Pozůstalost

Pozůstalost je veškeré jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít na právní nástupce v rámci řízení o pozůstalosti. Párový pojem k pozůstalosti je pojem dědictví. Zatímco pojem pozůstalosti se vztahuje k zůstaviteli, pojem dědictví se vztahuje k dědici. dědictví je ta část pozůstalosti, která přechází na dědice v rámci řízení o pozůstalosti.

Příklad: Zůstavitel má dva potomky a jmění v podobě rodinného domu, osobního automobilu, částky 100.000,- Kč v hotovosti a nemá žádné dluhy. Svou poslední vůli sepsal tak, že prvnímu potomku připadne rodinný dům a druhému potomku osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti. Všechny tři věci (rodinný dům, osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti) jsou z pohledu zůstavitele pozůstalost, dědictvím prvního potomka je rodinný dům a dědictvím druhého potomka je osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti.

Pokud by celé jmění přešlo pouze na jediného dědice, pak se svým rozsahem pozůstalost a dědictví kryjí, avšak i nadále je nutno oba pojmy důsledně odlišovat.

Pozůstalost však na právní nástupce nepřechází pouze formou dědictví. Zůstavitelovo jmění může přecházet kupř. odkazem nebo tím, že zůstavitel u stavebního nebo jiného spoření ustanoví osobu obmyšlenou.

Předmět pozůstalosti

Oproti minulé úpravě došlo k rozšíření předmětu pozůstalosti i o práva a povinnosti, která jsou vázána výlučně na osobu zůstavitele. Nyní tak do pozůstalosti spadá např. i bolestné a náhrada za ztížené společenské uplatnění na základě § 1475 odst. 2 OZ, ovšem pouze za předpokladu, že bylo uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci za života zůstavitele (typicky např. žalobou).

Mimo řízení o pozůstalosti přechází (je pozůstalostí, ale ne vždy musí být dědictvím):

• peněžité nároky z pracovního poměru - např. dlužný plat - oprávněnou osobou k výplatě jsou manžel, děti a rodiče, teprve pokud není nikdo z nich, tak je to předmětem pozůstalosti
• peněžité dávky sociální péče - opět manžel, děti a rodiče
• peněžité dávky státní sociální podpory - oprávněné jsou ty osoby, podle kterých se určuje rozhodný příjem
• nájem bytu - v případech podle § 2279 OZ přechází nájem na další osoby, ovšem to se neřídí dědickým právem, ale právě tímto speciálním ustanovením o přechodu nájmu bytu
• plnění ze stavebního, důchodového či životního pojištění - přechází na stanovenou obmyšlenou osobu, pokud taková osoba není stanovena, tak je výplata předmětem pozůstalosti