Zákon 12 desek

Zákon dvanácti desek (lat.Lex duodecim tabularum) je nejstarší římskou kodifikací práva. Tuto kodifikaci vytvořilo deset decemvirů, které stanovilo lidové shromáždění. První kolegium decemvirů sepsalo deset desek, které jim byly schváleny. Další dvě desky sepsalo až druhé kolegium. Tyto dvě desky nenechaly schválit a pokusily se stanovit tyranii. Snahy o nastolení tyranie byly svrženy, desky však byly přijaty. Desky byly vystaveny na foru tak, aby si je každý občan mohl přečíst a nastudovat, zde byly až do roku 390 př.n.l, kdy byly zničeny při vpádu Gallů. Jedná se o primitivní kodifikaci římského obyčejového práva. Zákon dvanácti desek však neobsahuje všechny zažité obyčeje, pouze ty, které byly sporné nebo nové. Normy jsou napsány obecně, nerozlišují se zde patricijové a plebejové. Jedná se o právo agrární společnosti. Formulace jsou kazuistické (případové).

Pontifikální interpretace

Pontifikové byli kněží, kteří se snažili Zákon dvanácti desek interpretovat. Při interpretaci rámcových norem jej však obohacovali o fakta, která zákon vůbec neznal.

Komiciální interpretace

Vedle pontifikální interpretace se hlavním pramenem stala komiciální interpretace. Tím rozumíme zákony, které byly přijímany lidovým shromážděním.