Jmenování: Porovnání verzí
m |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.''' | '''Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.''' | ||
| − | '''Jmenování''' je jedinou alternativou k [[pracovní smlouva|pracovní smlouvě]], jak založit [[pracovní poměr]]. Oproti smlouvě je jmenování | + | '''Jmenování''' je jedinou alternativou k [[pracovní smlouva|pracovní smlouvě]], jak založit [[pracovní poměr]]. Oproti smlouvě je jmenování jednostranný právní úkon, při kterém však jmenovaný (zaměstnanec) musí souhlasit s uvedením do funkce. Institut jmenování vznikl na základě potřeby rychle reagovat na klíčové personální změny. |
V zákoníku práce je taxativně uveden výčet zaměstnanců, kteří musejí být jmenování (§ 33/3). Jedná se o vedoucí pozice, zejména v případě, kdy je zaměstnavatelem stát či jeho přidružený subjekt ([[státní podnik]], [[státní fond]], ad.) | V zákoníku práce je taxativně uveden výčet zaměstnanců, kteří musejí být jmenování (§ 33/3). Jedná se o vedoucí pozice, zejména v případě, kdy je zaměstnavatelem stát či jeho přidružený subjekt ([[státní podnik]], [[státní fond]], ad.) | ||
== Forma == | == Forma == | ||
| − | Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanovuje formu ani obsah jmenování. Z pravidla by měla být stanovena alespoň pracovní pozice a místo výkonu a datum nástupu do práce. Často bývá | + | Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanovuje formu ani obsah jmenování. Z pravidla by měla být stanovena alespoň pracovní pozice a místo výkonu a datum nástupu do práce. Často bývá se jmenovanými uzavřena ''"manažerská smlouva"'', kde jsou upraveny mzdové a další pracovněprávní podmínky výkonu práce. Tato smlouva je inominátní (§ 4 OZ) a nezakládá pracovní poměr. |
== Obsah == | == Obsah == | ||
| − | ''Podrobně na [[Pracovní | + | ''Podrobně na [[Pracovní smlouva#Obsah]].'' |
Pracovní poměr může být založen na dobu určitou či neurčitou, platí obdobná pravidla jako u pracovní smlouvy. | Pracovní poměr může být založen na dobu určitou či neurčitou, platí obdobná pravidla jako u pracovní smlouvy. | ||
| − | == Odvolání a | + | == Odvolání a vzdání se pozice == |
| − | Zaměstnanec má kdykoliv právo se vzdát svého pracovního místa, stejně tak, jako ho může | + | Zaměstnanec má kdykoliv právo se vzdát svého pracovního místa, stejně tak, jako ho může zaměstnavatel kdykoliv odvolat z jakéhokoliv důvodu, či bez jeho udání (§ 73/1). |
Oproti založení musí být odvolání/vzdání se písemné a musí být druhé straně [[doručení|doručeno]]. | Oproti založení musí být odvolání/vzdání se písemné a musí být druhé straně [[doručení|doručeno]]. | ||
| − | Odvoláním nebo | + | Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa pracovní poměr nekončí (Končí pouze v případě založení poměru jmenováním na určitou dobu.) ale vzniká povinnost zaměstnavateli navrhnout pro zaměstnance změnu pracovního zařazení. |
| − | Institut odvolání a | + | Institut odvolání a vzdání se pozice je možné sjednat i v soukromém sektoru a to u vedoucích zaměstnanců. |
== Skončení == | == Skončení == | ||
Verze z 25. 10. 2019, 09:21
Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.
Jmenování je jedinou alternativou k pracovní smlouvě, jak založit pracovní poměr. Oproti smlouvě je jmenování jednostranný právní úkon, při kterém však jmenovaný (zaměstnanec) musí souhlasit s uvedením do funkce. Institut jmenování vznikl na základě potřeby rychle reagovat na klíčové personální změny. V zákoníku práce je taxativně uveden výčet zaměstnanců, kteří musejí být jmenování (§ 33/3). Jedná se o vedoucí pozice, zejména v případě, kdy je zaměstnavatelem stát či jeho přidružený subjekt (státní podnik, státní fond, ad.)
Forma
Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanovuje formu ani obsah jmenování. Z pravidla by měla být stanovena alespoň pracovní pozice a místo výkonu a datum nástupu do práce. Často bývá se jmenovanými uzavřena "manažerská smlouva", kde jsou upraveny mzdové a další pracovněprávní podmínky výkonu práce. Tato smlouva je inominátní (§ 4 OZ) a nezakládá pracovní poměr.
Obsah
Podrobně na Pracovní smlouva#Obsah.
Pracovní poměr může být založen na dobu určitou či neurčitou, platí obdobná pravidla jako u pracovní smlouvy.
Odvolání a vzdání se pozice
Zaměstnanec má kdykoliv právo se vzdát svého pracovního místa, stejně tak, jako ho může zaměstnavatel kdykoliv odvolat z jakéhokoliv důvodu, či bez jeho udání (§ 73/1). Oproti založení musí být odvolání/vzdání se písemné a musí být druhé straně doručeno. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa pracovní poměr nekončí (Končí pouze v případě založení poměru jmenováním na určitou dobu.) ale vzniká povinnost zaměstnavateli navrhnout pro zaměstnance změnu pracovního zařazení. Institut odvolání a vzdání se pozice je možné sjednat i v soukromém sektoru a to u vedoucích zaměstnanců.
Skončení
Podrobně na Skončení pracovního poměru.
Skončit pracovní poměr založený jmenování je možné skončit stejnými způsoby jako ten, který byl založen pracovní smlouvou.
