Vyvlastnění: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
m
(Značka: přepnuto z VisualEditoru)
m
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<nowiki>{{Encyklopedická práce}}</nowiki>  
 
<nowiki>{{Encyklopedická práce}}</nowiki>  
  
Vyvlastnění je veřejnoprávním institutem spočívajícím v nuceném omezení vlastnického práva.
+
Vyvlastnění je veřejnoprávním institutem spočívajícím v nuceném omezení vlastnického práva. Jedná se o velice závažný zásah veřejné moci do vlastnického práva, což je jedno ze základních práv osob (fyzických i právnických), zakotvené na ústavní úrovni<ref>Viz Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 1 odst. 1 a usnesení předsednictva České národní rady č.  2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, čl. 11 </ref>. Proto je také přísně regulován a může být proveden jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Takový veřejný zájem může existovat např. při budování celostátně významných komunikací čí distribučních sítí energií, za účelem záchrany historicky cenných objektů a staveb apod. Pokud se nepodaří dospět k dohodě s vlastníky dotčených věcí na realizaci záměru ve veřejném zájmu za příslušnou kompenzaci, může za splnění zákonných podmínek přijít na řadu vyvlastnění pozemku, stavby, či věcného práva k dotčené nemovitosti. Je však třeba bedlivě dbát na to, aby k takovým zásahům do vlastnického práva docházelo jen zákonným způsobem a v nejmenším možném rozsahu, nikoli na základě libovůle a zneužití veřejné moci.
Jedná se o velice závažný zásah veřejné moci do vlastnického práva, což je jedno ze základních práv osob (fyzických i právnických), zakotvené na ústavní úrovni , proto je také přísně regulován a může být proveden jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Takový veřejný zájem může existovat např. při budování celostátně významných komunikací čí distribučních sítí energií, za účelem záchrany historicky cenných objektů a staveb apod. Pokud se nepodaří dospět k dohodě s vlastníky dotčených věcí na realizaci záměru ve veřejném zájmu za příslušnou kompenzaci, může za splnění zákonných podmínek přijít na řadu vyvlastnění pozemku, stavby, či věcného práva k dotčené nemovitosti. Je však třeba bedlivě dbát na to, aby k takovým zásahům do vlastnického práva docházelo jen zákonným způsobem a v nejmenším možném rozsahu, nikoli na základě libovůle a zneužití veřejné moci.
 

Verze z 20. 3. 2021, 16:54

{{Encyklopedická práce}}

Vyvlastnění je veřejnoprávním institutem spočívajícím v nuceném omezení vlastnického práva. Jedná se o velice závažný zásah veřejné moci do vlastnického práva, což je jedno ze základních práv osob (fyzických i právnických), zakotvené na ústavní úrovni[1]. Proto je také přísně regulován a může být proveden jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Takový veřejný zájem může existovat např. při budování celostátně významných komunikací čí distribučních sítí energií, za účelem záchrany historicky cenných objektů a staveb apod. Pokud se nepodaří dospět k dohodě s vlastníky dotčených věcí na realizaci záměru ve veřejném zájmu za příslušnou kompenzaci, může za splnění zákonných podmínek přijít na řadu vyvlastnění pozemku, stavby, či věcného práva k dotčené nemovitosti. Je však třeba bedlivě dbát na to, aby k takovým zásahům do vlastnického práva docházelo jen zákonným způsobem a v nejmenším možném rozsahu, nikoli na základě libovůle a zneužití veřejné moci.

  1. Viz Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, čl. 1 odst. 1 a usnesení předsednictva České národní rady č.  2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, čl. 11
Autoři článku: Holimo00 (Monika Holišová)