Zobrazení zdroje stránky Nájem bytu a nájem domu

==Obecně==

Občanský zákoník v úpravu Nájmu vyčleňuje i speciální úpravu pro nájem bytu a domu. Účel nájmu se zde proměňuje na uspokojení bytových potřeb nájemce, čímž může být pouzě člověk, nikoliv [[Právnická osoba|právnická osoba]]. Pokud by si tyto prostory pronajímala právnická osoba, použily by se obecná ustanovení o nájmu. Vždy rozhoduje '''účel'''. Pokud tedy mám být zkolaudovaný k bydlení a rozhodnu se ho pronajímat jako nebytové prostory, opět se použijí obecná ustanovení o nájmu.

==Zvláštní ustanovení oproti nájmu==

Nájem bytu je založen na ochraně nájemce, který zpravidla vystupuje v pozici [[Slabší strana|slabší smluvní strany]]. Tato ochrana je patrná především v relativně kogentních pravidlech (tzn. těch, od kterých se nedá odchýlit v neprospěch nájemce). Těmito ujednáními mohou být například:
* jednostranné odstoupení od nájemní smlouvy pronajímatelem
* nepřiměřená zátěž pro nájemce (nucené podílení se na opravě bytu)
* zákaz podnájmu
* zákaz domácích mazlíčků
* zaplacení [[Smluvní pokuta|smluvní pokuty]]

Pokud se taková ustanovení v nájemní smlouvě objeví, jde o ujednání zdánlivá, tzn. že se k nim nepřihlíží. 

Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.<ref>§2236 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník</ref>