Lon L. Fuller

Lon L. Fuller je obecně považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů právní filozofie a teorie 20. století. Zformuloval vlastní přirozenoprávní teorii, často označovanou jako procedurální. Zabýval se zejména morálkou, rozdíly a vazbami mezi přirozeným a pozitivním právem, zákonodárstvím a smluvním právem.

Život

Lon Luvois Fuller (narozen jako Jean Luvois Fuller) se narodil v roce 1902 ve městě Hereford v Texasu. Když se jeho rodina přestěhovala do Californie, začal studovat na Leland Stanford Junior University. Zde v roce 1924 dokončil své bakalářské studium a o dva roky později získal právnický titul. Během svého bakalářského studia se seznámil s Florencií Gail Thompsonovou. S tou se v roce 1926 oženil a měli spolu dvě děti.

Od roku 1939 působil jako profesor na Harward Law School. Během svého života napsal několik knih a spoustu článků. Roku 1972 skončil svoji činnost na Harwardu a odešel do důchodu. V roce 1978 umírá v Mnichově.

Bibliografie

• Law in Quest of Itself (vydána roku 1940)

• Basic Contract Law (vydána r. 1947, druhé vydání z roku 1964)

• Problems of Jurisprudence (vyd. r. 1949)

• The morality of Law (vyd. r. 1964, podruhé roku 1969)

• Legal Fiction (vyd. r. 1967)

• Anatomy of Law (vyd. r. 1968)

Morálka práva

Jedna z nejdůležitějších a nejznámějších Fullerových teorií je koncipována v knize „Morálka práva“ (orig. „The Morality of Law“). Fuller proti sobě staví pojmy „morálka“ a „právo“, a to především při zkoumání tvorby práva. Rozlišuje morálku povinnosti a morálku aspirace, zkoumá vnitřní a vnější morálku práva, stanovuje osm způsobů, jak (ne)uspět při tvorbě práva, konfrontuje morálku s přirozeným i pozitivním právem a v neposlední řadě zkoumá materiální cíle práva.

Fullerovi dvě morálky

Morálka aspirace

Dle Fullera je jejím jasným příkladem antické Řecko. „Je to morálka dobrého života, výtečnosti, nejplnějšího uplatnění schopností člověka.“ Tato morálka začíná na vrcholu lidských schopností. Jedná se o jakýsi ideál.