Skončení pracovního poměru: Porovnání verzí
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Právní jednání účastníků pracovního poměru == | == Právní jednání účastníků pracovního poměru == | ||
| − | Jedná se o nejčastější způsob skončení pracovního poměru, kdy jedna či obě ze stran o to mají zájem. Právní úprava vymezuje pouze následující 4 druhy právního jednání, které vedou ke skončení pracovního poměru | + | Jedná se o nejčastější způsob skončení pracovního poměru, kdy jedna či obě ze stran o to mají zájem. Právní úprava vymezuje pouze následující 4 druhy právního jednání, které vedou ke skončení pracovního poměru<ref>§ 48 Zákoníku práce</ref>: |
* [[#Dohoda o rozvázání pracovního poměru|dohoda o rozvázání pracovního poměru]] | * [[#Dohoda o rozvázání pracovního poměru|dohoda o rozvázání pracovního poměru]] | ||
* [[#Výpověď|výpověď]] | * [[#Výpověď|výpověď]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
=== Dohoda o rozvázání pracovního poměru === | === Dohoda o rozvázání pracovního poměru === | ||
| − | '''Dohoda''' je jediné dvoustranné právní jednání, kterým se dá ukončit pracovní poměr. Podstatnými náležitostmi jsou pouze shoda vůle zaměstnance a zaměstnavatele a den skončení pracovního poměru. Důvody musí být uvedeny, pouze pokud to zaměstnanec vyžaduje. Dohoda musí být písemná (§ 49/2) a [[ | + | '''Dohoda''' je jediné dvoustranné právní jednání, kterým se dá ukončit pracovní poměr. Podstatnými náležitostmi jsou pouze shoda vůle zaměstnance a zaměstnavatele a dohodnutý den skončení pracovního poměru. Důvody musí být uvedeny, pouze pokud to zaměstnanec vyžaduje. Dohoda musí být písemná (§ 49/2) a [[doručování|doručená]]. Dohodou lze poměr rozvázat i se zaměstnanci, kteří jsou v ochrané době (tj. jsou chráněni před výpovědí). |
=== Výpověď === | === Výpověď === | ||
''Podrobně na [[Výpověď z pracovního poměru]].'' | ''Podrobně na [[Výpověď z pracovního poměru]].'' | ||
| − | '''Výpověď''' je jednostranné právní jednání, kdy může buď zaměstnanec či zaměstnavatel, ze zákoných důvodu, ukončit pracovní poměr s druhou stranou. Musí být písemná | + | |
| + | '''Výpověď''' je jednostranné právní jednání, kdy může buď zaměstnanec či zaměstnavatel, ze zákoných důvodu, ukončit pracovní poměr s druhou stranou. Musí být písemná<ref>§ 50, odst. 1 Zákoníku práce</ref> a doručená. | ||
=== Okamžité zrušení === | === Okamžité zrušení === | ||
| + | Je [[právní jednání]], které ruší pracovní poměr ke dni [[doručování|doručení]]. Dá se využít v případech, ve kterých již není možné v pracovním poměru řádně pokračovat. Musí být vyoknáno písemně a musí být obsažen důvod, který je zákonem taxativně vymezený. | ||
| + | |||
| + | '''Okamžité zrušení zaměstnavatelem''' | ||
| + | Zaměstnavatel má dle § 55 ZP pouze dvě důvody, ze kterých může okamžitě zrušit pracovní poměr se svým zaměstnancem. Jedná se o: | ||
| + | * byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok (či na dobu delší než 6 měsíců při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi) | ||
| + | * porušil-li zaměstnanec pracovní povinnost zvlášť hrubým způsobem (nejvyšší – třetí stupeň intenzity porušení pracovních povinností) | ||
| + | |||
| + | Okamžitě zrušit pracovní poměr nejde s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené a zaměstnancem který čerpá rodičovskou dovolenou (§ 55/2). | ||
| + | |||
| + | '''Okamžité zrušení zaměstnancem''' | ||
| + | Zaměstnanec má dle § 56 ZP také dva důvody, ze kterých může okamžitě zrušit svůj pracovní poměr. Jde o stavy kdy: | ||
| + | * podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení výkon jiné vhodné práce | ||
| + | * nebyla mu nevyplacena mzdu nebo plat (anebo jakoukoli část) do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (splatná je po celý následující kalendářní měsíc, výplatní termín nehraje roli) | ||
| + | |||
| + | Zaměstnanec, který podal okamžité zrušení z důvodu nevyplacení mzdy má právo na odstupné ve výšši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. | ||
| + | |||
=== Zrušení ve zkušební době === | === Zrušení ve zkušební době === | ||
| − | Pokud byla sjednána [[zkušební doba]] k pracovnímu poměru lze kdykoliv v jejím průběhu jednostraně pracovní poměr zrušit. | + | Pokud byla sjednána [[zkušební doba]] k pracovnímu poměru lze kdykoliv v jejím průběhu jednostraně pracovní poměr zrušit, a to i bez udání důvodu. Musí být provedeno písemně, a měl by být uveden den skončení poměru. Existuje jediná vyjímka, a to, že zaměstnanec nesmí tímto způsobem skončít pracovní poměr se zaměstnancem po dobu prvních 14 kalendářních dní jeho dočasné pracovní neschopnosti.<ref>§ 66, odst. 1 Zákoníku práce</ref> |
== Právní události == | == Právní události == | ||
| Řádek 35: | Řádek 52: | ||
=== Smrt zaměstnance === | === Smrt zaměstnance === | ||
| − | Smrtí zaměstnance automaticky zaniká pracovní poměr | + | Smrtí zaměstnance automaticky zaniká pracovní poměr.<ref>§ 48, odst. 4 Zákoníku práce</ref> |
=== Smrt zaměstnavatele === | === Smrt zaměstnavatele === | ||
| − | Pracovní poměr zaniká [[smrt|smrtí]] zaměstnavatele pouze v případě, se jedná se o fyzickou osobu a její [[živnost]] nepokraučuje dle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona | + | Pracovní poměr zaniká [[smrt|smrtí]] zaměstnavatele pouze v případě, se jedná se o fyzickou osobu a její [[živnost]] nepokraučuje dle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona.<ref>§ 342, odst. 1 Zákoníku práce</ref> |
=== Uplynutím doby === | === Uplynutím doby === | ||
| − | V případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby | + | V případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby.<ref>§ 48, odst. 2 Zákoníku práce</ref> Pravidla pro pracovní poměr na dobu určitou jsou uvedena [[Pracovní smlouva#Ujednání o době trvání pracovního poměru|zde]]. |
== Úřední rozhodnutí == | == Úřední rozhodnutí == | ||
| Řádek 53: | Řádek 70: | ||
* HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo''. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 186–205. | * HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo''. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 186–205. | ||
* HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo v bodech s příklady''. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 43–56. | * HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo v bodech s příklady''. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 43–56. | ||
| + | |||
| + | === Externí odkazy === | ||
| + | <references /> | ||
Verze z 1. 12. 2019, 16:46
Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.
Skončit pracovní poměr je možné jen způsoby a z důvodů uvedených v zákoníku práce. Základně se dělí na:
Možnosti pro zaměstnavatele, jak ukončit pracovní poměr a za jakých podmínek jsou výrazně omezeny a to z důvodů ochrany slabší strany – zaměstnance.
Obsah
Právní jednání účastníků pracovního poměru
Jedná se o nejčastější způsob skončení pracovního poměru, kdy jedna či obě ze stran o to mají zájem. Právní úprava vymezuje pouze následující 4 druhy právního jednání, které vedou ke skončení pracovního poměru[1]:
Aby mělo právní jednání požadované následky, musí být doručeno dle § 334–337 ZP. Není vyloučeno skončit pracovní poměr více právnimi jednáními učiněných současně či postupně (NS 21 Cdo 2647/2000 dostupné online: zde)
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Dohoda je jediné dvoustranné právní jednání, kterým se dá ukončit pracovní poměr. Podstatnými náležitostmi jsou pouze shoda vůle zaměstnance a zaměstnavatele a dohodnutý den skončení pracovního poměru. Důvody musí být uvedeny, pouze pokud to zaměstnanec vyžaduje. Dohoda musí být písemná (§ 49/2) a doručená. Dohodou lze poměr rozvázat i se zaměstnanci, kteří jsou v ochrané době (tj. jsou chráněni před výpovědí).
Výpověď
Podrobně na Výpověď z pracovního poměru.
Výpověď je jednostranné právní jednání, kdy může buď zaměstnanec či zaměstnavatel, ze zákoných důvodu, ukončit pracovní poměr s druhou stranou. Musí být písemná[2] a doručená.
Okamžité zrušení
Je právní jednání, které ruší pracovní poměr ke dni doručení. Dá se využít v případech, ve kterých již není možné v pracovním poměru řádně pokračovat. Musí být vyoknáno písemně a musí být obsažen důvod, který je zákonem taxativně vymezený.
Okamžité zrušení zaměstnavatelem Zaměstnavatel má dle § 55 ZP pouze dvě důvody, ze kterých může okamžitě zrušit pracovní poměr se svým zaměstnancem. Jedná se o:
- byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok (či na dobu delší než 6 měsíců při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi)
- porušil-li zaměstnanec pracovní povinnost zvlášť hrubým způsobem (nejvyšší – třetí stupeň intenzity porušení pracovních povinností)
Okamžitě zrušit pracovní poměr nejde s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené a zaměstnancem který čerpá rodičovskou dovolenou (§ 55/2).
Okamžité zrušení zaměstnancem Zaměstnanec má dle § 56 ZP také dva důvody, ze kterých může okamžitě zrušit svůj pracovní poměr. Jde o stavy kdy:
- podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení výkon jiné vhodné práce
- nebyla mu nevyplacena mzdu nebo plat (anebo jakoukoli část) do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (splatná je po celý následující kalendářní měsíc, výplatní termín nehraje roli)
Zaměstnanec, který podal okamžité zrušení z důvodu nevyplacení mzdy má právo na odstupné ve výšši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
Zrušení ve zkušební době
Pokud byla sjednána zkušební doba k pracovnímu poměru lze kdykoliv v jejím průběhu jednostraně pracovní poměr zrušit, a to i bez udání důvodu. Musí být provedeno písemně, a měl by být uveden den skončení poměru. Existuje jediná vyjímka, a to, že zaměstnanec nesmí tímto způsobem skončít pracovní poměr se zaměstnancem po dobu prvních 14 kalendářních dní jeho dočasné pracovní neschopnosti.[3]
Právní události
Další možností, jak zanikají pracovní poměry jsou objektivní právní skutečnosti, které jsou alespoň z části nezávislé na lidské vůli. Zákoník práce zmiňuje:
- smrt zaměstnance
- smrt zaměstnavatele
- uplynutím doby
Smrt zaměstnance
Smrtí zaměstnance automaticky zaniká pracovní poměr.[4]
Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnavatele pouze v případě, se jedná se o fyzickou osobu a její živnost nepokraučuje dle § 13 odst. 1 písm. b), c) a e) živnostenského zákona.[5]
Uplynutím doby
V případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou končí uplynutím sjednané doby.[6] Pravidla pro pracovní poměr na dobu určitou jsou uvedena zde.
Úřední rozhodnutí
Státní orgán nebo soud může ukončit pracovní poměr pouze cizincům a to na základě:
- vypršením či zrušením povolením pobytu
- nabití moci rozsudku o vyhoštění
- uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání
Zdroje
- GALVAS, Milan a kolektiv. Pracovní právo. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Muni Press, 2015. 825 s. ISBN 978-80-210-8021-8. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 321–378.
- HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 186–205.
- HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo v bodech s příklady. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Skončení pracovního poměru, s. 43–56.
