Příprava

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Příprava (§ 20 TZ) – můžeme ale rozlišovat stádia před přípravou, kterými jsou myšlenka spáchat TČ a rozhodnutí spáchat TČ (ty ovšem nejsou trestně-právně relevantní, protože mohou být vzdálené od dokonání TČ, nejsou žádné důkazní prostředky, aby bylo možné prokázat tyto subjektivní stavy, trestní právo neslouží ke kriminalizaci myšlenek). Vývojová stádia jsou navzájem v poměru subsidiarity (jedno pohlcuje druhé, nejvíc škodlivý je dokonaný TČ = je vyloučen jednočinný souběh trestné činnosti, pachateli se přičítá čin nejvíce se blížící dokonání, takže při opakovaném pokusu, pokud jeden vyjde, posuzujeme to jako dokonaný trestný čin).

Příprava není trestná u všech TČ, je trestná u zvlášť závažných zločinů (úmysl se musí vztahovat k základní skutkové podstatě), a pokud je to ve zvláštní části TZ (u příslušného TČ) uvedeno – obě musí být splněny KUMULATIVNĚ.

Definujeme ji jako úmyslné vytváření podmínek pro trestnou činnost, pak vyjmenovány jednotlivé jednání pro to typické (demonstrativně): opatřování, nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů (jak fyzické, tak třeba informace, nerozhoduje, jestli jsou volně dostupné, nebo opatřeny ilegálně), spolčení (dohoda minimálně 2 osob, jedna musí být trestně-odpovědná, obsahem je buď pachatelství, nebo spolupachatelství) nebo srocení (shluk minimálně 3 osob k trestné činnosti, která má proběhnout okamžitě), organizátorství, návod a pomoc – pro tyto 3 podmínka akcesority – pokud není splněna (hlavní pachatel se ani nepokusí spáchat TČ), tak se to posuzuje jako příprava.

Příprava musí směřovat k individuálně určitému TČ, musí být určena alespoň obecnými rysy (místo, čas, prostředky). Navenek vypadají stejně, ale jsou poznány podle subjektivní stránky TČ. Stupeň závažnosti přípravy se určí podle: subjektivní stránky TČ, na základě užitých prostředků a na základě obtížností přípravného jednání, zda byl pachatel rozhodnut čin dokonat