Rekognice: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „Rekognice (§ 104b TŘ) = znovupoznávání osob nebo věcí s cílem určit jejich totožnost - prováděno vůči obviněnému, podezřelému nebo svědk…“) |
|||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
- prováděno vůči obviněnému, podezřelému nebo svědkovi | - prováděno vůči obviněnému, podezřelému nebo svědkovi | ||
- neopakovatelný úkon, někdy také neodkladný úkon (=> k úkonu se vždy přibere min. 1 nezúčastněná osoba) | - neopakovatelný úkon, někdy také neodkladný úkon (=> k úkonu se vždy přibere min. 1 nezúčastněná osoba) | ||
| + | |||
| + | Rekognice má stanovena přísná pravidla, zejména platí, že '''osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána.''' | ||
| + | |||
| + | Dle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu sp.zn. IV. ÚS 358/96 nesmí být vzhledem k povaze rekognice osoba, jež má být poznána, ukázaná před rekognicí ztotožňující osobě. Pokud by tento postup nebyl dodržen, mohou být výsledky uvedeného procesního úkonu zpochybněny tak, že ztratí svůj důkazní význam. | ||
| + | |||
| + | Zákon zde zakazuje jen bezprostřední návaznost těchto postupů. Proto s určitým časovým odstupem může následovat po rekognici podle fotografie i rekognice in natura (nebude-li vyloučena z jiného důvodu, např. jestliže poznávaná osoba již byla před rekognicí nedopatřením ukázána poznávající osobě).<ref>Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 4700 s.</ref> | ||
Verze z 27. 11. 2016, 08:28
Rekognice (§ 104b TŘ) = znovupoznávání osob nebo věcí s cílem určit jejich totožnost - prováděno vůči obviněnému, podezřelému nebo svědkovi - neopakovatelný úkon, někdy také neodkladný úkon (=> k úkonu se vždy přibere min. 1 nezúčastněná osoba)
Rekognice má stanovena přísná pravidla, zejména platí, že osoba nebo věc, která má být poznána, jim nesmí být před rekognicí ukázána.
Dle názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu sp.zn. IV. ÚS 358/96 nesmí být vzhledem k povaze rekognice osoba, jež má být poznána, ukázaná před rekognicí ztotožňující osobě. Pokud by tento postup nebyl dodržen, mohou být výsledky uvedeného procesního úkonu zpochybněny tak, že ztratí svůj důkazní význam.
Zákon zde zakazuje jen bezprostřední návaznost těchto postupů. Proto s určitým časovým odstupem může následovat po rekognici podle fotografie i rekognice in natura (nebude-li vyloučena z jiného důvodu, např. jestliže poznávaná osoba již byla před rekognicí nedopatřením ukázána poznávající osobě).[1]
- ↑ Šámal, P. a kol.: Trestní řád. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 4700 s.
