Rozhodčí řízení

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-0star2-0star3-0star4-0star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Úvod

Rozhodčí řízení je alternativní formou řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci a je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb. (dále též "ZRŘ") který mimo jiné vymezuje podmínky za kterých je možné rozhodčí řízení provést.

Arbitrabilita

  • arbitrabilita představuje podmínky, které musí být splněny proto, aby rozhodčí řízení mohlo proběhnout
  • je upravena v ustanovení § 2 odst. 1 ZRŘ "Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva)."
  • z takto podané definice lze dovodit i spory, které naopak arbitrabilní nejsou.

Rozhodčí smlouva

  • může mít formu rozhodčí doložky, která je součástí jiné smlouvy hlavní a znamená, že všechny spory, které v budoucnu vzniknou z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů se budou řešit v rozhodčím řízení, nebo může jít o smlouvu o rozhodci, která se týká již vzniklého sporu.
  • Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.
  • Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír ve smyslu ustanovení § 99 občanského soudního řádu.

Průběh rozhodčího řízení

  • rozhodčí řízení se zahajuje žalobou stejně jako tradiční řízení před obecnými soudy.
  • v samotné rozhodčí smlouvě si lze dojednat pravidla pro rozhodčí řízení i pro určení osoby rozhodce, taktéž lze určit i místo rozhodčího řízení.

Rozhodčí nález

  • rozhodčí nález představuje meritorní rozhodnutí věci, jehož zásadní výsadou je exekuční vykonatelnost.
  • nedojde-li k meritornímu rozhodnutí věci prostřednictvím rozhodčího nálezu, potom se vydává usnesení, např. o zamítnutí rozhodčí žaloby.

Rozhodci ve věcech nájmu bytu

Nelze přisvědčit ani výhradě dovolatele, že spor o vyklizení nemovitostí není majetkovým sporem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení. Užívání nemovitostí žalovanou a hrazení nájemného má nepochybně dopad do majetkové sféry pronajímatele i nájemce, stejně jako vyklizení nemovitostí a s tím spojený zánik povinnosti hradit nájemné. V právnické literatuře je zastáván názor, že spory o právní vztahy k nemovitostem nejsou častým předmětem rozhodčího řízení, neexistuje však žádný právní důvod tyto spory považovat za nearbitrabilní. Majetková podstata takového sporu je více než zřejmá a negativní definice obsažená v § 2 zákona o rozhodčím řízení se na spory o právní vztahy k nemovitostem nijak nevztahuje (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 707-708 s.). 32 Cdo 4061/2010