Česká republika jako členský stát Evropské unie

Smluvní základ vstupu ČR do Evropské unie

Česká republika přistoupila podle multilaterální smlouvy mezi ,,dosavadními" členskými státy Evropské unie (výčet je součástí smlouvy) a 10 dalšími státy (výčet tvoří smluvní subjekty druhé skupiny) k Evropské unii. Smlouva odděluje akt přístupu, jenž zakládá členství, s podpisem tzv. ,,Aktu o podmínkách přistoupení"...a část o ,,...úpravách smluv, na nichž je založená Evropská unie.

Podle smlouvy se Česká republika a další přistupující státy stávají členy Evropské unie dnem 1.května 2004. Tento den vstupuje v platnost ,,přístupová smlouva" ze dne 16.4.2003, když její platnost byla vázána na podmínku, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem.

Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Unie založena, zavázaly přistupující státy určitými plněními, které jsou pro přistupující státy souvisejícími závazky. Podstatné je, že tyto podmínky ,,tvoří nedílnou součást této smlouvy". Tato konstatování mají bezprostřední právní následky:

• komunitární právo se vztahuje na tuto smlouvu;
• pravomoci a působnost orgánů Unie se vztahují na tuto smlouvu;
• smlouvy o ES a smlouva o Evropské unii a akry přijaté orgány společenství a Evropskou centrální bankou se stávají závaznými pro nové členské státy;
• další podmínky podle čl.3 ,,Aktu" týkající se tzv. ,,schengenského protokolu";
• každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie (za podmínek čl.4 ,,Aktu");
• nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajících v radě (článek 5);
• nové členské státy přistupují k dohodám uzavřeným s jedním nebo více třetími státy s některou