Zákonodárný proces: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Zákonodárná činnost je základní funkci Parlamentu a podle čl. 15 Ústavy náleží výhradně Parlamentu. Zákonodárný proces lze rozdělit na n…“) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Zákonodárná činnost je základní | + | Zákonodárná činnost je základní funkcí Parlamentu a podle čl. 15 Ústavy náleží výhradně Parlamentu. Zákonodárný proces lze rozdělit na několik stádií: |
| − | + | * zákonodárná iniciativa | |
| − | + | * první čtení zákona | |
| − | + | * druhé čtení zákona | |
| − | + | * třetí čtení zákona, schválení zákona | |
| − | + | * zaslání zákona Senátu (případně nové projednání vráceného zákona) | |
| − | + | * zaslání zákona prezidentu republiky (případně nové projednání vráceného zákona) | |
| − | + | * vyhlášení zákona | |
Zákonodárný proces je v Ústavě upraven v hlavě druhé a konkretizován zákony, konkrétně Jednacím řádem Poslanecké sněmovny a Jednacím řádem Senátu. | Zákonodárný proces je v Ústavě upraven v hlavě druhé a konkretizován zákony, konkrétně Jednacím řádem Poslanecké sněmovny a Jednacím řádem Senátu. | ||
| − | Zákonodárná iniciativa | + | |
| + | == Zákonodárná iniciativa == | ||
Podle čl. 41 odst. 2 Ústavy může návrh zákona podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Jimi podaný návrh zákona musí být Poslaneckou sněmovnou projednán. Čl. 41 odst. 1 říká, že návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně, nikoliv Senátu. | Podle čl. 41 odst. 2 Ústavy může návrh zákona podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Jimi podaný návrh zákona musí být Poslaneckou sněmovnou projednán. Čl. 41 odst. 1 říká, že návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně, nikoliv Senátu. | ||
| + | |||
Protože je vláda vrcholným orgánem moci výkonné a odpovídá za provádění zákonů, má možnost vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. (čl. 44 Ústavy) | Protože je vláda vrcholným orgánem moci výkonné a odpovídá za provádění zákonů, má možnost vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. (čl. 44 Ústavy) | ||
| + | |||
Podaný návrh zákona lze vzít zpět do zahájení rozpravy ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Později je možné jej vzít zpět pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny a při projednávání Senátem již není možné vzít návrh zpět. | Podaný návrh zákona lze vzít zpět do zahájení rozpravy ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Později je možné jej vzít zpět pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny a při projednávání Senátem již není možné vzít návrh zpět. | ||
| + | |||
Návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Parlament usnést. Součástí návrhu je také důvodová zpráva, která má za úkol zhodnotit platný právní stav, zdůvodnit nezbytnost nové právní úpravy a vysvětlit jednotlivá ustanovení zákona. Důvodová zpráva musí také obsahovat zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a ústavním pořádkem obecně. | Návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Parlament usnést. Součástí návrhu je také důvodová zpráva, která má za úkol zhodnotit platný právní stav, zdůvodnit nezbytnost nové právní úpravy a vysvětlit jednotlivá ustanovení zákona. Důvodová zpráva musí také obsahovat zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a ústavním pořádkem obecně. | ||
| + | |||
Návrh zákona je předložen předsedovi Poslanecké sněmovny. Předseda návrh dále postoupí organizačnímu výboru, všem poslancům a poslaneckým klubům a vládě (pokud sama vláda není navrhovatelem), aby zaujmula stanovisko. Vláda se musí vyjádřit do 30 dnů. Pokud se nevyjádří, platí, že se vyjádřila kladně. | Návrh zákona je předložen předsedovi Poslanecké sněmovny. Předseda návrh dále postoupí organizačnímu výboru, všem poslancům a poslaneckým klubům a vládě (pokud sama vláda není navrhovatelem), aby zaujmula stanovisko. Vláda se musí vyjádřit do 30 dnů. Pokud se nevyjádří, platí, že se vyjádřila kladně. | ||
| − | První čtení | + | |
| + | == První čtení == | ||
Úkolem prvního čtení je projednat, zda se návrhem zákona bude Poslanecká sněmovna zabývat. Při prvním projednávání návrhu zákona jej uvede navrhovatel a poté vystoupí zpravodaj. Následně se o návrhu koná obecná rozprava. Výsledkem obecné rozpravy může být vrácení návrhu zákona navrhovateli k dopracování, zamítnutí nebo přikázání návrhu zákona k projednání výboru/výborům s lhůtou 60 dnů. Výbory poté předloží předsedovi Sněmovny usnesení, ve které doporučí návrh zákona schválit nebo naopak neschválit. | Úkolem prvního čtení je projednat, zda se návrhem zákona bude Poslanecká sněmovna zabývat. Při prvním projednávání návrhu zákona jej uvede navrhovatel a poté vystoupí zpravodaj. Následně se o návrhu koná obecná rozprava. Výsledkem obecné rozpravy může být vrácení návrhu zákona navrhovateli k dopracování, zamítnutí nebo přikázání návrhu zákona k projednání výboru/výborům s lhůtou 60 dnů. Výbory poté předloží předsedovi Sněmovny usnesení, ve které doporučí návrh zákona schválit nebo naopak neschválit. | ||
| − | Projednání návrhu zákona ve výboru | + | |
| + | === Projednání návrhu zákona ve výboru === | ||
Návrh zákona je přikázán jednomu nebo více výborům, přičemž jeden musí být určen jako výbor garanční. Výbor má lhůtu k projednání 60 dnů. Tato lhůta může být prodloužena max. o 20 dnů pouze se souhlasem navrhovatele. Zkrátit lhůtu je možné max. o 30 dní. O více než 30 dní pouze v případě, že nevznesou námitkou nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců. | Návrh zákona je přikázán jednomu nebo více výborům, přičemž jeden musí být určen jako výbor garanční. Výbor má lhůtu k projednání 60 dnů. Tato lhůta může být prodloužena max. o 20 dnů pouze se souhlasem navrhovatele. Zkrátit lhůtu je možné max. o 30 dní. O více než 30 dní pouze v případě, že nevznesou námitkou nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců. | ||
| + | |||
Po projednání návrhu zákona ve výboru určí předseda výboru zpravodaje, který vypracuje o návrhu zákona zprávu. Při projednání návrhu zákona ve výboru vystoupí zástupce navrhovatele, poté zpravodaj a následuje rozprava obecná a podrobná, při níž jsou diskutována jednotlivá ustanovení návrhu zákona. V podrobné rozpravě také podávají členové výboru pozměňovací návrhy. Ty, se kterými vysloví souhlas, jsou součástí usnesení, které zpracovávají. Toto usnesení pak dále obsahuje doporučení, zda má Poslanecká sněmovna návrh zákona schválit či zamítnout. | Po projednání návrhu zákona ve výboru určí předseda výboru zpravodaje, který vypracuje o návrhu zákona zprávu. Při projednání návrhu zákona ve výboru vystoupí zástupce navrhovatele, poté zpravodaj a následuje rozprava obecná a podrobná, při níž jsou diskutována jednotlivá ustanovení návrhu zákona. V podrobné rozpravě také podávají členové výboru pozměňovací návrhy. Ty, se kterými vysloví souhlas, jsou součástí usnesení, které zpracovávají. Toto usnesení pak dále obsahuje doporučení, zda má Poslanecká sněmovna návrh zákona schválit či zamítnout. | ||
| − | Druhé čtení | + | |
| + | == Druhé čtení == | ||
Ve druhém čtení je úkolem Poslanecké sněmovně podrobně projednat návrh. Nejprve se koná obecná rozprava, kterou uvede navrhovatel a poté vystoupí zpravodaj výborů. Výsledkem obecné rozpravy může být vrácení návrhu výborům k novém projednání, zamítnutí návrhu zákona nebo projednání návrhu zákona v podrobné rozpravě. V průběhu podrobné rozpravy mají jednotliví poslanci možnost podávat pozměňovací návrhy. | Ve druhém čtení je úkolem Poslanecké sněmovně podrobně projednat návrh. Nejprve se koná obecná rozprava, kterou uvede navrhovatel a poté vystoupí zpravodaj výborů. Výsledkem obecné rozpravy může být vrácení návrhu výborům k novém projednání, zamítnutí návrhu zákona nebo projednání návrhu zákona v podrobné rozpravě. V průběhu podrobné rozpravy mají jednotliví poslanci možnost podávat pozměňovací návrhy. | ||
| + | |||
Poté následuje projednání nově podaných pozměňovacích návrhů v garančním výboru, pokud se Sněmovna neusnesla, že se toto projednání konat nebude. Poté návrh postupuje do třetího čtení, které lze zahájit nejdříve 72 hodin po doručení souhrnu pozměňovacích návrhů poslancům (tato lhůta lze zkrátit, minimálně na 48 hodin). | Poté následuje projednání nově podaných pozměňovacích návrhů v garančním výboru, pokud se Sněmovna neusnesla, že se toto projednání konat nebude. Poté návrh postupuje do třetího čtení, které lze zahájit nejdříve 72 hodin po doručení souhrnu pozměňovacích návrhů poslancům (tato lhůta lze zkrátit, minimálně na 48 hodin). | ||
| − | Třetí čtení | + | |
| + | == Třetí čtení == | ||
Verze z 25. 7. 2018, 08:22
Zákonodárná činnost je základní funkcí Parlamentu a podle čl. 15 Ústavy náleží výhradně Parlamentu. Zákonodárný proces lze rozdělit na několik stádií:
- zákonodárná iniciativa
- první čtení zákona
- druhé čtení zákona
- třetí čtení zákona, schválení zákona
- zaslání zákona Senátu (případně nové projednání vráceného zákona)
- zaslání zákona prezidentu republiky (případně nové projednání vráceného zákona)
- vyhlášení zákona
Zákonodárný proces je v Ústavě upraven v hlavě druhé a konkretizován zákony, konkrétně Jednacím řádem Poslanecké sněmovny a Jednacím řádem Senátu.
Obsah
Zákonodárná iniciativa
Podle čl. 41 odst. 2 Ústavy může návrh zákona podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Jimi podaný návrh zákona musí být Poslaneckou sněmovnou projednán. Čl. 41 odst. 1 říká, že návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně, nikoliv Senátu.
Protože je vláda vrcholným orgánem moci výkonné a odpovídá za provádění zákonů, má možnost vyjádřit se ke všem návrhům zákonů. (čl. 44 Ústavy)
Podaný návrh zákona lze vzít zpět do zahájení rozpravy ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Později je možné jej vzít zpět pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny a při projednávání Senátem již není možné vzít návrh zpět.
Návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Parlament usnést. Součástí návrhu je také důvodová zpráva, která má za úkol zhodnotit platný právní stav, zdůvodnit nezbytnost nové právní úpravy a vysvětlit jednotlivá ustanovení zákona. Důvodová zpráva musí také obsahovat zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a ústavním pořádkem obecně.
Návrh zákona je předložen předsedovi Poslanecké sněmovny. Předseda návrh dále postoupí organizačnímu výboru, všem poslancům a poslaneckým klubům a vládě (pokud sama vláda není navrhovatelem), aby zaujmula stanovisko. Vláda se musí vyjádřit do 30 dnů. Pokud se nevyjádří, platí, že se vyjádřila kladně.
První čtení
Úkolem prvního čtení je projednat, zda se návrhem zákona bude Poslanecká sněmovna zabývat. Při prvním projednávání návrhu zákona jej uvede navrhovatel a poté vystoupí zpravodaj. Následně se o návrhu koná obecná rozprava. Výsledkem obecné rozpravy může být vrácení návrhu zákona navrhovateli k dopracování, zamítnutí nebo přikázání návrhu zákona k projednání výboru/výborům s lhůtou 60 dnů. Výbory poté předloží předsedovi Sněmovny usnesení, ve které doporučí návrh zákona schválit nebo naopak neschválit.
Projednání návrhu zákona ve výboru
Návrh zákona je přikázán jednomu nebo více výborům, přičemž jeden musí být určen jako výbor garanční. Výbor má lhůtu k projednání 60 dnů. Tato lhůta může být prodloužena max. o 20 dnů pouze se souhlasem navrhovatele. Zkrátit lhůtu je možné max. o 30 dní. O více než 30 dní pouze v případě, že nevznesou námitkou nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců.
Po projednání návrhu zákona ve výboru určí předseda výboru zpravodaje, který vypracuje o návrhu zákona zprávu. Při projednání návrhu zákona ve výboru vystoupí zástupce navrhovatele, poté zpravodaj a následuje rozprava obecná a podrobná, při níž jsou diskutována jednotlivá ustanovení návrhu zákona. V podrobné rozpravě také podávají členové výboru pozměňovací návrhy. Ty, se kterými vysloví souhlas, jsou součástí usnesení, které zpracovávají. Toto usnesení pak dále obsahuje doporučení, zda má Poslanecká sněmovna návrh zákona schválit či zamítnout.
Druhé čtení
Ve druhém čtení je úkolem Poslanecké sněmovně podrobně projednat návrh. Nejprve se koná obecná rozprava, kterou uvede navrhovatel a poté vystoupí zpravodaj výborů. Výsledkem obecné rozpravy může být vrácení návrhu výborům k novém projednání, zamítnutí návrhu zákona nebo projednání návrhu zákona v podrobné rozpravě. V průběhu podrobné rozpravy mají jednotliví poslanci možnost podávat pozměňovací návrhy.
Poté následuje projednání nově podaných pozměňovacích návrhů v garančním výboru, pokud se Sněmovna neusnesla, že se toto projednání konat nebude. Poté návrh postupuje do třetího čtení, které lze zahájit nejdříve 72 hodin po doručení souhrnu pozměňovacích návrhů poslancům (tato lhůta lze zkrátit, minimálně na 48 hodin).
