Princip proporcionality: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Kritéria pro nalezení optimálního vztahu kolidujících hodnot)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Princip proporcionality''' je právním principem, který se využívá při střetu dvou či více práv mezi sebou (např. právo na soukromí vs. právo na informace) nebo také při vzájemné kolizí práva a veřejného statku (např. svoboda projevu vs. ochrana mravnosti).<ref>Základní práva / Michal Bartoň a kol., Praha, Leges, 2016, s. 95</ref>   
 
'''Princip proporcionality''' je právním principem, který se využívá při střetu dvou či více práv mezi sebou (např. právo na soukromí vs. právo na informace) nebo také při vzájemné kolizí práva a veřejného statku (např. svoboda projevu vs. ochrana mravnosti).<ref>Základní práva / Michal Bartoň a kol., Praha, Leges, 2016, s. 95</ref>   
  
Metoda proporcionality slouží k poměřování práv mezi sebou či práva a veřejného statku, které jsou ve vzájemné kolizí.  
+
Metoda proporcionality slouží k poměřování práv mezi sebou či práva a veřejného statku, které jsou ve vzájemné kolizí.
  
 
Listina ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod princip proporcionality výslovně neupravují, zmínku o principu proporcionality můžeme naleznout v Listině základních práv EU, která ve svém čl. 52 odst. 1 říká, že: ''"každé omezení v uplatňování práv a svobod uznaných touto Listinou '''musí být stanoveno zákonem''' a musí být přitom chráněna jejich podstata. V souladu se zásadou proporcionality lze omezení uplatnit jen tehdy, '''jsou-li nezbytná''' a '''odpovídají-li účelům sledujícím obecný zájem''' uznaný Unií nebo potřebě chránit práva a svobody druhých".''
 
Listina ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod princip proporcionality výslovně neupravují, zmínku o principu proporcionality můžeme naleznout v Listině základních práv EU, která ve svém čl. 52 odst. 1 říká, že: ''"každé omezení v uplatňování práv a svobod uznaných touto Listinou '''musí být stanoveno zákonem''' a musí být přitom chráněna jejich podstata. V souladu se zásadou proporcionality lze omezení uplatnit jen tehdy, '''jsou-li nezbytná''' a '''odpovídají-li účelům sledujícím obecný zájem''' uznaný Unií nebo potřebě chránit práva a svobody druhých".''
 +
 +
== Kritéria pro nalezení optimálního vztahu kolidujících hodnot ==
 +
 +
Princip proporcionality je využíván zejména k vyvážení kolidujících práv či veřejných statků za účelem naleznutí optimálního vztahu mezi nimi. Pro nalezení optimálního vztahu kolidujících ústavně chráněných hodnot se užijí tyto kritéria:
 +
# vhodnost (způsobilost),
 +
# potřebnost,
 +
# přiměřenost.
 +
 +
Je zapotřebí posoudit, zda
 +
 +
ad. 1 je daný prostředek způsobilý dosáhnout požadovaného cíle
 +
 +
ad. 2 nelze tohoto cíle dosáhnout jiným (šetrnějším) způsobem
 +
 +
ad. 3 zvolený prostředek splňuje prvek přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu, porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv).

Aktuální verze z 28. 2. 2017, 18:04

Princip proporcionality je právním principem, který se využívá při střetu dvou či více práv mezi sebou (např. právo na soukromí vs. právo na informace) nebo také při vzájemné kolizí práva a veřejného statku (např. svoboda projevu vs. ochrana mravnosti).[1]

Metoda proporcionality slouží k poměřování práv mezi sebou či práva a veřejného statku, které jsou ve vzájemné kolizí.

Listina ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod princip proporcionality výslovně neupravují, zmínku o principu proporcionality můžeme naleznout v Listině základních práv EU, která ve svém čl. 52 odst. 1 říká, že: "každé omezení v uplatňování práv a svobod uznaných touto Listinou musí být stanoveno zákonem a musí být přitom chráněna jejich podstata. V souladu se zásadou proporcionality lze omezení uplatnit jen tehdy, jsou-li nezbytná a odpovídají-li účelům sledujícím obecný zájem uznaný Unií nebo potřebě chránit práva a svobody druhých".

Kritéria pro nalezení optimálního vztahu kolidujících hodnot

Princip proporcionality je využíván zejména k vyvážení kolidujících práv či veřejných statků za účelem naleznutí optimálního vztahu mezi nimi. Pro nalezení optimálního vztahu kolidujících ústavně chráněných hodnot se užijí tyto kritéria:

  1. vhodnost (způsobilost),
  2. potřebnost,
  3. přiměřenost.

Je zapotřebí posoudit, zda

ad. 1 je daný prostředek způsobilý dosáhnout požadovaného cíle

ad. 2 nelze tohoto cíle dosáhnout jiným (šetrnějším) způsobem

ad. 3 zvolený prostředek splňuje prvek přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu, porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv).

  1. Základní práva / Michal Bartoň a kol., Praha, Leges, 2016, s. 95
Autoři článku: Pavel Prints