Vznik manželství

Definice manželství

V současné právní úpravě se definice manželství neuvádí. Z ust. § 655 OZ vyplývá pouze to, co je pro vlastní podstatu manželství typické. Manželství může být definováno jako svazek (neboli společenství) muže a ženy (tj. dvou osob různého pohlaví), který může vzniknout pouze ze zákona (a to konkrétně podle pravidel obsažených v občanském zákoníku) stanovenými způsoby a který je proponovaný jako svazek trvalý. Zákon dále stanoví, kdo a za jakých podmínek může manželství uzavřít. Pro vznik manželství se užívá termínu sňatek, přičemž občanský zákoník stanoví dvě různé formy vzniku manželství, kterými jsou sňatek občanský a sňatek církevní.

Vlastní způsob uzavření manželství se nazývá sňatečný proces. Manželství vzniká tak, že si snoubenci dají před příslušným oddávajícím navzájem najevo svoje svobodné obsahově shodné sňatečné projevy vůle. Od vzniku manželství je třeba odlišit jeho následnou registraci v matriční knize manželství.

Sňatečný proces – podmínky k uzavření manželství

Manželství může uzavřít každý, nebrání-li mu v tom zákonná překážka. Osoba uzavírající manželství by měla být zletilá a svéprávná (§ 672 odst. 1 OZ). Další podmínky, které musí být splněny říkají, že musí jít o:

• osobu starší 16 let věku, které soud uzavření manželství povolil (§ 672 odst. 2 OZ), nejde-li o osobu již zletilou;
• osobu, která není omezena ve svéprávnosti v oblasti sňatečního jednání (§ 673 OZ);
• osobu, jejíž dříve uzavřené manželství, registrované partnerství či jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí již netrvá (§ 674 OZ);
• snoubenci nesmějí být osoby, které spolu jsou ve vzájemném příbuzenském vztahu předek-potomek (přímá linie), a to ani sourozeneckém (§ 675 OZ);
• také nesmí jít o osoby, které pojí vztah založený buď poručenstvím, pěstounstvím či svěřenectvím (§ 676 OZ).

Věk snoubenců a svéprávnost

Manželství může uzavřít každý, kdo je zletilý (§ 30 OZ) a svéprávný (§ 15 a § 30 OZ). Dále nesmí snoubenci svědčit některá ze zákonných překážek k uzavření manželství (viz předchozí odstavec). Manželství tedy může být též uzavřeno osobou starší 16 let, ovšem pouze s přivolením soudu. Závažnými příčinami, z nichž lze povolit uzavření manželství nezletilci staršímu 16 let, jsou příčiny významné z hlediska společnosti, nikoli jen soukromé zájmy a důvody snoubenců (rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. září 1951, sp. zn. 6 Ok 160/51). K podání návrhu na povolení uzavřít manželství je oprávněn jen nezletilý, který hodlá manželství uzavřít (§ 194 odst. 1 OSŘ). Účastníkem řízení o povolení manželství je ten, kdo hodlá uzavřít manželství a jeho zákonní zástupci (§ 194 odst. 2 OSŘ).

Sňatečná vůle

Sňatečný projev vůle je to, na čem celé uzavření manželství, zkrátka celý proces stojí a padá. Manželství je totiž uzavřeno v okamžiku vyjádření souhlasného projevu sňatečné vůle snoubence druhého v pořadí, pokud splnil všechny zákonné požadavky k uzavření manželství a pokud k jeho prohlášení došlo v přítomnosti oddávajícího a svědků. Vyžaduje se svobodný a úplný souhlasný projev vůle (liber ac plenus consensus). Vzhledem k tomu že v některých církvích a náboženských společnostech nevzniká manželství projevem vůle obvyklým u občanského sňatku, je třeba připustit vznik manželství i jiným dostatečným prohlášením sňatečné vůle. Sňatečné prohlášení je tedy třeba odlišovat od souhlasného projevu vůle. Sňatečné prohlášení spočívá v tom, že oba snoubenci před osobou oddávající a před přítomnými svědky během sňatečného obřadu pronesou např. slovo ANO. V případě, že by jeden ze snoubenců odpověděl záporně, tak se oddávající zeptá na stejnou otázku ještě jednou a dočká-li se stejně negativní odpovědi, svatební obřad ukončí. Souhlasný projev vůle je možné chápat jako jakýsi rituál, jehož splnění se považuje oddávajícím za souhlas s uzavřením manželství. Toto se týká především sňatku církevního, který se řídí pravidly dané církve či náboženského společenství. Zákon klade důraz na svobodný a plný souhlasný projev vůle (tj. projev řádné, skutečné či opravdové vůle) snoubenců před orgánem určeným k provedení sňatečného obřadu. Pokud by se nejednalo o takovýto projev vůle, tak by se jednalo o tzv. manželství zdánlivé (§ 677 OZ). Jedinou podmínkou pro vznik manželství je při samotném sňatečném obřadu právě jen to, že sňatečné prohlášení/projev vůle snoubence ke vstupu do manželství bude naprosto nepochybné.

Náležitosti sňatečného obřadu

Požadavky kladené na sňatečný obřad jsou dva, přičemž se jedná o to, že sňatečný obřad musí být veřejný a slavnostní. Oba instituty slouží k vyjádření vážnosti, kterou manželství požívá ve společnosti. Veřejnost sňatku je možné vidět v tom, že manželství nelze uzavřít jinak než osobně. Výjimkou z tohoto pravidla je sňatek v zastoupení podle § 669 OZ (více o něm později). Dodržení slavnostnosti je úkolem oddávajícího. Ten totiž dbá na dodržení základních pravidel slušného chování v průběhu sňatečného obřadu. Slavnostní forma obřadu je doplněna též svatebními obyčeji (např. výměna snubních prstenů, první manželský polibek). Požadavkem slavnostnosti uzavření manželství zdůrazňuje zákon vážnost rozhodnutí snoubenců o vstupu do manželství (§ 656 odst. 2 OZ).

Svědkové

Výběr svědků je zcela na snoubencích. Svědek plní v rámci sňatečného obřadu především funkci důkazní. Svědci budou totiž považováni za důkazní prostředek podle ust. § 125 a násl. OSŘ v případě řízení o zneplatnění či o neexistenci manželství. Obligatorní přítomnost svědků stanoví také čl. 1 odst. 1 NÚManž: „nebude právně uzavřen žádný sňatek bez … svědků předepsaných zákonem.“ O tom, kdo může být svědkem zákon mlčí, argumentem per analogiam lze však dovodit, že by svědek měl být stejně jako svatebčan zletilý a plně svéprávný (např. § 39 ZMat, § 20 odst. 1 písm. e) ZMat). Na svědky se také vztahuje § 39 odst. 2 OZ. Matrikový zákon v ust. § 39 dále upravuje povinnou přítomnost tlumočníka v případě, že jeden ze snoubenců je neslyšící nebo němý.

Forma sňatku

Manželství může být uzavřeno pouze způsoby uvedenými v zákoně. Tímto zákonem je občanský zákoník, který upravuje v ust. § 657 v odst. 1 sňatek občanský, a v odst. 2 sňatek církevní. Jinou formou sňatek (manželství) uzavříti nelze.

Občanský sňatek

Občanský (civilní) sňatek lze charakterizovat tím, že snoubenci projevují svou sňatečnou vůli osobně před orgánem veřejné moci v přítomnosti matrikáře. Orgán veřejné moci, před kterým je možné uzavřít občanský sňatek, je upraven ve vazbě na zvláštní předpis (§ 658 odst. 1 OZ a § 11a odst. 1 ZMat). Zásadní rozdíl oproti církevnímu sňatku je dán právě oddávajícím úřadem. Matriční úřad je orgánem veřejné moci vystupující v případě uzavírání manželství jako státní orgán v přenesené působnosti. Vedle matričního úřadu může být ve specifických případech uzavřeno manželství i před někým jiným (§ 667 a § 668 OZ). Oddávající je ten, kdo jedná jménem orgánu veřejné moci. Podle ust. § 11a ZMat má výslovné zmocnění k tomu vystupovat za matriční úřad, jakožto za orgán veřejné moci.

Při civilním sňatku je vyžadována přítomnost úředníka matričního úřadu, tzv. matrikáře (§ 11a odst. 2 ZMat). Tento úředník při civilním sňatku vykonává nezastupitelnou úlohu spojenou se zavedenou obřadností. Kromě toho to bývá i osoba významná z hlediska zjištění totožnosti snoubenců, neboť právě matrikář projednává se snoubenci budoucí sňatek a provádí tzv. předsňatkové (předoddavkové) řízení podle § 664 OZ. O tom, kde se civilní sňatek uzavírá, mluví § 663 odst. 1 OZ. Místo určuje ten úřad, před kterým skutečně bude sňatečný obřad proveden. Vůle snoubenců (zvláštní přání) má být pro úřad relevantním zřetelem. Ust. § 12 ZMat připouští i takovou možnost, kdy matriční úřad povolí snoubencům uzavření manželství na kterémkoli vhodném místě ve správním obvodu nebo mimo dobu stanovenou radou obce, a to na základě jejich žádosti.

Církevní sňatek

V případě církevního sňatku může být sňatečný projev vůle snoubenců učiněn jen před orgánem církve nebo náboženské společnosti registrované ve smyslu zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů. Církevní sňatek tedy charakterizuje osobní projevení sňatečné vůle před orgánem církve nebo náboženské společnosti. Celebrující církev nebo náboženská společnost musí být především registrována podle cit. zákona. Druhou podmínkou pak je, že tato registrovaná církev podle § 7 odst. 1 písm. c) cit. zákona obdržela zvláštní právo "konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu". Pokud by došlo k uzavření manželství před jinou než oprávněnou církví, bylo by takové manželství považováno za zdánlivé.

Během předoddavkového řízení vydá matriční úřad v obvodu, v němž má být uzavřen církevní sňatek, snoubencům osvědčení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření manželství. Toto osvědčení musí snoubenci předložit oddávajícímu dříve, než přistoupí ke sňatečnému obřadu. Osvědčení nesmí být starší než 6 měsíců. Státní dozor nad dodržováním zákonných podmínek pro uzavření manželství řeší právě institut osvědčení vydaného příslušným matričním úřadem, bez něhož manželství uzavřít nelze, jakož i zachováním povinnosti ve lhůtě tří pracovních dnů prokázat příslušnému matričnímu úřadu uzavření církevního sňatku.

Sňatečného obřadu se neúčastní osoba matrikáře. Osobou oddávající je pak osoba, která jedná za orgán oprávněné církve (např. v případě katolické církve je úprava osoby oddávající upravena v c. 1108 § 2 CIC. Při volbě sňatečného místa je třeba vyhovět vnitřním předpisům církve, resp. náboženské společnosti.

Shrnutí

	Občanský sňatek	Církevní sňatek
Úprava	§ 657 odst. 1 OZ	§ 657 odst. 2 OZ
Předoddavkové řízení	Provádí matrikář	Provádí matrikář + církev
KDO oddává	Orgán veřejné moci	Orgán církve nebo náboženské společnosti (pouze registrované v seznamu Ministerstva kultury)
Přítomnost matrikáře	ANO	NE
JAK	Zákonný postup	Postup dané církve
KDE	Dohoda s orgánem veřejné moci	Podle pravidel církve
CO POTOM	Zápis do matriky provádí matrikář sám	Církev oznámí uzavření sňatku matrice ve lhůtě tří pracovních dnů

Zvláštní situace

Uzavření manželství zástupcem

Ust. § 659 OZ upravuje tradiční možnost uzavřít manželství zmocněncem, a to s omezením na jediného snoubence s přivolením vyššího úřadu, a naopak bez omezení, pokud jde o stejnost pohlaví zmocněnce a zmocnitele. Pro uzavření manželství na základě plné moci zmocněncem musí existovat důležité důvody (např. dlouhodobý pobyt jednoho ze snoubenců v zahraničí, ve věznici či v léčebně). Povolení může udělit (tj. nemusí) krajský úřad, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Na povolení uzavřít manželství zástupcem tedy není právní nárok. Rovněž jde pouze o zastoupení jednoho ze snoubenců, druhý musí být vždy obřadu fyzicky přítomen. Zastoupení jednoho ze snoubenců se prokazuje speciální plnou mocí, která vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.

Uzavření manželství v přímém ohrožení života

Uzavření manželství v přímém ohrožení života (in extremis temporibus, resp. in articulo mortis) je možné v situaci, kdy je vážné nebezpečí, že kdyby manželství mělo být uzavřeno běžným způsobem, tak by se snoubenec obřadu nedožil. Zákonodárce zde nabízí právní ústupky od právní úpravy, které dopadají na uzavření manželství podle běžné právní úpravy. Tyto právní ústupky se týkají jak pravidel o místní příslušnosti celebrujícího orgánu, tak pravidel o žádosti a dokladech, které se jinak požadují. Nadto je ve zcela výjimečné situaci některým osobám civilním i vojenským svěřena zcela výjimečná pravomoc k oddání snoubenců (více viz. zákon o námořní plavbě č. 61/2000 Sb. a prováděcí vyhláška č. 25/2001 Sb. a vyhláška č. 149/2001 Sb.). Ust. § 667 OZ se tedy týká situace, kdy je život snoubence (či obou snoubenců) přímo v ohrožení. Je-li tato podmínka splněna, tak může sňatečný obřad provést každý orgán dle ust. § 658 OZ, popř. jiný úřad stanovený ZMat, a to na kterémkoli místě (platí i pro církevní sňatek). Další úlevou je nepřítomnost matrikáře i u občanského sňatku. U církevního sňatku nemusí být osvědčení, tj. jeho nedoložení již neznamená zdánlivost manželství. Ani v jedné formě uzavření manželství se nekoná předoddavkové řízení. Sňatečný obřad je dále možné provést i mimo území České republiky, a to velitelem např. námořního plavidla plujícího pod státní vlajkou České republiky. Zákon však bezpodmínečně trvá na tom, aby byl snoubenec (který je v přímém ohrožení života) ve stavu, kdy je schopen projevit sňatečnou vůli. Zákon také trvá na přítomnosti dvou svědků.

Uzavření manželství v cizině

Občanský sňatek lze celebrovat v cizině rovněž před diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem České republiky. Nejde však o uzavření manželství před orgánem cizího státu. Byl-li sňatek v cizozemsku ve formě, jež tam v době sňatku platila uzavřen, tak i podle tuzemského práva byl uzavřen platně (rozhodnutí NS ze dne 9. února 1927, sp. zn Rv I 1535/26). A to z toho důvodu, že způsobilost uzavřít manželství a podmínky jeho platnosti se řídí právním řádem státu, jehož je tato osoba občanem, forma uzavření manželství se však řídí právním řádem státu platným v místě, kde se manželství uzavírá (ust. 48 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). U ust. § 48 odst. 4 cit. zákona též vyplývá, že státní občan České republiky nemůže uzavřít manželství na zastupitelském úřadu cizího státu v České republice. Po státním občanovi České republiky může být před uzavřením manželství vyžadováno vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, které vydává matriční úřad podle místa jeho trvalého pobytu na území České republiky. Vysvědčení má platnost 6 měsíců, během kterých by mělo dojít k uzavření manželství. Formální náležitosti tohoto vysvědčení jsou stanoveny v ust. § 36 ZMat a § 45 ZMat.  Sňatek je posléze zapsán do zvláštní matriky v Brně. Tento zápis má evidenční význam.

Shrnutí

Manželství uzavřené	zástupcem	v přímém ohrožení života	v cizině
Úprava	§ 659 OZ	§ 667 OZ	§ 668 OZ
Kdy	Závažný důvod, Předložení písemné plné moci k zastoupení s úředně ověřeným podpisem	Přímé a zřejmé ohrožení života jednoho nebo i obou snoubenců	Dobrovolnost
Úlevy		Nekoná se předoddavkové řízení. Nečiní se jiná prohlášení. Nepřítomnost matrikáře u občanského sňatku. Nemusí dokládat osvědčení při církevním sňatku.
Zvláštní požadavky	Speciální plná moc k zastoupení		Vysvědčení o právní způsobilosti (zpravidla)
Před kým se uzavírá	Obecná úprava pro občanský či církevní sňatek	§ 41 MatZ	Konzulární úřad nebo diplomatická mise České republiky
Další		Zápis do zvláštní matriky (koná-li se v cizině)	Zápis do zvláštní matriky