Generační dělení základních práv: Porovnání verzí
Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „Jedno z dalších možných dělení je založeno na základě historického vývoje. Určité skupiny práv vznikaly v různých historických obdobích…“) |
(→Nejčastěji se užívá třígenerační pojetí:) |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
# Do '''první generace''' spadají práva osobní a politická, jež jsou spojená s koncem 17. a průběhem 18. století. Práva první generace jsou postavené na hodnotách jako je svoboda a úcta k jednotlivci. | # Do '''první generace''' spadají práva osobní a politická, jež jsou spojená s koncem 17. a průběhem 18. století. Práva první generace jsou postavené na hodnotách jako je svoboda a úcta k jednotlivci. | ||
# '''Druhá generace''' je postavená na rovnostářských hodnotách a zahrnuje práva hospodářská, sociální a kulturní. Tato skupina práv je spojená s koncem 19. a 20. stoletím. | # '''Druhá generace''' je postavená na rovnostářských hodnotách a zahrnuje práva hospodářská, sociální a kulturní. Tato skupina práv je spojená s koncem 19. a 20. stoletím. | ||
| − | # ''' | + | # Obsahem '''třetí generace''' jsou nejmodernější práva jako např. práva environmentální, právo na mír, právo na rozvoj nebo právo na sebeurčení národů. |
| + | |||
| + | <ref>BARTOŇ, Michal a kol. Základní práva. Praha: Leges, 2016, 608 s.</ref> | ||
Verze z 4. 3. 2017, 14:17
Jedno z dalších možných dělení je založeno na základě historického vývoje. Určité skupiny práv vznikaly v různých historických obdobích.
Nejčastěji se užívá třígenerační pojetí:
- Do první generace spadají práva osobní a politická, jež jsou spojená s koncem 17. a průběhem 18. století. Práva první generace jsou postavené na hodnotách jako je svoboda a úcta k jednotlivci.
- Druhá generace je postavená na rovnostářských hodnotách a zahrnuje práva hospodářská, sociální a kulturní. Tato skupina práv je spojená s koncem 19. a 20. stoletím.
- Obsahem třetí generace jsou nejmodernější práva jako např. práva environmentální, právo na mír, právo na rozvoj nebo právo na sebeurčení národů.
- ↑ BARTOŇ, Michal a kol. Základní práva. Praha: Leges, 2016, 608 s.
Autoři článku: Pavel Prints, JiriStyblo (Jiří Stýblo)
