Jmenování: Porovnání verzí
m |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.''' | '''Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.''' | ||
| − | '''Jmenování''' je jedinou alternativou k [[pracovní smlouva|pracovní smlouvě]], jak založit [[pracovní poměr]]. Oproti smlouvě je jmenování jednostranný právní úkon, při kterém však jmenovaný (zaměstnanec) musí souhlasit s uvedením do funkce. Institut jmenování vznikl na základě potřeby rychle reagovat na klíčové personální změny. | + | '''Jmenování''' je jedinou alternativou k [[pracovní smlouva|pracovní smlouvě]], jak založit [[pracovní poměr]]. Oproti pracovní smlouvě je jmenování jednostranný právní úkon, při kterém však jmenovaný (zaměstnanec) musí souhlasit s uvedením do funkce. Institut jmenování vznikl na základě potřeby rychle reagovat na klíčové personální změny. |
| − | V zákoníku práce je taxativně uveden výčet zaměstnanců, kteří musejí být jmenování | + | V zákoníku práce je taxativně uveden výčet zaměstnanců, kteří musejí být jmenování<ref>§ 33, odst. 3 Zákoníku práce</ref>. Jedná se o vedoucí pozice, zejména v případě, kdy je zaměstnavatelem stát či jeho přidružený subjekt ([[státní podnik]], [[státní fond]], ad.) |
== Forma == | == Forma == | ||
| − | Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanovuje formu ani obsah jmenování. Z pravidla by měla být stanovena alespoň pracovní pozice a místo výkonu a datum nástupu do práce. Často bývá se jmenovanými uzavřena ''"manažerská smlouva"'', kde jsou upraveny mzdové a další pracovněprávní podmínky výkonu práce. Tato smlouva je inominátní | + | Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanovuje formu ani obsah jmenování. Z pravidla by měla být stanovena alespoň pracovní pozice a místo výkonu a datum nástupu do práce. Často bývá se jmenovanými uzavřena ''"manažerská smlouva"'', kde jsou upraveny mzdové a další pracovněprávní podmínky výkonu práce. Tato smlouva je inominátní<ref>§ 4 Občanského zákoníku</ref> a nezakládá pracovní poměr. |
== Obsah == | == Obsah == | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Odvolání a vzdání se pozice == | == Odvolání a vzdání se pozice == | ||
| − | Zaměstnanec má kdykoliv | + | Zaměstnanec má právo kdykoliv se vzdát svého pracovního místa, stejně tak, jako ho může zaměstnavatel kdykoliv odvolat z jakéhokoliv důvodu, či bez jeho udání<ref>§ 73, odst. 1 Zákoníku práce</ref>. |
| − | Oproti založení musí být odvolání/vzdání se písemné a musí být druhé straně [[doručení|doručeno]]. | + | Oproti založení poměru musí být odvolání/vzdání se písemné a musí být druhé straně [[doručení|doručeno]]. |
Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa pracovní poměr nekončí (Končí pouze v případě založení poměru jmenováním na určitou dobu.) ale vzniká povinnost zaměstnavateli navrhnout pro zaměstnance změnu pracovního zařazení. | Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa pracovní poměr nekončí (Končí pouze v případě založení poměru jmenováním na určitou dobu.) ale vzniká povinnost zaměstnavateli navrhnout pro zaměstnance změnu pracovního zařazení. | ||
Institut odvolání a vzdání se pozice je možné sjednat i v soukromém sektoru a to u vedoucích zaměstnanců. | Institut odvolání a vzdání se pozice je možné sjednat i v soukromém sektoru a to u vedoucích zaměstnanců. | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
Skončit pracovní poměr založený jmenování je možné skončit stejnými způsoby jako ten, který byl založen pracovní smlouvou. | Skončit pracovní poměr založený jmenování je možné skončit stejnými způsoby jako ten, který byl založen pracovní smlouvou. | ||
| + | |||
| + | == Zdroje == | ||
| + | * BĚLINA, Miroslav; PICHTR, Jan a kolektiv. ''Pracovní právo''. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017. 477 s. ISBN 978-80-7400-667-8. Kapitola Jmenování, s. 179–181. | ||
| + | * GALVAS, Milan a kolektiv. ''Pracovní právo''. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Muni Press, 2015. 825 s. ISBN 978-80-210-8021-8. Kapitola Jmenování, s. 281–284. | ||
| + | * HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo''. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Vznik pracovního poměru jmenováním, s. 143–146. | ||
| + | * HŮRKA, Petr a kolektiv. ''Pracovní právo v bodech s příklady''. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Jmenování, s. 14–15. | ||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
| + | <references /> | ||
Verze z 12. 12. 2019, 12:32
Tahle stránka je v procesu vytváření v rámci předmětu MVV287K Encyklopedická práce. Děkuji, že stránku needitujete.
Jmenování je jedinou alternativou k pracovní smlouvě, jak založit pracovní poměr. Oproti pracovní smlouvě je jmenování jednostranný právní úkon, při kterém však jmenovaný (zaměstnanec) musí souhlasit s uvedením do funkce. Institut jmenování vznikl na základě potřeby rychle reagovat na klíčové personální změny. V zákoníku práce je taxativně uveden výčet zaměstnanců, kteří musejí být jmenování[1]. Jedná se o vedoucí pozice, zejména v případě, kdy je zaměstnavatelem stát či jeho přidružený subjekt (státní podnik, státní fond, ad.)
Forma
Zákoník práce ani jiný právní předpis nestanovuje formu ani obsah jmenování. Z pravidla by měla být stanovena alespoň pracovní pozice a místo výkonu a datum nástupu do práce. Často bývá se jmenovanými uzavřena "manažerská smlouva", kde jsou upraveny mzdové a další pracovněprávní podmínky výkonu práce. Tato smlouva je inominátní[2] a nezakládá pracovní poměr.
Obsah
Podrobně na Pracovní smlouva#Obsah.
Pracovní poměr může být založen na dobu určitou či neurčitou, platí obdobná pravidla jako u pracovní smlouvy.
Odvolání a vzdání se pozice
Zaměstnanec má právo kdykoliv se vzdát svého pracovního místa, stejně tak, jako ho může zaměstnavatel kdykoliv odvolat z jakéhokoliv důvodu, či bez jeho udání[3]. Oproti založení poměru musí být odvolání/vzdání se písemné a musí být druhé straně doručeno. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa pracovní poměr nekončí (Končí pouze v případě založení poměru jmenováním na určitou dobu.) ale vzniká povinnost zaměstnavateli navrhnout pro zaměstnance změnu pracovního zařazení. Institut odvolání a vzdání se pozice je možné sjednat i v soukromém sektoru a to u vedoucích zaměstnanců.
Skončení
Podrobně na Skončení pracovního poměru.
Skončit pracovní poměr založený jmenování je možné skončit stejnými způsoby jako ten, který byl založen pracovní smlouvou.
Zdroje
- BĚLINA, Miroslav; PICHTR, Jan a kolektiv. Pracovní právo. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017. 477 s. ISBN 978-80-7400-667-8. Kapitola Jmenování, s. 179–181.
- GALVAS, Milan a kolektiv. Pracovní právo. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita: Muni Press, 2015. 825 s. ISBN 978-80-210-8021-8. Kapitola Jmenování, s. 281–284.
- HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015. 575 s. ISBN 978-80-7380-540-1. Kapitola Vznik pracovního poměru jmenováním, s. 143–146.
- HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo v bodech s příklady. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola Jmenování, s. 14–15.
