Právní moc: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou pojeny vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení<ref>Wintrová str. 283</ref> daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před orgány správními. | Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou pojeny vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení<ref>Wintrová str. 283</ref> daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před orgány správními. | ||
| − | Formální a materiální právní moc | + | === Formální a materiální právní moc === |
| + | Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako '''formální právní moc'''. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným (nelze jej napadnout opravným prostředkem). | ||
| − | + | Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako '''materiální právní moc'''. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – ''res iudicata''. | |
| + | |||
| + | === Podmínky právní moci === | ||
| + | Přestože je v teorii právní moc rozdělována formální a materiální, tvoří ve skutečnost jeden celek, jehož vlastnosti nastávají současně. Aby rozhodnutí (soudu, správního orgánu) nabylo právní moci, musí splňovat následující podmínky:<ref>Skulová str. 219</ref> | ||
| + | * řádné oznámení všem účastníkům a dotčeným osobám | ||
| + | * je-li proti rozhodnutí přípustný opravný prostředek, marné uplynutí lhůty k podání tohoto prostředku | ||
| + | ==== Zdroje ==== | ||
| + | Hendrych, Dušan a kol. ''Právnický slovník.'' 3. vyd. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 5. 4. 2020]. 2009, 1481 s. <nowiki>ISBN 978-80-7400-059-1</nowiki> Wintrová | ||
| + | {{Pahýl}}<references /> | ||
Verze z 5. 4. 2020, 11:22
Právní moc je pojem především práva procesního. Je to vlastnost soudního nebo správního rozhodnutí spočívající v jeho konečnosti, závaznosti a nezměnitelnosti. Tyto vlastnosti jsou pojeny vyjádřeny právě jedním institutem, který je současně důkazem autoritativnosti řešení[1] daného konfliktu. Pojem právní moci lze nalézt v řízení před civilními, trestními i správními soudy, stejně jako v řízení před orgány správními.
Formální a materiální právní moc
Vlastnosti rozhodnutí, které jsou spojeny s právní mocí mají vztah buď k probíhajícímu řízení, nebo přímo k jeho předmětu (řešenému právnímu vztahu). Vlastnosti, které mají vztah k řízení se označují jako formální právní moc. Tato znamená, že předmětné rozhodnutí je rozhodnutím konečným (nelze jej napadnout opravným prostředkem).
Vlastnosti, které se týkají předmětu řízení se označují jako materiální právní moc. Tuto lze dále rozdělit na závaznost a nezměnitelnost. Závaznost rozhodnutí se projevuje jak ohledně předmětu řízení, tak ohledně dotčených osob. Nezměnitelnost se pak projevuje v tom, že o dané věci již nelze znovu v novém řízení jednat a rozhodnout, u konkrétního rozhodnutí tak nastává překážka věci rozsouzené – res iudicata.
Podmínky právní moci
Přestože je v teorii právní moc rozdělována formální a materiální, tvoří ve skutečnost jeden celek, jehož vlastnosti nastávají současně. Aby rozhodnutí (soudu, správního orgánu) nabylo právní moci, musí splňovat následující podmínky:[2]
- řádné oznámení všem účastníkům a dotčeným osobám
- je-li proti rozhodnutí přípustný opravný prostředek, marné uplynutí lhůty k podání tohoto prostředku
Zdroje
Hendrych, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vyd. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 5. 4. 2020]. 2009, 1481 s. ISBN 978-80-7400-059-1 Wintrová
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte naší wiki tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
