Interpretace práva: Porovnání verzí
Z Iurium Wiki
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Předpokládáme, že zákony nejsou tvořeny svévolně, ale zákonodárce jimi sleduje rozumné a rekonstruovatelné účely, které mají být použity v souladu s ideou práva. Právní úprava musí být v souladu s existujícími hodnotovými východisky společnosti. | Předpokládáme, že zákony nejsou tvořeny svévolně, ale zákonodárce jimi sleduje rozumné a rekonstruovatelné účely, které mají být použity v souladu s ideou práva. Právní úprava musí být v souladu s existujícími hodnotovými východisky společnosti. | ||
| − | == Typy interpretací podle jejich původu a závaznosti == | + | == Typy interpretací podle jejich původu a závaznosti == |
| − | + | * '''Autentický výklad-'''výklad právní normy tím, kdo ji přijal, je právně závazný, vyskytuje se ve formě právních definic. | |
| − | + | * '''Legální výklad'''- je vklad orgánu, který byl právní normou zmocněn k tomu, aby podával obecně závazný výklad, v současnosti není tato forma výkladu u nás využívána. | |
| − | + | * '''Výklad orgánu aplikující právo'''- je závazný pouze pro určitý jeden případ, je obsažen v odůvodnění pravomocného rozhodnutí. | |
| − | + | * '''Oficiální výklad'''- výklad státního orgánu pro své podřízené pracovníky (pomocí interních normativních instrukcí), není obecně závazný. | |
| − | + | * '''Výklad vědecký'''- podáván právní vědou v odborné literatuře, tento typ výkladu je nezávazný, vliv na praxi je sepjat se autoritou a odborností autora. | |
| − | + | * '''Výklad laický'''- může ho podat kdokoliv, ovšem je zde nejvyšší riziko závadnosti výkladu. | |
| − | + | * '''Výklad ústavního soudu'''- závazný v okamžiku, kdy Ústavní soud jedná jako negativní zákonodárce. | |
| − | + | * '''Soudní výklad'''- vyskytuje se ve dvou formách: '' - pravomocné rozhodnutí v konkrétní věci''- tento právní výklad je právně závazný pro všechny účastníky řízení, ve kterém bylo takové rozhodnutí vydáno. '' - výklad Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu''- konstatuje se, že tento výklad závazný není a působí pouze silou své argumentace, ovšem v praxi se postupuje, jako by závazný byl. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Výkladové metody == | == Výkladové metody == | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
=== Zdroje: === | === Zdroje: === | ||
OSINA, Petr. Teorie práva. 1. Praha 2: Nakladatelství Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-65-6. | OSINA, Petr. Teorie práva. 1. Praha 2: Nakladatelství Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-65-6. | ||
Verze z 24. 3. 2018, 11:30
Výklad práva neboli interpretace práva je velmi důležitý proces, který je zaměřen na zjištění obsahu, smyslu a významu právní normy. Výklad práva je nezbytný prvek jakékoliv právní činnosti, neboť vykládat musíme nejen právní normy, ale též právní jednání, právní akty,… Rozeznáváme dva druhy výkladu- extensivní výklad, a restriktivní výklad.
F. Weyr: „Výklad práva je nezbytným prvkem jakékoliv právní činnosti.“
Obsah
Předpoklad racionálního zákonodárce
Předpokládáme, že zákony nejsou tvořeny svévolně, ale zákonodárce jimi sleduje rozumné a rekonstruovatelné účely, které mají být použity v souladu s ideou práva. Právní úprava musí být v souladu s existujícími hodnotovými východisky společnosti.
Typy interpretací podle jejich původu a závaznosti
- Autentický výklad-výklad právní normy tím, kdo ji přijal, je právně závazný, vyskytuje se ve formě právních definic.
- Legální výklad- je vklad orgánu, který byl právní normou zmocněn k tomu, aby podával obecně závazný výklad, v současnosti není tato forma výkladu u nás využívána.
- Výklad orgánu aplikující právo- je závazný pouze pro určitý jeden případ, je obsažen v odůvodnění pravomocného rozhodnutí.
- Oficiální výklad- výklad státního orgánu pro své podřízené pracovníky (pomocí interních normativních instrukcí), není obecně závazný.
- Výklad vědecký- podáván právní vědou v odborné literatuře, tento typ výkladu je nezávazný, vliv na praxi je sepjat se autoritou a odborností autora.
- Výklad laický- může ho podat kdokoliv, ovšem je zde nejvyšší riziko závadnosti výkladu.
- Výklad ústavního soudu- závazný v okamžiku, kdy Ústavní soud jedná jako negativní zákonodárce.
- Soudní výklad- vyskytuje se ve dvou formách: - pravomocné rozhodnutí v konkrétní věci- tento právní výklad je právně závazný pro všechny účastníky řízení, ve kterém bylo takové rozhodnutí vydáno. - výklad Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu- konstatuje se, že tento výklad závazný není a působí pouze silou své argumentace, ovšem v praxi se postupuje, jako by závazný byl.
Výkladové metody
Zdroje:
OSINA, Petr. Teorie práva. 1. Praha 2: Nakladatelství Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-65-6.
