Zobrazení zdroje stránky Pojem a formy diskriminace

== '''Pojem dikriminace''' ==

Pojem diskriminace má původ v latinském slově ''discriminare'', což je výraz pro odlišování, rozlišování a rozdělování. V českém právu je pojem diskriminace užíván v negativním významu, chápe se tedy přímo jako rozlišování, které je vadné morálně a zároveň je také protiprávní, a to na úrovni práva ústavního, evropského či mezinárodního. Jelikož nestejné zacházení může být v určitých případech legitimní, hovoříme-li o nerovném zacházení, myslíme tím '''nestejné zacházení, které současně porušuje princip rovnosti''', tedy zacházení diskriminační. Základní dělení forem diskriminace je rozdělení na diskriminaci přímou a nepřímou. 

== '''Diskriminace přímá''' ==

==== Přímá diskriminace v judikatuře ESLP ====
V rozhodovací praxi Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) můžeme nalézt řadu rozhodnutí, které se svým obsahem vztahují k zákazu diskriminace podle čl. 14 
Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (Úmluva). Avšak ne všechna rozhodnutí pracují se stejně zformulovaným testem přímé demokracie. V zásadě lze ale dovodit, že musí jít o: 1) odlišné zacházení, 2) ve srovnatelné situaci, 3)  ze zakázaného důvodu, 4) pro které chybí objektivní a rozumné odůvodnění. 

==== Test přímé diskriminace vymezený Ústavním soudem ČR ====

posuzujeme zda:

# jde o srovnatelného jedince, či skupiny?
# je s nimi nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů?
# je odlišné zacházení stěžovateli k tíži? 
# je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tzn. a) sleduje legitimní cíl a zároveň b) je přiměřené?

==== Prvky přímé diskriminace ====
to, jaké jednání můžeme označit za přímou diskriminaci

# odlišné zacházení
# ve srovnatelné situaci
# ze zakázaného důvodu
# k tíži jednotlivce
# nelze ospravedlnit legitimním cílem ani přiměřeností odlišného zacházení ve vztahu k tomuto cíli