Princip proporcionality: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Princip proporcionality''' je právním principem, který se využívá při střetu dvou či více práv mezi sebou (např. právo na soukromí vs. právo na informace) nebo také při vzájemné kolizí práva a veřejného statku (např. svoboda projevu vs. ochrana mravnosti).<ref>Základní práva / Michal Bartoň a kol., Praha, Leges, 2016, s. 95</ref> | '''Princip proporcionality''' je právním principem, který se využívá při střetu dvou či více práv mezi sebou (např. právo na soukromí vs. právo na informace) nebo také při vzájemné kolizí práva a veřejného statku (např. svoboda projevu vs. ochrana mravnosti).<ref>Základní práva / Michal Bartoň a kol., Praha, Leges, 2016, s. 95</ref> | ||
| − | Metoda proporcionality slouží k poměřování práv mezi sebou či práva a veřejného statku, které jsou ve vzájemné kolizí. | + | Metoda proporcionality slouží k poměřování práv mezi sebou či práva a veřejného statku, které jsou ve vzájemné kolizí. |
Listina ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod princip proporcionality výslovně neupravují, zmínku o principu proporcionality můžeme naleznout v Listině základních práv EU, která ve svém čl. 52 odst. 1 říká, že: ''"každé omezení v uplatňování práv a svobod uznaných touto Listinou '''musí být stanoveno zákonem''' a musí být přitom chráněna jejich podstata. V souladu se zásadou proporcionality lze omezení uplatnit jen tehdy, '''jsou-li nezbytná''' a '''odpovídají-li účelům sledujícím obecný zájem''' uznaný Unií nebo potřebě chránit práva a svobody druhých".'' | Listina ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod princip proporcionality výslovně neupravují, zmínku o principu proporcionality můžeme naleznout v Listině základních práv EU, která ve svém čl. 52 odst. 1 říká, že: ''"každé omezení v uplatňování práv a svobod uznaných touto Listinou '''musí být stanoveno zákonem''' a musí být přitom chráněna jejich podstata. V souladu se zásadou proporcionality lze omezení uplatnit jen tehdy, '''jsou-li nezbytná''' a '''odpovídají-li účelům sledujícím obecný zájem''' uznaný Unií nebo potřebě chránit práva a svobody druhých".'' | ||
| + | |||
| + | == Kritéria pro nalezení optimálního vztahu kolidujících hodnot == | ||
| + | |||
| + | Princip proporcionality je využíván zejména k vyvážení kolidujících práv či veřejných statků za účelem naleznutí optimálního vztahu mezi nimi. Pro nalezení optimálního vztahu kolidujících ústavně chráněných hodnot se užijí tyto kritéria: | ||
| + | # vhodnost (způsobilost), | ||
| + | # potřebnost, | ||
| + | # přiměřenost. | ||
| + | |||
| + | Je zapotřebí posoudit, zda | ||
| + | |||
| + | ad. 1 je daný prostředek způsobilý dosáhnout požadovaného cíle | ||
| + | |||
| + | ad. 2 nelze tohoto cíle dosáhnout jiným (šetrnějším) způsobem | ||
| + | |||
| + | ad. 3 zvolený prostředek splňuje prvek přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu, vyvažování kolidujících hodnot) | ||
Verze z 28. 2. 2017, 17:57
Princip proporcionality je právním principem, který se využívá při střetu dvou či více práv mezi sebou (např. právo na soukromí vs. právo na informace) nebo také při vzájemné kolizí práva a veřejného statku (např. svoboda projevu vs. ochrana mravnosti).[1]
Metoda proporcionality slouží k poměřování práv mezi sebou či práva a veřejného statku, které jsou ve vzájemné kolizí.
Listina ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod princip proporcionality výslovně neupravují, zmínku o principu proporcionality můžeme naleznout v Listině základních práv EU, která ve svém čl. 52 odst. 1 říká, že: "každé omezení v uplatňování práv a svobod uznaných touto Listinou musí být stanoveno zákonem a musí být přitom chráněna jejich podstata. V souladu se zásadou proporcionality lze omezení uplatnit jen tehdy, jsou-li nezbytná a odpovídají-li účelům sledujícím obecný zájem uznaný Unií nebo potřebě chránit práva a svobody druhých".
Kritéria pro nalezení optimálního vztahu kolidujících hodnot
Princip proporcionality je využíván zejména k vyvážení kolidujících práv či veřejných statků za účelem naleznutí optimálního vztahu mezi nimi. Pro nalezení optimálního vztahu kolidujících ústavně chráněných hodnot se užijí tyto kritéria:
- vhodnost (způsobilost),
- potřebnost,
- přiměřenost.
Je zapotřebí posoudit, zda
ad. 1 je daný prostředek způsobilý dosáhnout požadovaného cíle
ad. 2 nelze tohoto cíle dosáhnout jiným (šetrnějším) způsobem
ad. 3 zvolený prostředek splňuje prvek přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu, vyvažování kolidujících hodnot)
- ↑ Základní práva / Michal Bartoň a kol., Praha, Leges, 2016, s. 95
