Comitia

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Lidová shromáždění (lat.comitia) byla chápána jako demokrkatický prvek. V Římě bylo více typů, lišily se organizací, pravomocemi i úkoly. Jejich postavení se v průběhu let měnilo. Vedle kurijního shromáždění vznikla shromáždění centurijní, tributní a plebejské. Ty byly považovány za nejvyšší orgány římského státu. Ve skutečnosti nebyly vrcholným orgánem všech, ale pouze těch majetných a vlivných občanů. Poslední shromáždění se konalo v roce 96 n.l. za vlády císaře Tiberia

Comitia curiata - kurijní shromáždění

Kurijní shromáždění bylo založeno na rodech a existovalo v době královské. Byl to nejvyšší orgán rozhodující o nejdůležitějších otázkách.

Kurie byla nejvyšší organizační jednotka v Římě, byly to seskupené římské rody sloužící k vojenským, politickým a nábožeským cílům. Každá kurie měla jeden hlas, po dohodě jej přednesl curio, vrchní představitel kurie. Pro odhlasování byla potřebná nadpoloviční většina kurií, tj. 15. Jednání řídil král. Účastnit se mohli pouze muži schopni vojenské služby. Za republiky byla vytlačena jinými shromážděními a ztratila na svém politickém významu.

Comitia centuriata - centurijní shromáždění

Centurijní nebo setninové shromáždění je založeno na majetkovém prinicipu. Je charakteristické pro dobu republiky. Původně jen vojenské organizace, časem získala hlasovací a daňové pravomoce. Reformou císaře Servia Tulia bylo veškeré obyvatelstvo rozděleno do šesti majetkových tříd. Každá majetková třída měla jiný počet centurií, tj. hlasovacích jednotek. Nejvíce centurií měli jezdci a 1.třída --> rozhodování bylo zcela v rukou majetných Římanů. Centurie se dále dělily na třídy: centurie mladší a starší. Zastoupení patriciji i plebeji bylo významným krokem k jejich zrovnoprávnění.

Pravomoce:

  • udělování státních občanství
  • možnost odvolání k otmuto shromáždění u hrdelních zločinů
  • vyhlášení války, míru
  • volba nejvyšších státních úředníků
  • přijímání nových zákonů

Comitia tributa - tributní shromáždění

Tributní shromáždění bylo založeno na územním principu, převážně v období republiky. Shromáždění bylo organizováno podle bydliště obyvatel do městských nebo venkovských okresů. Venkovských okresů bylo 31, městské 4. Shromáždění bylo svoláváno nejvyššími magistráty

Měli nižsí pravomoce:

  • schvalování zákonů
  • odvolání se ke shromáždění v případě pokut
  • volba nižších úředníků

Comitia plebis - plebejské shromáždění

Tento zvláštní typ shromáždění byl přístupný pouze pro plebejce. To znamená, že patricicům byla účast odepřena. Jejich usnesení (plebiscita) byla zpočátku závazná pouze pro plebeje, poté se rozšířila a byla závazná všeobecně. Rozdíly mezi patriciji a plebeji zrušil zákon Lex Hortensia v roce 287 př.n.l.

Pravomoce:

  • volba plebejských úředníků
  • přijímání plebiscit
  • souzení drobých trestných činů

Odkazy

KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997, 385 s. Beckovy právnické učebnice, str. 2-6. ISBN 80-717-9031-1.