Minimální mzda

Za vykonanou práci náleží zaměstnanci odměna za práci – mzda nebo plat podle § 109 odst. 1. V případě minimální mzdy se jedná o nejnižší přípustnou odměnu za práci v rámci pracovněprávních vztahů.

Určuje ji vláda svým nařízením č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Nenáleží k ní taxativně vymezené příplatky zmíněné v § 111 odst. 1.

Minimální mzda je stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Při jiné délce se výše mzdy upraví. Od 1. ledna 2021 činí základní sazba minimální mzdy na 40 hodinovou týdenní pracovní dobu 15 200 Kč za měsíc, hodinová sazba pak vychází na 90,50 Kč.

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce), nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

Ve členských státech EU existují 2 mechanismy utváření minimální mzdy

·        Stanovení mzdového minima předpisem s právní silou zákona – státní autoritou, jedná se o „statutární minimální mzdy“

·        Stanovení mzdového minima založeném na závaznosti kolektivních smluv dohodou sociálních partnerů

Základní rysy

·        Jednotná minimální mzda na celém území státu

·        Vztahuje se na všechny zaměstnance v základním pracovněprávním vztahu

·        Je stanovena v měsíčním a hodinovém vyjádření

·        Výši a podmínky stanoví vláda začátkem nového kalendářního roku

·        Jedná se o dolní nepodkročitelný limit, s nímž je porovnávána dosažená odměna za práci

·        Při zkrácené týdenní pracovní době bez snížení mzdy se sazby zvyšují úměrně zkrácené pracovní době, měsíční sazba zůstává zachována

·        Při sjednané kratší pracovní době se měsíční sazba úměrně snižuje, hodinová sazba se nemění

·        Nárok na ni se při více pracovněprávních vztazích posuzuje u každého z nich samostatně

Zaručená mzda

Jedná se o právo zaměstnance na sjednanou odměnu za vykonanou práci, nejnižší úroveň je určena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění. Je odstupňována podle složitosti odpovědnosti a namáhavosti práce do 8 stupňů. Zaměstnavatel zařazuje zaměstnance do určitého stupně, čímž je dána nejnižší úroveň mzdy příslušející zaměstnancům pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Odměna nejnižšího stupně nesmí být nižší, než je stanovená minimální mzda.

Tento limit neplatí pro zaměstnance, jejichž mzda je sjednána v kolektivní smlouvě.

Zabezpečuje ochranu zaměstnanců před nepřiměřeně nízkým oceněním jejich práce.

Kontrolní činnost v dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování zaměstnanců vykonává Státní úřad inspekce práce a jemu podřízené oblastní inspektoráty práce podle místa výkonu pracovní činnosti na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.

Možnost volby doplatku do hodinové nebo měsíční minimální mzdy podmiňuje zák. práce sjednáním, stanovením nebo určením formy doplatku před započetím práce. V opačném případě je zaměstnavatel povinen použít doplatku do minimální hodinové mzdy.

Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Zákoník práce  zvyšuje ochranu zaměstnance proti nepřiměřeně nízkým příjmům, a to prostřednictvím nejnižších úrovní zaručené mzdy. Nově platí, že jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzdy nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy. Dosud se průměrný výdělek zaměstnance zvyšoval pouze na úroveň minimální mzdy.

Minimální odměna v dohodách

Výměra minimální mzdy se vztahuje i na dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V případě nedosažení hodnoty minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek.

Minimální mzda vyslaného zaměstnance

Minimální mzda platná v České republice se týká také zaměstnanců zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, vyslanému k výkonu práce v rámci národního poskytování služeb na území České republiky, jestliže je to pro ně výhodnější.

V případě, že vyslání zaměstnance nepřesáhne 30 denní dobu, odměňování minimální mzdou platnou v České republice se nepoužije.

BĚLINA, Miroslav. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-290-8.

Hůrka, Petr. Pracovní Právo. 3. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2020. str. 206 – 210

HŮRKA, Petr a kolektiv. Pracovní právo v bodech s příklady. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2019. 2016 s. ISBN 978-80-7598-356-5. Kapitola, Odměňování str. 79-92.