Formy působení základních práv: Porovnání verzí
Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „Z hlediska statusového dělení lze základní práva rozdělit do '''čtyř kategorii:''' # ochrana jednotlivců před zásahy veřejné moci; # možnos…“) (Značka: editace z VisualEditoru) |
(→Základní práva v podobě objektivního a subjektivního práva (Vertikální působení základních práv)) (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
==== Základní práva v podobě '''objektivního''' a '''subjektivního''' '''práva''' (Vertikální působení základních práv) ==== | ==== Základní práva v podobě '''objektivního''' a '''subjektivního''' '''práva''' (Vertikální působení základních práv) ==== | ||
| − | # '''Subjektivní základní práva''' jsou součástí lidskoprávního vztahu jednotlivec-stát (veřejná moc). Subjektivní základní právo zahrnuje nejen negativní nároky jednotlivce (povinnost veřejné moci zdržet se zásahu), ale i nároky pozitivní (povinnost veřejné moci konat). V případě subjektivních základních práv jedná se o přímý právní vztah mezi státem (veřejnou mocí) a jednotlivcem. Pro základní práva je v tomto vztahu typické jejich '''vertikální působení na ose jednotlivec-stát.''' Základní práva jsou typicky pod ochranou moci soudní a jsou chráněna jak na úrovni vnitrostátního soudnictví, tak i v rámci soudnictví mezinárodního (např. ESLP). | + | # '''Subjektivní základní práva''' jsou součástí lidskoprávního vztahu jednotlivec-stát (veřejná moc). Subjektivní základní právo zahrnuje nejen negativní nároky jednotlivce (povinnost veřejné moci zdržet se zásahu), ale i nároky pozitivní (povinnost veřejné moci konat). V případě subjektivních základních práv jedná se o přímý právní vztah mezi státem (veřejnou mocí) a jednotlivcem. Pro základní práva je v tomto vztahu typické jejich '''vertikální působení na ose jednotlivec-stát.''' Základní práva jsou |
| + | <references />typicky pod ochranou moci soudní a jsou chráněna jak na úrovni vnitrostátního soudnictví, tak i v rámci soudnictví mezinárodního (např. ESLP). | ||
# Vymezení '''základních práv jako objektivního práva''' je důležité z hlediska abstraktní kontroly ústavnosti. V České republice, kde Ústavní soud má pravomoc posuzovat soulad právních předpisů s Ústavou ČR, slouží katalog základních práv jako kritérium pro posouzení ústavnosti, resp. lidskoprávní konformity příslušného napadeného právního předpisu. Základní práva působí jako objektivní řád hodnot v podobě objektivního práva, konkrétně části právního řádu nejvyšší právní síly (LZPS). Právo základních práv je východiskem pro činnost celé veřejné moci. Státní orgány jsou tak zavázané v rámci své činnosti k dodržování základních práv jednotlivců. Právní normy obsahující základní práva a svobody vymezují nenarušitelný prostor, do kterého nemůže zasahovat žádná větev státní moci, zejm. legislativa, exekutiva či justice. | # Vymezení '''základních práv jako objektivního práva''' je důležité z hlediska abstraktní kontroly ústavnosti. V České republice, kde Ústavní soud má pravomoc posuzovat soulad právních předpisů s Ústavou ČR, slouží katalog základních práv jako kritérium pro posouzení ústavnosti, resp. lidskoprávní konformity příslušného napadeného právního předpisu. Základní práva působí jako objektivní řád hodnot v podobě objektivního práva, konkrétně části právního řádu nejvyšší právní síly (LZPS). Právo základních práv je východiskem pro činnost celé veřejné moci. Státní orgány jsou tak zavázané v rámci své činnosti k dodržování základních práv jednotlivců. Právní normy obsahující základní práva a svobody vymezují nenarušitelný prostor, do kterého nemůže zasahovat žádná větev státní moci, zejm. legislativa, exekutiva či justice. | ||
| Řádek 15: | Řádek 16: | ||
O '''přímou aplikaci základních práv''' (přímé horizontální působení) jde tehdy, pokud právo podústavní obsahuje mezery. Tyto mezery je třeba vyplnit právě ustanovením, jenž obsahuje (základní) lidská práva. | O '''přímou aplikaci základních práv''' (přímé horizontální působení) jde tehdy, pokud právo podústavní obsahuje mezery. Tyto mezery je třeba vyplnit právě ustanovením, jenž obsahuje (základní) lidská práva. | ||
| + | |||
| + | <ref>Základní práva / Michal Bartoň a kol, Praha: Leges, 2016, 608 s.</ref> | ||
| + | <references /> | ||
Aktuální verze z 7. 10. 2017, 13:05
Z hlediska statusového dělení lze základní práva rozdělit do čtyř kategorii:
- ochrana jednotlivců před zásahy veřejné moci;
- možnost jednotlivců podílet se na správě veřejných záležitosti;
- povinnost státu poskytovat jednotlivcům určitá plnění;
- vytvoření procesních záruk naplňování a realizace základních práv.
Základní práva v podobě objektivního a subjektivního práva (Vertikální působení základních práv)
- Subjektivní základní práva jsou součástí lidskoprávního vztahu jednotlivec-stát (veřejná moc). Subjektivní základní právo zahrnuje nejen negativní nároky jednotlivce (povinnost veřejné moci zdržet se zásahu), ale i nároky pozitivní (povinnost veřejné moci konat). V případě subjektivních základních práv jedná se o přímý právní vztah mezi státem (veřejnou mocí) a jednotlivcem. Pro základní práva je v tomto vztahu typické jejich vertikální působení na ose jednotlivec-stát. Základní práva jsou
typicky pod ochranou moci soudní a jsou chráněna jak na úrovni vnitrostátního soudnictví, tak i v rámci soudnictví mezinárodního (např. ESLP).
- Vymezení základních práv jako objektivního práva je důležité z hlediska abstraktní kontroly ústavnosti. V České republice, kde Ústavní soud má pravomoc posuzovat soulad právních předpisů s Ústavou ČR, slouží katalog základních práv jako kritérium pro posouzení ústavnosti, resp. lidskoprávní konformity příslušného napadeného právního předpisu. Základní práva působí jako objektivní řád hodnot v podobě objektivního práva, konkrétně části právního řádu nejvyšší právní síly (LZPS). Právo základních práv je východiskem pro činnost celé veřejné moci. Státní orgány jsou tak zavázané v rámci své činnosti k dodržování základních práv jednotlivců. Právní normy obsahující základní práva a svobody vymezují nenarušitelný prostor, do kterého nemůže zasahovat žádná větev státní moci, zejm. legislativa, exekutiva či justice.
Horizontální působení základních práv v soukromém právu
Základní práva rovněž prozařují i do vztahů mezi sobě rovnými subjekty, tedy do vztahu horizontálních.
V praxi se uplatňuje koncepce tzv. nepřímého horizontálního působení. Jedná se o určitý horizontální koncept, kdy základní práva je nutné v soukromoprávních vztazích zohledňovat, a při aplikaci práva podústavního dbát na jejích dodržování.
O přímou aplikaci základních práv (přímé horizontální působení) jde tehdy, pokud právo podústavní obsahuje mezery. Tyto mezery je třeba vyplnit právě ustanovením, jenž obsahuje (základní) lidská práva.
- ↑ Základní práva / Michal Bartoň a kol, Praha: Leges, 2016, 608 s.
Autoři článku: Pavel Prints
