Trestná součinnost

• trestnou součinnost spojuje s vývojovými stádii trestného činu to, že v obou případech je trestnost rozšířena nad rámec skutkové podstaty o základem trestní odpovědnosti je spáchání trestného činu, nikoliv jen naplnění skutkové podstaty o i u vývojových stádií a trestné součinnosti nějaký znak skutkové podstaty chybí o existuje širší pojem trestná součinnost - na trestném činu participuje více osob  mohou se účastnit trojím způsobem:  vyvolávají, usnadňují, participují na něm  zužitkovávají výnosy z trestného činu  umožňují pachateli trestného činu uniknout trestnímu stíhání nebo trestu  do pojmu trestná součinnost spadá účastenství

Účastenství

účastenství rozlišujeme  užší smysl - organizátorství, návod, pomoc  širší smysl - organizátorství, návod, pomoc a spolupachatelství  dále je pojem trestná součinnost ve zvláštní části trestného zákoníku - v 10. hlavě je 8. díl, který nese název některé trestné součinnosti  podněcování k trestnému činu, podněcování,  některé z trestných činů majetkových - podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti - oba i z nedbalosti  i jiné samostatné trestné činy - podněcování neoprávněného překročení státní hranice (je to případ organizátorství)  organizovaná zločinecká skupina  § 129 TZ - 5 znaků:  společenství více osob  s organizační strukturou  rozdělení činností  páchání trestné činnosti  xxxxxxxxxx  účast na této skupině je samostatným trestným činem podle § 361 TZ  takovému pachateli se obligatorně zvyšuje horní hranice trestní sazby o 13  organizovaná skupina - je to něco jiného než organizovaná zločinecká skupina  pojem organizovaná skupina se opírá pouze o právní zvyklost a judikaturu - není legálně definován  společenství tří osob, které je charakterizováno dělbou práce a rozdělením úloh  pachatel trestného činu  základním druhem trestné činnosti je samostatné pachatelství  § 22 odst. 1  tato definice pachatelství je zkratkovitá a nepřesná - protože je to osoba, která naplnila znaky přípravy nebo pokusu, která je trestná  protože nestačí, že naplní znaky skutkové podstaty (znaky typové), ale musí naplnit i znaky obecné (věk, příčetnost, rozumová a mravní vyspělost) a pak to ještě musí být protiprávní  dále je pachatelem trestného činu i nepřímý pachatel  definovaný v § 22 odst. 2 TZ  jím je ten, kdo zneužije ke spáchání trestného činu jiné osoby - ta jiná osoba, která je zneužita, označujeme termínem živý nástroj  toho, kdo tu osobu zneužívá označujeme jako nepřímého pachatele  živý nástroj buď není odpovědný vůbec, nebo není odpovědný za ten trestný čin jako nepřímý pachatel  zákonodárce nedefinuje obecnou definicí, ale vyjmenovává příklady nepřímého pachatelství  nevýhoda je v tom, že když je ten pojem vymezen takhle taxativně a kazuisticky, je možné vymyslet jiné případy nepřímého pachatelství, které není možné podřadit pod tento paragraf, protože by se jednalo o analogii v neprospěch pachatele, která v trestním právu hmotném připuštěna není  případy:  zneužil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku nebo nepříčetnost  např. rodiče pošlou dítě, aby šlo krást - dítě není trestně odpovědné, protože je mladší 15 let  zneužije osoby, která jedná v omylu  cestující požádá nosiče, aby mu odnesl kufr - ale on je to cizí kufr - nosič ale jedná v omylu, protože jeho vědomí nazahrnuje to, že se jedná o cizí věc • jedná se o skutkový omyl negativní - zůstává odpovědnost jen za trestný čin spáchaný z nedbalosti nevědomé - a protože krádež je úmyslný trestný čin, trestní odpovědnost nenastává  pachatel zneužije osoby, která jedná v nutné obraně, krajní nouzi nebo jiné okolnosti vylučující protiprávnost  např. lupič míří na pokladníka a říká mu, ať mu dá peníze  někdo vede ruky, aby ten podepsal  zákon o policii umožňuje zákroky pod jednotným vedením - ten policista, který vykonává příkaz, jedná za okolností vylučující protiprávnost (závazný rozkaz) - jako nepřímý pachatel bude odpovědný ten, kdo zneužije svého práva dávat příkazy  osoba nejedná  fyzické násilí vylučuje jednání - např. někdo strčí do někoho jiného a ten proletí výkladní skříní - neprojevuje svol vůli  osoba nejedná zaviněně, nebo v předpokládaném úmyslu nebo pohnutce předpokládanou skutkovou postatou  § 325 TZ - útok na úřední osobu - jedná v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby nebo provýkon pravomoci úřední osoby • pachatel je odsouzen pro trestný čin krádeže - pachatel má vztek a chce se soudci pomstít - vyhledá svého známého, který je znám žárlivostí a namluví mu, že je mu jeho manželka nevěrná právě s tímto soudcem o a ten známý si toho soudce najde a fyzicky ho napadne o nemůže se dopustit trestného činu útoku na úřední osobu - protože pachatel by musel jednat v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby  bude tedy odpovídat zaublížení na zdraví  a osoba A. bude odpovídat jako nepřímý pachatel za útok na úřední osobu  definice nepřímého pachatelství je tedy kazuistická - nepostihuje všechny situace, které se mohou naskytnout  lepší by byla obecná definice a pak příkladmý výčet  co když někdo zneužije osobu, která není trestně odpovědná pro nedostatek rozumové a mravní vyspělosti - není to ve výčtu, tedy se nejedná o nepřímé pachatelství a pachatel bude beztrestný  když někdo spáchá trestný čin prostřednictvím osoby, která má hmotněprávní imunitu  "copak oni se dají zneužít? vždyť mají ocelový charakter a široký rozhled" :-)  opět se nedá posoudit jako § 22 odst. 2 - opět by bylo beztrestné  pojem nepřímé pachatelství předchozí trestní zákon neznal  živý nástroj buď není trestně odpovědný nebo nemusí být trestně dopovědný za trestný čin  např. nepřímý pachatel spáchá trestný čin vyzvědačství a živý nástroj jen ohrožení státního tajemství z nedbalosti - tedy nemusí být beztrestný, i živý nástroj může být trestně odpovědný

• Organizátor, návodce, pomocník o § 24 o je to užší účastenství - je to kvalifikovaná forma trestné součinnosti o organizátor - ten, kdo trestný čin zosnoval nebo řídil  typická činnost je, že vymyslí plán, rozdělí úlohy a ujistí se ,že úkony vykonávají  pokud by zjistil, že jsou to nemehla a sám se rozhodne, že trestný čin spáchá - překročí rámec organizátorství a stává se pachatelem nebo spolupachatelem - a pak bude to, že byl organizátor, přitěžující okolností o tyto formy jsou v poměru subsidiarity - nejvíce závažný organizátor, méně závažný návod a ještě méně pomoc  je u nich vyloučen jednočinný souběh - když se někdo účastní jako organizátor, návodce i pomocník, bude se posuzovat jen jako organizátor, protože v organizátorství je obsažen i návod a pomoc  když je pachatel - je jen pachatel, ne organizátor, protože pachatel je závažnější forma o návodce  budí v jiném úmyslně rozhodnutí spáchat trestný čin - to je možné různými způsob  radou, ujednáním za mzdu, sázku, utvrzování  různé způsoby návodu mají různý vliv na stupeň závažnosti - např. svedení mladistvého je závažnější  návod musí směřovat k individuálně určitému trestnému činu a individuálně určitému pachateli  individuálně určitý trestný čin - návod musí být konkretizován co do místa, času spáchání trestného činu a rozsahu následku  když si někdo bude stěžovat, že má nedostatek peněz a on mu řekne, že má páchat trestnou činnost, že se to vyplácí - je to neurčité  když mu ukáže na auto, řekne, ať vylomí okýnko, vezme rádio a že ho prodá za 300 Kč, tak už je to návod  jinak podněcování - § 364  předpokládá, že veřejně podněcuje ke spáchání trestného činu  podněcování musí být veřejné, nemusí to být trestný čin individuálně určitý  zatímco návod musí směřovat k individuálně určitému trestnému činu  pomoc  obecně je to úmyslná podpora pachateli trestného činu  zákon rozlišuje podle prostředků pomoc fyzickou a pomoc psychickou  fyzickou - poskytnutí nástroje nebo prostředku, odstranění překážek, vylákání poškozeného  psychická - rada, utvrzování, slib přispět po spáchání trestného činu  je to pouze jednání usnadňující - není přímo útokem směřující k trestnému činu  není přímou součástí útoku - tím se totiž liší od spolupachatelství  liší se tím, že jestli je možné spáchat i bez té činnosti  pokud ano, tak je to pomoc, protože to jde i bez toho  pokud ne, tak už je to spolupachatelství  v kavárně se osoba rozhodne krást a osoba B. se rozhodne, že pomůže tím, že vypne světla, aby byla tma  pomoc je pouze činnost usnadňující  krást je možné, i když je rozsvíceno - ale pak je větší nebezpečí, že bude dopaden  bude to tedy jen pomoc  jiný příklad - Komerční banka - peníze jsou ve sklepě, kde jsou trezory - pachatel chce provést loupežné přepadení, vnikne dovnitř a namíří na pokladníka a řekne, ať mu dá drobné - ale tím se dostane jen k penězům v pokladnách, ne k trezoru, protože pak se spustí poplach  tak najdeme člověka, který odpojí elektřinu - a on neudělá nic jiného, než že otočí knoflíkem  jenže v tomto případě se jedná o spolupachatelství - i přesto, že je to úplně stejné jednání jako v kavárně - jenže zde je to podmínkou spáchání trestného činu Odpovědnost organizátora, návodce a pomocníka • mohou být odpovědní jako účastníci za předpokladu, že je splněna zásada akcesority účastenství o akcesorita označuje příslušnost jevu k jinému (závislost jednoho jevu na druhém) - závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti pachatele trestného činu o akcesorita může mít různou podobu o opakem akcesority je osamostatnění účastenství - princip, kdy z hlediska viny nejsou závislí z hlediska viny na vině hlavního pachatele trestného činu o organizátor, návodce i pomocník jsou trestní jako účastníci podle stejné sazby jako pachatel trestného činu, pokud ten trestný čin dokonal nebo se o něj alespoň pokusil  v těchto případech jsou odpovědní jako účastník podle § 24 TZ  v případě, že pachatel trestného činu trestný čin nespáchal nebo se o něj alespoň nepokusil, pak mohou být odpovědní za přípravu trestného činu  příprava není obecnou formou trestné činnosti - je trestná jen u zvlášť závažných zločinů, u kterých to zákon ve zvláštní části stanoví  může se stát, že pachatel sám bude beztrestný (např. dobrovolně upustil o trestného činu a zanikne trestnost pokusu, může zde být účinná lítost)  to jsou tzv. osobní překážky beztrestnosti, které se vztahují jen na pachatele hlavního trestného činu a nemění nic na trestní odpovědnosti účastníků • další zásada říká, že ten, k jehož ochraně je příslušné ustanovení určeno, není účastníkem o unesený není pomocníkem únosu o mladistvý, kterému je v hospodě naléván, není pomocníkem k podání alkoholického nápoje o mladistvá, která svede k pohlavnímu zneužívání, není pomocníkem pohlavního zneužívání • jiná osoba, která spáchá totéž, může být jen účastníkem (nemůže být pachatelem nebo spolupachatelem) - např. v případě trestných činů s omezeným okruhem pachatelů - může být jen účastníkem o např. pracovnice benzínové pumpy, která krátí tržby a tím se dopustí zpronevěry - je zde omezený okruh pachatelů, protože podle § 206 může být pachatelem jen ten, komu je věc svěřena  aby sama neodcházela s plnou taškou, nastupuje na scénu její manžel, který ji vždy navštíví, ona mu předá tržbu a on ji odnese domů  je zde speciální subjekt - byla jí věc svěřena  manžel nemá postavení osoby, která byla věc svěřena - tedy nemůže být pachatel zpronevěry - posoudíme jen jako účastníka ve formě pomoci na trestném činu manželky • zánik trestnosti účastenství - podobně jako u vývojových stádií (dobrovolně upustí od dalšího jednání a odstraní nebezpečí, nebo dobrovolně včas oznámí) o musí to být kumulativně - nestačí jen upustit, musí i odstranit nebezpečí o nestačí jen přestat dále navádět, musí to ještě řešit nějak dál o účastníci se posuzují individuálně - u někoho může dojít k zániku trestnosti a u ostatních nikoli • trestání účastenství o ten, kdo je trestný jako účastník, je posuzovaný stejně jako pachatel trestného činu, ale tam už neplatí zásada akcesority účastenství, ale tam platí, že  akcesorita účastenství se týká pouze viny, nikoliv trestu - neznamená to, že mu musí být uložen stejný trest jako pachateli - může být uložen trest vyšší i nižší, protože trestná činnost účastníka může být závažnější než činnost pachatele trestného činu  u trestu se to posuzuje individuálně - speciální pravidla pro ukládání trestu účastenství jsou v § 39 odst. 6 písm. b) TZ - význam a povaha jejich účasti