Vydávání

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-0star2-0star3-0star4-0star5-0
Přejít na: navigace, hledání

též extradice - = vydání k trestnímu stíhání, k výkonu trestu nebo ochranného opatření spojeného s odnětí svobody

- cílem je zabránit pachateli, aby se vyhnul trestnímu stíhání nebo výkonu útěkem do ciziny

- strana dožadující (stát, který žádá o vydání pachatele) x strana dožádaná (stát, na jehož území je pachatel)

dva typy: klasická extradice

extradice mezi členskými státy EU na zákl. evropského zatýkacího rozkazu


Podmínky klasické extradice

1) nevydávání vlastních státních příslušníků

2) jen pro extradiční TČ - dříve taxativní výčet, v současnosti spíš obecnější formulace

3) nevydávání pachatelů politických deliktů

4) podmínka oboustranné trestnosti

5) zásada reciprocity (vzájemnosti) - pokud není upraveno mezinárodní smlouvou, vydá ČR jen v případě, že dožadující stát poskytne záruku stejného jednání, jako když bude o vydání žádat ČR

6) zásada speciality - stíhání pachatele pouze pro ten TČ, pro který byl vydán

7) vydání nepřípustné, pokud dle práva ČR došlo k promlčení trestního stíhání/výkonu trestu nebo pokud je trestní stíhání nepřípustné z důvodu milosti nebo amnestie

8) vydání vyloučeno, pokud osoba nebyla v době spáchání TČ trestně odpovědná

9) vydání státu příslušnému ke stíhání - stát, kde TČ spáchán/domovský stát pachatele (pokud jich požádá víc, má přednost stát, kde TČ spáchán)

10) o vydání musí stát požádat - forma a způsob žádosti dle příslušné smlouvy

11) v určitém procesním stádiu dle některých smluv vydání už není možné

12) možnost vydání omezena, pokud TČ spáchán na území dožádaného státu

13) vydání vyloučeno do země, kde pachateli hrozí trest smrti


Předávání (vydávání) osob v Evropské unii:

klasická extradice = vydávání

evr. zatýkací rozkaz = předávání

- implementace Rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy

- představuje průlom do zásady nevydávání vlastních státních občanů, uplatní se v rámci EU

= individuální právní akt vydaný soudem členského státu EU, slouží k zatčení a předání osoby, není přímo vykonatelný (rozhodne příslušný soud na návrh státního zástupce)

vyžadující + předávající stát => předání osoby za účelem trestního stíhání, výkonu trestu odnětí svobody a ochranného opatření spojeného s omezením osobní svobody

- nevyžaduje se oboustranná trestnost, při stíhání musí být horní hranice min. 12 měsíců, při odsouzení musí být min. na 4 měsíce


C-182/15 Petruhhin (rozsudek velkého senátu ze dne 6. září 2016, GA Bot)

Estonský státní příslušník A. Petruhhin byl zadržen v Lotyšsku, umístěn do vazby a na žádost měl být vydán k trestnímu stíhání do Ruska. A. Petruhhin požadoval poskytnutí stejné ochrany, jako by náležela lotyšskému občanovi (přičemž lotyšské právo zakazuje vydávání lotyšských občanů do zahraničí). Soudní dvůr se nejprve ztotožnil se stanoviskem ČR, když rozhodl, že neudělení ochrany před vydáním má povahu omezení svobody pohybu, které však lze odůvodnit legitimním cílem, jako je boj proti beztrestnosti za trestné činy. Soudní dvůr nadto uvedl, že před samotným vydáním je třeba upřednostnit alternativní opatření méně omezující výkon dotčených práv. Tím má být využití možnosti soudit občana EU v jeho domovském státě za trestné činy spáchané mimo území tohoto státu.