsou pouze shoda vůle zaměstnance a zaměstnavatele a den skončení pracovního poměru. Důvody musí být uvedeny, pouze pokud to zaměstnanec vyžaduje. Dohoda musí být písemná (§ 49/2) a doručená. Dohodou lze poměr rozvázat i se zaměstnanci, kteří jsou v ochrané době (tj. jsou chráněni před výpovědí).

Výpověď

Podrobně na Výpověď z pracovního poměru. Výpověď je jednostranné právní jednání, kdy může buď zaměstnanec či zaměstnavatel, ze zákoných důvodu, ukončit pracovní poměr s druhou stranou. Musí být písemná (§ 50/1) a doručená.

Zrušení ve zkušební době

Pokud byla sjednána zkušební doba k pracovnímu poměru lze kdykoliv v jejím průběhu jednostraně pracovní poměr zrušit.

Právní události

Další možností, jak zanikají pracovní poměry jsou objektivní právní skutečnosti, které jsou alespoň z části nezávislé na lidské vůli. Zákoník práce zmiňuje:

• smrt zaměstnance
• smrt zaměstnavatele
• uplynutím doby

Smrt zaměstnance

Smrtí zaměstnance automaticky zaniká pracovní poměr (§ 48/4).

Smrt zaměstnavatele

Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnavatele pouze v případě, se jedná se o fyzickou osobu a její živnost nepokraučuje dle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona (§ 342/1).

Uplynutím doby

V případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby (§ 48/2). Pravidla pro pracovní poměr na dobu určitou jsou uvedena zde.

Úřední rozhodnutí

Státní orgán nebo soud může ukončit pracovní poměr pouze cizincům a to na základě:

• vypršením či zrušením povolením pobytu
• nabití moci rozsudku o vyhoštění
• uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání

Zdroje

• GALVAS, Milan a kolektiv. Pracovní právo. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Muni Press, 2015. 825 s. ISBN 978-80-210-8021-8. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 321–378.
• HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 186–205.
• HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo v bodech s příklady. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 43–56.