Pozůstalost: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | ''(článek není kompletní)'' | + | ''(článek není kompletní)'' |
+ | |||
+ | <nowiki>{{Encyklopedická práce}}</nowiki> | ||
Pozůstalost je veškeré '''jmění''' [[zůstavitel|zůstavitele]] k '''okamžiku jeho smrti,''' které je způsobilé přejít na právní nástupce<ref>viz výklad Ministerstva spravedlnosti České republiky k dědickému právu, dostupný online</ref> v rámci [[řízení o pozůstalosti]]. Párový pojem k pozůstalosti je pojem '''[[dědictví]]'''. Zatímco pojem pozůstalosti se vztahuje k [[Zůstavitel|zůstaviteli]], pojem [[dědictví]] se vztahuje ke konkrétnímu [[Dědic|dědici]]. [[dědictví]] je ta část pozůstalosti, která přechází na dědice v rámci [[řízení o pozůstalosti]]. | Pozůstalost je veškeré '''jmění''' [[zůstavitel|zůstavitele]] k '''okamžiku jeho smrti,''' které je způsobilé přejít na právní nástupce<ref>viz výklad Ministerstva spravedlnosti České republiky k dědickému právu, dostupný online</ref> v rámci [[řízení o pozůstalosti]]. Párový pojem k pozůstalosti je pojem '''[[dědictví]]'''. Zatímco pojem pozůstalosti se vztahuje k [[Zůstavitel|zůstaviteli]], pojem [[dědictví]] se vztahuje ke konkrétnímu [[Dědic|dědici]]. [[dědictví]] je ta část pozůstalosti, která přechází na dědice v rámci [[řízení o pozůstalosti]]. | ||
Řádek 11: | Řádek 13: | ||
== Předmět pozůstalosti == | == Předmět pozůstalosti == | ||
− | Oproti minulé úpravě [zákon č. 40/1964 Sb., (starý) občanský zákoník | + | Oproti minulé úpravě [zákon č. 40/1964 Sb., (starý) občanský zákoník] došlo k rozšíření předmětu pozůstalosti i o práva a povinnosti, která jsou vázána výlučně na osobu [[Zůstavitel|zůstavitele]]. Nyní tak do pozůstalosti spadá např. i bolestné a náhrada za ztížené společenské uplatnění na základě § 1475 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ovšem pouze za předpokladu, že bylo uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci za života [[Zůstavitel|zůstavitele]] (typicky např. žalobou). |
Mimo [[řízení o pozůstalosti]] přechází (je pozůstalostí, ale ne vždy musí být dědictvím): | Mimo [[řízení o pozůstalosti]] přechází (je pozůstalostí, ale ne vždy musí být dědictvím): | ||
− | * peněžité nároky z pracovního poměru - např. dlužný plat - | + | * peněžité nároky z pracovního poměru - např. dlužný plat - osobami oprávněnými k výplatě jsou manžel, děti a rodiče; teprve pokud není nikdo z nich, tak je to předmětem pozůstalosti |
* peněžité dávky sociální péče - opět manžel, děti a rodiče | * peněžité dávky sociální péče - opět manžel, děti a rodiče | ||
* peněžité dávky státní sociální podpory - oprávněné jsou ty osoby, podle kterých se určuje rozhodný příjem | * peněžité dávky státní sociální podpory - oprávněné jsou ty osoby, podle kterých se určuje rozhodný příjem |
Aktuální verze z 25. 2. 2021, 14:37
(článek není kompletní)
{{Encyklopedická práce}}
Pozůstalost je veškeré jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít na právní nástupce[1] v rámci řízení o pozůstalosti. Párový pojem k pozůstalosti je pojem dědictví. Zatímco pojem pozůstalosti se vztahuje k zůstaviteli, pojem dědictví se vztahuje ke konkrétnímu dědici. dědictví je ta část pozůstalosti, která přechází na dědice v rámci řízení o pozůstalosti.
Příklad: Zůstavitel má dva potomky a jmění v podobě rodinného domu, osobního automobilu, částky 100.000,- Kč v hotovosti a nemá žádné dluhy. Svou poslední vůli sepsal tak, že prvnímu potomku připadne rodinný dům a druhému potomku osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti. Všechny tři věci (rodinný dům, osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti) jsou z pohledu zůstavitele pozůstalost, dědictvím prvního potomka je rodinný dům a dědictvím druhého potomka je osobní automobil a 100.000,- Kč v hotovosti.
Pokud by celé jmění přešlo pouze na jediného dědice, pak se svým rozsahem pozůstalost a dědictví kryjí, avšak i nadále je nutno oba pojmy důsledně odlišovat.
Pozůstalost však na právní nástupce nepřechází pouze formou dědictví. Zůstavitelovo jmění může přecházet kupř. odkazem nebo tím, že zůstavitel u stavebního nebo jiného spoření ustanoví osobu obmyšlenou.
Předmět pozůstalosti
Oproti minulé úpravě [zákon č. 40/1964 Sb., (starý) občanský zákoník] došlo k rozšíření předmětu pozůstalosti i o práva a povinnosti, která jsou vázána výlučně na osobu zůstavitele. Nyní tak do pozůstalosti spadá např. i bolestné a náhrada za ztížené společenské uplatnění na základě § 1475 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ovšem pouze za předpokladu, že bylo uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci za života zůstavitele (typicky např. žalobou).
Mimo řízení o pozůstalosti přechází (je pozůstalostí, ale ne vždy musí být dědictvím):
- peněžité nároky z pracovního poměru - např. dlužný plat - osobami oprávněnými k výplatě jsou manžel, děti a rodiče; teprve pokud není nikdo z nich, tak je to předmětem pozůstalosti
- peněžité dávky sociální péče - opět manžel, děti a rodiče
- peněžité dávky státní sociální podpory - oprávněné jsou ty osoby, podle kterých se určuje rozhodný příjem
- nájem bytu - v případech podle § 2279 OZ přechází nájem na další osoby, ovšem to se neřídí dědickým právem, ale právě tímto speciálním ustanovením o přechodu nájmu bytu
- plnění ze stavebního, důchodového či životního pojištění - přechází na stanovenou obmyšlenou osobu, pokud taková osoba není stanovena, tak je výplata předmětem pozůstalosti
- ↑ viz výklad Ministerstva spravedlnosti České republiky k dědickému právu, dostupný online