Zvláštní skutkové podstaty nekalé soutěže

Z Iurium Wiki

Nekalá soutěž je pojem, který náleží do hospodářské soutěže. V současné právní úpravě je nekalá soutěž obsažena v občanském zákoníku a to v §2976 a následujících. Hlavní těžiště úpravy nekalé soutěže spočívá v generální klauzuli - §2976 odst. 1., která vymezuje nekalosoutěžní jednání.

O nekalé soutěži hovoříme jako o deliktu objektivní povahy, kde není zákonem vyžadováno zavinění. Jestliže tedy jednání splňuje podmínky generální klauzule, pak toto jednání lze označit za nekalosoutěžní. Proti nekalé soutěži je možné se bránit podáním soukromoprávní žaloby k soudu, kde dojde k posouzení situace a popřípadě na základě žaloby přiznání konkrétního nároku, které slouží k ochraně pře nekalosoutěžním jednáním.

Občanský zákoník demonstrativně uvádí skutkové podstaty nekalé soutěže v ustanovení § 2976, v §2977 – 2989 jsou pak skutkové podstaty dále specifikovány. Vedle těchto skutkových podstat však rozlišujeme ještě nepojmenované skutkové podstaty, které vznikly na základě judikatury soudů.[1] Aby mohly být uplatněny konkrétní skutkové podstaty nekalé soutěže, je třeba aby nejprve byly splněny pomínky generální klauzule

Klamavá reklama

§ 2977 OZ
(1) Klamavá reklama je taková reklama, která souvisí s podnikáním nebo povoláním, sleduje podpořit odbyt movitých nebo nemovitých věcí nebo poskytování služeb, včetně práv a povinností, klame nebo je způsobilá klamat podáním nebo jakýmkoli jiným způsobem osoby, jimž je určena nebo k nimž dospěje, a tím i zřejmě způsobilá ovlivnit hospodářské chování takových osob.
(2) Při posuzování, zda je reklama klamavá, se přihlédne ke všem jejím výrazným znakům. Zvláště se přihlédne k údajům, které reklama obsahuje ohledně
a) dostupnosti, povahy, provedení, složení, výrobního postupu, data výroby nebo poskytnutí, způsobilosti k určenému účelu, použitelnosti, množství, zeměpisného či obchodního původu, jakož i podrobnějšího vytčení a dalších znaků zboží nebo služeb včetně předpokládaných výsledků použití nebo výsledků a podstatných znaků provedených zkoušek či prověrek,
b) ceny nebo způsobu jejího určení,
c) podmínek, za nichž se zboží dodává nebo služba poskytuje, a
d) povahy, vlastností a práv zadavatele reklamy, jako jsou zejména jeho totožnost, majetek, odborná způsobilost, jeho práva duševního vlastnictví nebo jeho vyznamenání a pocty.

Klamavou reklamou je způsobilá být reklama komerční šířená jakýmkoli komunikačním zdrojem, směřující k lidem (adresátům i ostatním lidem – například náhodnému čtenáři odborného časopisu – laik si přečte právnický časopis). Posuzování, zda je reklama nekalá, či zda je možné ji označit jako dovolenou je na posouzení soudce, který postupuje dle podmínek klamavé reklamy zakotvených v odstavci 2 pod písmeny a)-d).

Pro klamavou reklamu je také podstatné ustanovení v § 2979 OZ, které stanovuje další požadavky na klamavost – tedy aby akt bylo možné označit jako klamavý. Příkladem klamavých reklam může být například: nabídka cestovní kanceláře na parkování zdarma u hotelu – kde parkování zdarma sice je, ale není zde dostatek parkovacích míst, nebo lákání na krásnou pláž u hotelu – kde pláž sice je, ale natolik kamenitá, že neumožňuje přístup do moře, atd. Dle 2. odstavce §2979 OZ se při posuzování klamavosti bere na vědomí i celková vnější úprava (velikost a typ písma), druh, typ (např. typ šunky), způsob (home-made) a také úmyslným výpustkám částí textu.[2]

Klamavou reklamu není možné posuzovat podle morálních norem společnosti, jelikož kdyby měly být reklamy naprosto korektní, nevnucovaly se, mírně nezaváděly, pak by takové reklamy téměř nebylo možné vytvořit. Podstatou reklamy je totiž zaujmout co největší a nejširší množství adresátů. Není proto možné reklamu zaměňovat se seriózní obchodní nabídkou.

Klamavé označování zboží nebo služby

§ 2978 OZ
(1) Klamavé označení zboží nebo služby je takové označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristický znak nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, na obalu, obchodní písemnosti nebo jinde. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo.
(2) Klamavost působí i údaj všeobecně vžitý v hospodářském styku k označení druhu nebo jakosti, je-li k němu připojen dodatek způsobilý klamat, zejména s použitím výrazu „pravý“, „skutečný“ nebo „původní“.
(3) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny jiné právní předpisy o ochraně průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví.

Další skutková podstat, která se řadí mezi klamavé skutkové podstaty nekalé soutěže. Podobně jako klamavá reklama je i klamavé označení ohrožovacím deliktem, při kterém stačí vznik nebezpečí oklamání, není třeba aby k oklamání skutečně došlo. Při posuzování, zda se jedná či nejedná o klamavé označení je podstatné na problematiku nahlížet očima běžného spotřebitele a posoudit, jak určité označení chápe jeho adresát. Jestli tedy je možné, že dojde k záměně či nikoli. Podobně jako u klamavé reklamy i zde je při posuzování klamavosti třeba postupovat v souladu s § 2979 odstavce 1 a 2.[3]

Účelem klamavého označení je tedy naprosto logicky ovlivnit spotřebitele a jiné zákazníky pomocí užívání zavádějících pojmenování, značek či symbolů. Nutno podotknout, že výčet, který je uveden v odstavci 1 je taxativní (je úplný bez možnosti dodatku) nikoli demonstrativní. Podobně jako u klamavé reklamy i zde je možno užívat ne-pravdy, ale pouze ty, které nejsou způsobilé klamat.[4]

Srovnávací reklama

§ 2980 OZ
(1) Srovnávací reklama přímo nebo nepřímo označuje jiného soutěžitele nebo jeho zboží či službu.
(2) Srovnávací reklama je přípustná, pokud se srovnání týče,
a) není-li klamavá,
b) srovnává-li jen zboží a službu uspokojující stejnou potřebu nebo určené ke stejnému účelu,
c) srovnává-li objektivně jednu nebo více podstatných, důležitých, ověřitelných a příznačných vlastností zboží nebo služeb včetně ceny,
d) srovnává-li zboží s označením původu pouze se zbožím stejného označení,
e) nezlehčuje-li soutěžitele, jeho postavení, jeho činnost nebo její výsledky nebo jejich označení ani z nich nekalým způsobem netěží, a
f) nenabízí-li zboží nebo službu jako napodobení či reprodukci zboží nebo služby označovaných ochrannou známkou soutěžitele nebo jeho názvem.

Jak je uvedeno v 1. odstavci týká se srovnávací reklama situací, kdy je jiný soutěžitel, jeho zboží či služba přímo značen, i na případy, kdy je označení pouze nepřímé, ale přesto zjevné. Hned na začátku je nutno podotknout, že ne všechny srovnávací reklamy jsou posuzovány jako nekalosoutěžní.

Vždy, když není možné přesně posoudit, zda daný případ splňuje prvky generální klauzule nekalé soutěže a zároveň naplňuje skutkovou podstatu srovnávací reklamy je věc posuzována ve prospěch dovolenosti srovnávací reklamy (tak je postupováno v souladu s judikaturou soudního dvora EU) – v rámci posuzováni je tak preferováno liberálnější stanovisko nahlížení na srovnávací reklamu. Tedy v případě, že se v dané situaci dojde k závěru, že se jedná o srovnávací reklamu se rozhoduje, zda je tato reklama přípustná, či nikoli. Přípustnost srovnávací reklamy, respektive situace, kdy je srovnávací reklama přípustná jsou uvedeny v odst. 2.[5]

Vyvolání nebezpečí záměny

§ 2981 OZ
(1) Kdo užije jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem, vyvolá tím nebezpečí záměny.
(2) Nebezpečí záměny vyvolá i ten, kdo užije zvláštního označení závodu nebo zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závodu, které v zákaznických kruzích platí pro určitý závod za příznačné.
(3) Stejně tak vyvolá nebezpečí záměny, kdo napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon, ledaže se jedná o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která lze na něm požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele.

Vyvolání nebezpečí záměny se řadí mezi klamavé soutěžní praktiky s parazitními prvky. V praxi tedy soutěžitel pomocí klamání parazituje na jiných subjektech, výrobcích či výkonech. Není podstatný přímý cíl soutěžitele, důležité je nebezpečí, že může dojít k záměně nebo možnost vyvolání klamavé představy. Podobně jako u jiných skutkových podstat, ani zde nemusí k záměně či klamání dojít, stačí pouze, že existuje ta možnost či nebezpečí. Při posuzování soudu se celá situace vždy posuzuje individuálně a očima průměrného spotřebitele.

Zákonná úprava vyvolání nebezpečí záměny má 3 odstavce, přičemž každý z těchto odstavců lze chápat jako speciální dílčí skutkovou podstatu.[6]

Ochrana proti nebezpečí zaměnitelnosti má křížový efekt, to znamená, že obchodní firma může být chráněna z titulu nekalé soutěže i proti ochranné známce stejného či změnitelného znění.[7]

Parazitování na pověsti

§ 2982 OZ
Parazitováním je zneužití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele umožňující získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

V první řadě, aby tato skutková podstata mohla být vůbec uplatněna, je třeba aby zde existovala určitá pověst (resp. dobrá pověst soutěžitele) – závodu, výrobku, služby, na níž by bylo možné parazitovat. Při výkladu slova pověst není třeba jít na národní či mezinárodní úroveň, postačuje, když má pověst existuje v rámci úzké lokality. Není vyžadováno, aby soutěžitelé (ten který parazituje, a ten na němž je parazitováno) pocházeli ze stejného či zaměnitelného oboru. Taktéž pojmy závod, výrobek a službu je v rámci výkladu třeba chápat spíše extenzivněji (šířeji). Pro tuto skutkovou podstatu je podstatný úmysl – záměrné jednání účelového charakteru jednoho ze soutěžitelů.

V případě, kdy dochází k výslovnému snižování poškozeného soutěžitele a bude zde výraznější agresivní prvek, pak se nebude jednat o parazitování na pověsti ale o skutkovou podstatu zlehčování, která je posuzována podle § 2984.[8] Při posuzování soudcem je také třeba, aby byly odlišeny situace, kdy se jedná o vztah symbiózy, tedy i využívaný subjekt má z daného vztahu prospěch.

Podplácení

§2983 OZ
Podplácením ve smyslu tohoto zákona je jednání, jímž
a) soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo
b) osoba uvedená v písmenu a) přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.

Existuje mnoho způsobů, jak dosáhnout kýžené věci či stavu, k nim bezpochyby patří i korupční jednání. Právo rozlišuje jeho dvě podoby: v trestním právu je zakotvené úplatkářství ve věcech obecného zájmu a v rámci skutkových podstat nekalé soutěže je pak upraveno podplácení. V oblasti nekalé soutěže se jedná o druh parazitního jednání, kdy se soutěžitel snaží získat výhodu s vynaložením co nejmenšího (nejlépe žádného) úsilí.

Občanský zákoník rozlišuje 2 druhy podplácení: aktivní a pasivní. Každému tomuto druhu podplácení je věnováno jedno písmeno v § 2983 OZ.

  • Aktivní podplácení (podplácející) je zakotveno pod písmenem a), v tomto případě soutěžitel aktivně nabídne, slíbí či poskytne prospěch jiné osobě. Z formulace zákona vyplývá, že subjektem aktivního podplácení jakožto podplácející může být pouze soutěžitel. Soutěžitel jakožto účastník hospodářské soutěže může být jednotlivec, fyzická osoba nebo osoba právnická, ta však bývá v jednání zastupována prostřednictvím fyzických osob a jejich prostřednictvím se také dopouští podplácení.[9] Osoba, která podplácí nemusí být ani nikterak významná, může se jednat o řadového pracovníka. Při formulaci jakýkoli prospěch je třeba mít na paměti, že se může jednat o prospěch peněžní, ale i nepeněžní (hmotný i nehmotný). Avšak ne všechny předměty předané jinému subjektu lze chápat jako podplácení, pojem se nevztahuje na obvyklé obchodní pozornosti – propagační předměty – jako jsou například propisky, diáře, bloky, …[10]
  • Pasivní podplácení (podplácený) je pak popsáno v písmenu b) téhož ustanovení – je jím chápána situace, kdy subjekt žádá nebo si dá slíbit či přijme prospěch od soutěžitele. Zde je okruh subjektů, kteří mohou být rušiteli v rámci pasivního podplácení mnohem užší a jedná se pouze o ty subjekty, které jsou pod písmenem b) vyjmenovány – člen statutárního či jiného orgánu jiného soutěžitele, osoba v pracovním poměru k jinému soutěžiteli.[11]

Zlehčování

§ 2984 OZ
(1) Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele nepravdivý údaj způsobilý tomuto soutěžiteli přivodit újmu.
(2) Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivého údaje o poměrech, výkonech nebo výrobku jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel k takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).

Zlehčování se řadí mezi soutěžní agrese, má většinou ekonomické důvody, ale nejsou vyloučeny ani iracionální důvody pro zlehčování. V tomto nekalosoutěžním jednání se poukazuje na nedostatky konkurenta, čímž se snaží zajistit sám sobě lepší postavení v rámci trhu. Zákon rozeznává 2 formy zlehčování: zlehčování nepravdivými údaji a zlehčování pravdivými údaji.[12]

  • Zlehčování nepravdivými údaji je popsáno v odstavci 2. §2984. Tato forma zlehčování má velmi blízko ke klamavé reklamě. U obou podstat dochází k šíření informací, které neodpovídají skutečnosti. V rámci zlehčování dochází k očerňování jiného soutěžitele – konkurenta (u klamavé reklamy dochází spíše k sebechvále soutěžitele). Zlehčovatelem může být dle zákona pouze soutěžitel. Zlehčující údaje se musejí týkat poměrů, výkonů či výrobků jiného soutěžitele. Podobně jako u jiných skutkových podstat nekalé soutěže postačuje možnost vzniku újmy, ale zároveň je nutné, aby uvedení či rozšiřování údajů skutečně bylo způsobilé přivodit tuto újmu.
  • Zlehčování pravdivými údaji je uvedeno v odstavci 2., na rozdíl od první situace, jsou zde uváděny a rozšiřovány pravdivé údaje. Podstatný rozdíl mezi oběma odstavci spočívá i ve využité spojky, zde je užita spojka „a“ tedy nekalosoutěžní jednání nebude pouze jednorázové uvedení pravdivého údaje, je nutné, aby tento údaj byl i dále šířen. Především u uvádění a šíření pravdivých údajů je třeba posuzovat i okolnosti a souvislosti, aby bylo možné toto chování označit jako nekalosoutěžní.[13]

Porušení obchodního tajemství

§ 2985 OZ
Porušením obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl
a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným na základě jeho pracovního poměru k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán, nebo
b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Obchodní tajemství je definováno v občanském zákoníku v § 504, kde je řečeno, že obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, ocenitelné, určitelné a běžně nedostupné skutečnosti související se závodem, kdy jejich vlastník zajišťuje ve svém zájmu tyto skutečnosti tají. Soutěžní předstih lze totiž získat mimo jiné i informační předstihem, z toho důvodu soutěžitelé mnohé informace tají před konkurenty. Ocenitelnost obchodního tajemství je velmi náročná, především proto, že mnohé informace nabývají své hodnoty až v budoucnu, jiné zase poměrně rychle svou hodnotu ztrácejí. Obchodní tajemství může bát chráněno mnohými nástroji například patenty.[14]

Ochrana vlastníka obchodního tajemství je dvojí:

  • Absolutní ochrana – ochrana vlastnického práva
  • Relativní ochrana (nekalosoutěžní) – upravena v §2988 a 2989 OZ

Aby skutečně došlo k naplnění skutkové podstaty porušení obchodního tajemství je třeba aby byly splněny 3 podmínky:

  • Jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní či využije obchodní tajemství
  • Obchodní tajemství může být využito v soutěži
  • Jednající se o obchodním tajemstvím dozvěděl jedním ze způsobů uvedených pod písmeny a) a b) §2985 OZ

Bývá těžké v praxi prokázat v jaké míře získal rušitel poznatky z obchodního tajemství, převážně se to týká situací, kdy je skončen pracovní poměr se zaměstnancem, který znal obchodní tajemství. V takových případech je doporučeno uzavírat konkurenční doložku.[15]

Dotěrné obtěžování

§ 2986 OZ
(1) Dotěrné obtěžování je sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i nabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy.
(2) Rozesílá-li se reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, nejde o dotěrné obtěžování, pokud podnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby a druhá strana reklamu nezakázala, ačkoli ji podnikatel při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornil na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy.

Dotěrné obtěžování patří mezi agresivní praktiky v nekalé soutěži. Zákon dotěrné obtěžování vymezuje pozitivním a negativním způsobem. Pozitivní vymezení je zahrnuto v odstavci 1, negativní pak v odstavci 2 – tedy 2. odstavec vymezuje, co pod dotěrné obtěžování zařadit nelze (výjimky). Název dotěrné obtěžování není zcela přesný, a plně nevymezuje obsah této skutkové podstaty. Přesnější název by byl např. nekalá reklama, nevyžádaná reklama či nepřijatelné obchodní nabídky.[16]

Tato skutková podstata byla definována především jako reakce na rozvoj elektronických komunikací. Nejprve na tento fakt reagovaly veřejnoprávní úpravy, a následně i nový občanský zákoník. Toto ustanovení však není vztaženo pouze na elektronické komunikace, ale i na tradiční způsoby komunikace či jejich kombinace.

Ohrožení zdraví nebo životního prostředí

§ 2987 OZ
Ohrožení zdraví nebo životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků.

Tato skutková podstata cílí na způsoby agresivního jednání, které je zvlášť zavrženihodné a týká se zdraví a životního prostředí. Zákonodárce se snažil vypíchnout tuto skutkovou podstatu a poukázat na tuto problematiku, jelikož i bez zakotvení ve speciální skutkové podstatě nekalé soutěže by bylo možné uskutečňovat ochranu v této oblasti za pomoci soukromoprávních institutů.

Tato skutková podstata má nejen povahu agresivní, ale i parazitickou. Formulací „ohrožující zájem“ je možno postihovat nejen skutky, kdy dojde ke způsobení škody na zdraví nebo životním prostředí, ale i případy, kdy dojde pouze k jejich ohrožení – jedná se tedy o ohrožovací delikt. Taktéž zde není třeba úmysl způsobit škodu, postačuje, že jednání je způsobilé přivodit újmu.[17]

  1. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s.86-87
  2. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s.99-100
  3. TAMTÉŽ s. 101-102
  4. BEJČEK, Josef, Petr HAJN, Jarmila POKORNÁ, Jaromír KOŽIAK, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN, Eva TOMÁŠKOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-547-3. s. 220-223
  5. TAMTÉŽ s. 238 -241
  6. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s.103-104
  7. BEJČEK, Josef, Petr HAJN, Jarmila POKORNÁ, Jaromír KOŽIAK, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN, Eva TOMÁŠKOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-547-3. s. 224
  8. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s.105-106
  9. BEJČEK, Josef, Petr HAJN, Jarmila POKORNÁ, Jaromír KOŽIAK, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN, Eva TOMÁŠKOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-547-3. s. 231
  10. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 106 - 107
  11. BEJČEK, Josef, Petr HAJN, Jarmila POKORNÁ, Jaromír KOŽIAK, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN, Eva TOMÁŠKOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-547-3. s. 231
  12. TAMTÉŽ s. 233
  13. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 108 - 109
  14. BEJČEK, Josef, Petr HAJN, Jarmila POKORNÁ, Jaromír KOŽIAK, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN, Eva TOMÁŠKOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-547-3. s. 234-235
  15. ONDREJOVÁ, Dana, Josef BEJČEK, Josef KOTÁSEK, Jaromír KOŽIAK, Jarmila POKORNÁ, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN a Eva VEČERKOVÁ. Nástin obchodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN 978-80-210-7417-0. s. 110-111
  16. TAMTÉŽ s. 111-112
  17. BEJČEK, Josef, Petr HAJN, Jarmila POKORNÁ, Jaromír KOŽIAK, Radek RUBAN, Josef ŠILHÁN, Eva TOMÁŠKOVÁ a Eva VEČERKOVÁ. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris. ISBN 978-80-7400-547-3. s. 237-238
Autoři článku: M.svobodova (Monika Svobodová)