Zobrazení zdroje stránky Zákonná opatření Senátu

== '''Zákonné opatření Senátu''' ==
Jedná se o formu obecně závazného normativního právního aktu s vyšší právní silou srovnatelnou se zákonem. Dále jej můžeme označit za akt originární (neodvozený) či akt primární. 

Slouží k zachování funkčnosti zákonodárné moci v případě, že dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny pro některý z důvodů uvedených v čl. 35 Ústavy. 

== '''Obsah zákonného opatření Senátu''' ==
Prvním kritériem, které klade na obsah zákonného opatření Senátu čl. 33 Ústavy je, že jej lze přijmout pouze ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Bezodkladná potřeba vydání zákonného opatření musí být odůvodněna v důvodové zprávě k návrhu tohoto opatření. Důvodová zpráva dále obsahuje prohlášení, že součástí navrhované právní úpravy nejsou věci, jejichž úpravu zákonným opatřením Senátu Ústava vylučuje.[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftn1|[1]]] Výčet věcí, ve kterých Senátu nepřísluší přijímat zákonné opatření je taxativní. Jsou jimi věci Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy. Pojem „věci Ústavy“ je zde spíše třeba vykládat v širším smyslu jako ústavní pořádek, nikoli pouze Ústava samotná. 

== '''Zákonné zmocnění''' ==
Základním předpokladem přijetí zákonného opatření Senátu je předchozí rozpuštění poslanecké sněmovny. Ústava však neumožňuje, aby za takové situace přijal Senát zákonné opatření z vlastní iniciativy. Právo navrhnout zákonné opatření náleží pouze vládě[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftn2|[2]]], čímž se zákonné opatření podstatně liší od zákona. 

== '''Vypracování zákonného opatření Senátu''' ==
Postup při přípravě návrhu zákonného opatření podrobně upravují Legislativní pravidla vlády, která se použijí přiměřeně s výjimkou ustanovení o věcném záměru, který se v případě zákonného opatření nevypracovává.[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftn3|[3]]] 

Fázi projednávání návrhu zákonného opatření Senátem upravuje Jednací řád Senátu v části třinácté. Jde o plnohodnotný legislativní proces obdobný schvalování zákona Poslaneckou sněmovnou s projednáváním návrhu ve výborech a následnou obecnou a případně podrobnou rozpravou při jednání v Senátu.

Návrh zákonného opatření Senátu musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Senát usnést. Navrhovatel (vláda) může vzít návrh zákonného opatření Senátu zpět do doby, než Senát přikročí k hlasování o něm.[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftn4|[4]]]

Přijaté zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a jako poslední předseda vlády. Zákonné opatření se vyhlašuje stejně jako zákony ve Sbírce zákonů. 

Zákonné opatření Senátu musí být dodatečně schváleno nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti (neplatnost ex nunc). Schválení má podobu Usnesení Poslanecké sněmovny a jeho obsah zní: „''Poslanecká sněmovna schvaluje podle čl. 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu...''“

== '''Změna a zrušení''' ==
Zákonné opatření Senátu může být novelizováno či zrušeno jiným zákonným opatřením či zákonem.

Jak bylo uvedeno výše, zákonné opatření Senátu pozbývá platnosti v případě, že není schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi poté, co byla znovu ustanovena. Pokud však bylo Poslaneckou sněmovnou schváleno, může být zrušeno nálezem ústavního soudu v řízení o zrušení právního předpisu[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftn5|[5]]]. Návrh na zrušení zákonného opatření Senátu nebo jeho jednotlivých ustanovení jsou oprávněny podat stejné subjekty jako v případě návrhu na zrušení zákona:

·      prezident republiky

·      skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů

·      senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti

·      vláda za podmínek uvedených v § 118 zákona o Ústavním soudu

·      ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu

·      ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 téhož zákona

·      soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy

·      plénum, jsou-li dány důvody podle § 78 odst. 2 zákona o Ústavním soudu

Nebylo-li zákonné opatření schváleno Poslaneckou sněmovnou, jelikož se ještě nekonala její první schůze, není možné o něm pro jeho dočasnost rozhodovat v řízení o zrušení právního předpisu. 
----[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftnref1|[1]]] Jednací řád Senátu, § 120a odst. 2.

[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftnref2|[2]]] Ústava, čl. 33 odst. 3.

[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftnref3|[3]]] Legislativní pravidla vlády, čl. 19. 

[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftnref4|[4]]] Jednací řád Senátu, § 124.

[[:Soubor:///C:/Users/vojta/Desktop/Právos/7. semestr/Encyklopedická práce/Článek 2.docx# ftnref5|[5]]] Zákon o Ústavním soudu, § 64.