Zánik odpovědností za přestupek

Zánik odpovědnosti za přestupek

Odpovědnost za přestupek může za určitých okolností zaniknout. Tyto okolnosti jsou zákonem předvídané, a nastanou-li, pak nelze řízení o přestupku zahájit. V případě, že bylo řízení již zahájeno, je nutné jej zastavit, nedojde tedy k vykonání přestupkového řízení.

Důvody zániku odpovědnosti za přestupek

Důvody zániku odpovědnosti za přestupek jsou vypsány v § 29 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. „Odpovědnost za přestupek zaniká:

a) uplynutím promlčecí doby,

b) smrtí fyzické osoby,

c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo

d) vyhlášením amnestie."

Promlčecí doba

Promlčecí doba u přestupků je dle paragrafu § 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jeden rok nebo tři roky, jedná-li se o přestupek, který se trestá pokutou s horní hranicí alespoň 100 000 Kč. „Délka promlčecí doby u těch přestupků, kde zvláštní zákon nestanoví horní sazbu pokuty ve výši 100 000 Kč, ale pouze způsob výpočtu pokuty (např. procentem z předem nejasné částky), činí jeden rok [§ 30písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.“

Promlčecí doba začíná běžet jeden den po spáchání přestupku, respektive den po ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán nebo den po skončení účinku, jenž byl znakem přestupku. Jsou zde i případy, kdy se promlčecí doba nezapočítává. Do promlčecí doby se například nepočítá doba, kdy se pro spáchaný přestupek vedlo trestní řízení, dále doba, po kterou se o daném přestupku vedlo soudní řízení správní nebo také doba, po kterou trvalo podmíněné upuštění od uložení správního trestu. „Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou bylo řízení o přestupku přerušeno proto, že bylo možné očekávat uložení trestu obviněnému z přestupku za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu, který by bylo možné uložit v trestním řízení."

Promlčecí doba se může také přerušit, a to z různých důvodů:

„a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným; je-li prvním úkonem v řízení vydání příkazu, přerušuje se běh promlčecí doby jeho doručením,

c) vydáním rozhodnutí o schválení dohody o narovnání"

V případě přerušení promlčecí doby se začíná počítat promlčecí doba nová.

„Cílem obecné úpravy promlčecích dob (§ 30 až 32 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) je do určité míry sjednotit roztříštěnou právní úpravu doby, jejímž uplynutím zaniká odpovědnost za přestupek a jiný správní delikt, neboť je žádoucí, aby obecný institut, jakým je promlčecí doba přestupku, byl založen na jednotných principech pro celou oblast veřejné správy."

Zánik právnické osoby

Právnická osoba může samozřejmě zaniknout, v takovém případě přechází odpovědnost za přestupek na jejího právního nástupce. Jestliže je právních nástupců více, odpovědnost přechází na každého z nich, jako by přestupek spáchali všichni.

V případě, že právnická osoba nemá žádného právního nástupce, odpovědnost za přestupek zaniká.

Právnická osoba zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Jestliže právnická osoba není zapsána do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace. Právnická osoba může také zaniknout dosažením účelu, za kterým byla vytvořena.

Vyhlášení amnestie

Odpovědnost za přestupek může zaniknout také vyhlášením amnestie. Amnestii, která se týká přestupků, vyhlašuje prezident republiky. „Prezident republiky může:

a) nařídit, aby se řízení o přestupku nezahajovalo nebo, bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,

b) odpustit nebo zmírnit uložený správní trest nebo jeho zbytek, nebo

c) nařídit vyřazení přestupku z evidence přestupků."

Dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů nabývá amnestie účinnosti.

Právo na udělování amnestie je upraveno v Ústavě, konkrétně ve článku 63, odst. 1, písmenu k).

Podmínky amnestie jsou upraveny v zákonu č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním.