Vydědění: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „{{Pahýl}} Je jednostranné právní jednání fyzické osoby (zůstavitele), kterým může ze zákonem stanovených důvodů zbavit…“) (Značka: editace z VisualEditoru) |
(Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
=== Důvody vydědění === | === Důvody vydědění === | ||
| − | Aby mohl být potomek zůstavitelem vyděděn, jsou přípustné pouze důvody, které jsou taxativně vymezeny v zákoně (§ 1646 | + | Aby mohl být potomek zůstavitelem vyděděn, jsou přípustné pouze důvody, které jsou taxativně vymezeny v zákoně (§ 1646 a § 1647). V případě, že by zůstavitel učinil pokus vydědit nepominutelného dědice s tím, že se dopustil jiného jednání, než které jsou uvedené v taxativním výčtu zákona, nepřihlíží se k tomu. |
==== Potomek neposkytl potřebnou pomoc v nouzi ==== | ==== Potomek neposkytl potřebnou pomoc v nouzi ==== | ||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
* dělo se tam trvale | * dělo se tam trvale | ||
Nestačí tedy, aby potomek vedl nezřízený život krátkodobě, nicméně již určitou delší dobu před tím, než došlo k vydědění. V chování potomka tedy musí vykazovat známky kontinuálnosti. | Nestačí tedy, aby potomek vedl nezřízený život krátkodobě, nicméně již určitou delší dobu před tím, než došlo k vydědění. V chování potomka tedy musí vykazovat známky kontinuálnosti. | ||
| + | |||
| + | ==== Potomek je zadlužen nebo si počíná marnotratně ==== | ||
| + | Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že jetu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům. | ||
| + | |||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 23. 1. 2020, 16:00
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte naší wiki tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Je jednostranné právní jednání fyzické osoby (zůstavitele), kterým může ze zákonem stanovených důvodů zbavit neopomenutelného dědice jeho dědického práva (vydědění zcela), nebo zkrácením v jeho právu na povinný díl (vydědění zčásti).
K vydědění může dojít jednat výslovně, tedy zůstavitelovým právním jednáním, nebo mlčky a po právu. V případě vydědění mlčky a po právu, tedy že zůstavitel neuvede důvod vydědění, závisí to, zda nepominutelný dědic bude svého práva na povinný díl zbaven, na tom, jestli se jiný dědic vydědění dovolá. Tedy zda jiný dědic úspěšně prokáže existenci zákonného důvodu vydědění vůči nepominutelnému dědici.[1]
Obsah
Důsledky vydědění
V případě, že byl neopominutelný dědic vyděděn zcela, mohou na jeho místo nastoupit jeho potomci právem reprezentace. Pokud má zůstavitel v úmyslu, aby nedědili ani potomci vyděděného, nepostačuje, aby vztáhnul zákonný důvod vydědění i na potomky vyděděného. V případě, že vyděděný potomek přežije zůstavitele, nedědí ani jeho potomci, ledaže by zůstavitel projevil jinou vůli. Pokud se vyděděný potomek nedožije smrti zůstavitele, potom jeho potomci dědí. Pokud by nechtěl, aby tito potomci dědili musel by je samostatně vyloučit z dědického práva, musí tedy samostatné zákonné důvody k vydědění těchto potomků.[2]
Důvody vydědění
Aby mohl být potomek zůstavitelem vyděděn, jsou přípustné pouze důvody, které jsou taxativně vymezeny v zákoně (§ 1646 a § 1647). V případě, že by zůstavitel učinil pokus vydědit nepominutelného dědice s tím, že se dopustil jiného jednání, než které jsou uvedené v taxativním výčtu zákona, nepřihlíží se k tomu.
Potomek neposkytl potřebnou pomoc v nouzi
K naplnění tohoto zákonného důvodu je potřeba aby byly naplněny tyto předpoklady:
- zůstavitel se ocitl v nouzi a potřebuje objektivně pomoci
- potomek měl reálnou možnost dozvědět se o skutečnosti, že byl zůstavitel v nouzi a potřeboval pomoci
- byl schopen takovou pomoc objektivně poskytnout
- zůstavitel potomkovu pomoc neodmítl
Potomek neprojevoval o zůstavitele opravdový zájem
Tento důvod je třeba posuzovat vždy individuálně, tedy v každém jednotlivém případě posuzovat, zda projevoval a svého předka zájem a jestli tento zájem byl "opravdovým, který má člověk jako potomek projevovat." Tento důvod je tedy již ze své podstaty velmi těžko dokazatelný, je proto důležité, aby sám zůstavitel tento důvod vydědění řádně vyložil, v opačném případě bude hodnocení takové skutečnosti z pohledu ostatních osob velmi problematické.[3]
Potomek byl odsouzen pro trestný čin
Pro vydědění dle tohoto zákonného důvodu je nutné naplnit tyto předpoklady:
- nepominutelný dědic byl odsouzen pro trestný čin
- trestný čin byl spáchán za okolností svědčících o zvrhlé povaze jeho pachatele
Potomek vedl trvale nezřízený život
Výrazem nezřízený život se dá považovat takový život, který je proti dobrým mravů a nedá se označit z morálního ani mravního hlediska za správný.
V případě vydědění z tohoto důvodu musí být naplněny předpoklady:
- potomek vedl nezřízený život
- dělo se tam trvale
Nestačí tedy, aby potomek vedl nezřízený život krátkodobě, nicméně již určitou delší dobu před tím, než došlo k vydědění. V chování potomka tedy musí vykazovat známky kontinuálnosti.
Potomek je zadlužen nebo si počíná marnotratně
Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že jetu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.
- ↑ DVOŘÁK, Jan. ŠVESTKA, Jiří. ZUKLÍNOVÁ, Michaela a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 4. Díl čtvrtý: Dědické právo. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 135.
- ↑ FIALA, Roman. DRÁPAL Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475 - 1720): Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 416.
- ↑ FIALA, Roman. DRÁPAL Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475 - 1720): Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 418.
