Doručování v pracovním právu: Porovnání verzí
(+) |
(+) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Při doručování písemností [[zaměstnanc|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. | + | Při doručování písemností [[zaměstnanc|zaměstnanci]] i [[zaměstnavatel|zaměstnavateli]], dochází v [[Zákoník práce|Zákoníku práce]] (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme [[listina|listiny]] (zejména s razítkem), [[písemnost|písemnosti]], oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s [[doručenka|doručenkou]], ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně. |
− | + | Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP: | |
− | + | # § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem | |
− | + | # § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací | |
− | + | # § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb | |
− | + | # § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem | |
== Doručování do vlastních rukou == | == Doručování do vlastních rukou == | ||
− | Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. „do vlastních rukou adresáta“ – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. „Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“ ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019]. | + | Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. ''„do vlastních rukou adresáta“'' – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. ''„Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“'' ([[absolutní neplatnost]]), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019]. |
+ | |||
+ | == Specifické oručování == | ||
+ | Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou [Bělina, 2019]: | ||
+ | # vzniku, změn a skončení pracovního poměru | ||
+ | # vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo [[pracovní poměr]] | ||
+ | # zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance | ||
+ | # důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr | ||
+ | # záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce | ||
+ | # výtky a kázeňská varování související s pracovním místem | ||
+ | |||
+ | Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu [[Pracovní smlouva]], Výměr, [[Výpověď z pracovního poměru|Výpovědi z pracovního poměru]], Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. (GDPR) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést. | ||
+ | |||
+ | |||
== Zdroje == | == Zdroje == |
Verze z 11. 5. 2020, 11:20
Při doručování písemností zaměstnanci i zaměstnavateli, dochází v Zákoníku práce (ZP) k specifické úpravě povinností. Rozlišujeme listiny (zejména s razítkem), písemnosti, oběžníky, směrnice a řády apod. Listiny a písemnosti (např. naskenovaná verze, emailový oběžník, pokyn, směrnice), se doručuje jakkoliv, kdekoliv, dokonce elektronicky nebo v bytě zaměstnance. Tyto způsoby nezakazují doručovat poštou a to nejlépe s doručenkou, ale je to v blízkém vztahu zaměstnavatele k zaměstnancům kontraprduktivní, kddyž to šlo učinit přímo, osobně.
Problematiku zmiňujií zejména tyto paragrafy ZP:
- § 334 Obecnéustanovení o doručování zaměstnavatelem
- § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací
- § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
- § 337 Doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem
Doručování do vlastních rukou
Je zde patrné, že to, co má být listinou s delší platností, vyžaduje písemnou formu, a formu tzv. „do vlastních rukou adresáta“ – vyžaduje spolupráci obou smluvních stran v předání a převzetí. Má-li být toto právní jednání učiněno v předepsané době, je nezbytné, aby bylo druhé straně také doručeno – dokud totiž. „Nebyl právní úkon doručen, neexistuje“ (absolutní neplatnost), píše důvidová zpráva k zákonu, a tedy nešlo podle dnešní právní úpravy o právní jednání, chybí-li listinná forma [Bělina, 2019].
Specifické oručování
Zvláštní způsob dodání (doručení) spočívá v tom, že projev vůle musí být adresátu doručen do vlastních rukou [Bělina, 2019]:
- vzniku, změn a skončení pracovního poměru
- vzniku, změn a skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
- zvolení nebo odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance
- důležitých právních nebo faktických jednání týkajících se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr
- záznamu o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
- výtky a kázeňská varování související s pracovním místem
Taktéž zákon vymezuje písemnou formu listin typu Pracovní smlouva, Výměr, Výpovědi z pracovního poměru, Výtek a kázeňských potrestání. Ve zbytku můžeme mluvit nejen o listinách, ale obecně už o písemnostech, typu Zápis jednání, Schůze, Protokol o převzetí věci apod. Seznamy musíme poměřovat i z pohledu jiných právních předpisů, zejména Nařízení o ochraně osobních údajů. (GDPR) , aby neobsahovaly informace, chráněny těmito předpisy, není-li v ZP povinnost zákonná si seznam jmen, osobních údajů vést.
Zdroje
[Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s, dostupné na WWW https://www-beck-online-cz.ezproxy.muni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tlgi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdgmzu ]
[Branejský, Tomáš. Judikatura k datovým schránkám [online]. Epravo.cz 13-02-2018, [cit. 08-05-2020]. Dostupné na WWW: https://www.epravo.cz/top/clanky/judikatura-k-datovym-schrankam-107069.html