Veřejný příslib

Z Iurium Wiki

Verze z 17. 8. 2022, 14:12, kterou vytvořil Libuše (diskuse | příspěvky) (Dokončení článku.)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Veřejný příslib je upraven v 16. díle čtvrté části (relativní majetková práva) občanského zákoníku. Díl 16 nese název Závazky z právního jednání jedné osoby a popisuje veřejný příslib konkrétně v oddílu 1. [1]

Formy veřejného příslibu

Veřejný příslib má dvě formy – příslib odměny veřejně vyhlášený a vypsání ceny. Příslib odměny veřejně vyhlášený je příslib za výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené. V případě vypsání ceny se jedná o situaci, kdy se odměna přislibuje za výkon co možná nejlepší, pokud je splněn ve vypsané lhůtě. [2]

„Veřejný příslib předpokládá, že slibující se obrací na neurčitý okruh subjektů a každý, kdo příslibu vyhoví, má právo na slíbené plnění. Jednají-li dva účastníci o vzájemných právech a povinnostech, i kdyby tato jednání probíhala na veřejnosti, nejsou vzájemné přísliby zde pronesené veřejnými přísliby." [3]

Veřejný příslib absolutní a relativní

Zatímco příslib (vypsání) odměny upravený v §§ 2884-2886 občanského zákoníku je veřejným příslibem absolutním, v případě vypsání ceny, popsané v §§ 2887-2889 občanského zákoníku, se jedná o veřejný příslib relativní. Rozdíl mezi nimi je v tom, že absolutní veřejný příslib slibuje odměnu za výkon, jež je absolutně dosažitelný – má tedy jen jedno správné řešení, jeden žádaný výsledek, a naopak relativní veřejný příslib nastává v případě, kdy existuje možných řešení více a přislibující slibuje cenu za výkon pro něj co možná nejlepší. [4]

Příslib odměny

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník definuje veřejný příslib v § 2884 jako příslib odměny za nějaký výkon učiněný vůči osobě blíže neurčené, který zavazuje přislibujícího tehdy, byl-li příslib veřejně vyhlášen. [5] Jedná se o situaci, kdy subjekt oslovuje neurčitý okruh adresátů.

„K tomu, aby byl tento příslib vážně myšlený a zavazoval vyhlašovatele/přislibujícího, musí být tento příslib veřejně vyhlášen, musí být určitý a srozumitelný. Veřejným vyhlášením bude zejména vyhlášení v tisku nebo jiném sdělovacím prostředku. Vzhledem k poslední praxi bude zřejmě veřejným vyhlášením i to, pokud toto vyhlášení bude provedeno na sociálních sítích či na webových stránkách." [6]

„Veřejný příslib jako (neadresovaný) jednostranný právní úkon musí splňovat předpoklad určitosti – jak co do předmětu plnění, tak co do stanovených podmínek – v době svého vzniku, tj. při zveřejnění." [7]

Rozdíl mezi veřejným příslibem a nabídkou

Veřejný příslib je však potřeba odlišovat od nabídky. Pokud projev vůle obsahuje slib plnění za určitý výkon nebo výsledek, jedná se o veřejný příslib.[8] Aby se jednalo o nabídku, je podle § 1732 odst. 1 občanského zákoníku třeba, aby projev vůle vyhovoval náležitostem nabídky: musí tedy obsahovat podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jednoduchým a nepodmíněným přijetím právního jednání, a další podmínkou je skutečnost, že z návrhu na uzavření smlouvy vyplývá vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. [9]

Odvolání a změna veřejného příslibu

Jak vyplývá z § 2885 odst. 1 občanského zákoníku, veřejný příslib lze odvolat v téže formě, v jaké byl veřejný příslib učiněn (např. písemně, za použití masových médií apod.) a není-li to možné, pak ve formě stejně účinné. Podle následujícího odstavce však odvolání není účinné proti tomu, kdo již výkon požadovaný veřejným příslibem provedl, jestliže v té době o odvolání nevěděl ani nemusel vědět.

Není přípustné, aby byl veřejný příslib odvolán nebo aby se změnila jeho pravidla po tom, co někdo z jeho adresátů splnil podmínky veřejného příslibu. „Změna pravidel je přípustná, avšak může k ní dojít jen do okamžiku, než byly některým z „adresátů“ příslibu splněny jeho podmínky." [10] Totéž platí pro případ, kdy někdo z adresátů o odvolání nevěděl (ani nemusel vědět). Jestliže do té doby výkon vyhlášený veřejným příslibem splnil, náleží mu odměna, jak je uvedeno v § 2885 odst. 2 stejného zákona. [11] Veřejný příslib je tedy možné měnit, avšak takovou formou, aby se o této změně mohl každý dozvědět.

Nevědomost oprávněné osoby se posuzuje individuálně s přihlédnutím k tomu, aby nedocházelo k situacím, že v okamžiku, kdy se tato osoba dozví, že byl příslib odvolán, bude vykonávat další činnost například proto, že chtěla získat odměnu za každou cenu. [12]

Odměna

Podle § 2886 odst. 1 občanského zákoníku, splní-li tyto požadavky několik osob, náleží odměna tomu, kdo výkon provedl nejdříve, ledaže z veřejného příslibu plyne jiná vůle přislibujícího. [13]

Záleží tedy na osobě, která výkon provedla, aby přislibujícímu bez zbytečného odkladu oznámila dosažení výsledku. Je nutné také dokázat, že k požadovanému výkonu skutečně došlo. Opět však platí, že vůle přislibujícího musí být vyjádřena s vyhlášením veřejného příslibu, nejpozději však do té doby, než některý z adresátů splní (respektive začne plnit) jeho podmínky.

§ 2886 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že „splní-li podmínky veřejného příslibu několik osob současně, rozdělí přislibující mezi ně odměnu rovným dílem, ledaže z veřejného příslibu plyne jiná vůle přislibujícího." [14]

§ 2886 odst. 3 občanského zákoníku pojednává o možné dohodě o rozdělení odměny a o právu každého z odměněných požadovat takovou část odměny, která odpovídá poměru, v němž se na dosaženém výsledku podílel. [15] Není tedy podmínkou, aby každý z odměněných dostal stejný díl odměny jako ostatní. Odměnění se mohou sami dohodnout, jak si odměnu rozdělí. Je ovšem možné, že pokud se oprávnění/ocenění sami nedohodnou, bude muset rozhodovat soud v civilním řízení, kde bude dokazováno, jakým způsobem a v jakém rozsahu se na výsledku společně podíleli. [16] Nejedná se však o klasickou situaci, v praxi k ní dochází jen velmi málo.

Vypsání ceny

V tomto případě se odměna přislibuje za výkon co možná nejlepší, pokud je splněn ve vypsané lhůtě. Podle § 2887 odst. 1 občanského zákoníku je takový veřejný příslib platný, je-li v něm uvedena doba, po kterou se lze o cenu ucházet. [17] Podle druhého odstavce se dále použijí ustanovení o příslibu odměny, nepřísluší-li k vypsání ceny speciální ustanovení. [18]

Odvolání vypsání ceny

Vypsání ceny lze dle § 2888 odst. 1 téhož zákona odvolat jen ze závažných důvodů. [19] Tyto závažné důvody ovšem již dále nejsou specifikovány. Může se jednat o situaci, kde by plnění vypsání ceny bylo protiprávní, a dále to mohou být důvody, které nemají povahu ve vůli přislibujícího. Není přípustné, aby důvody pro odvolání vypsání ceny byly subjektivní bez závažného charakteru, tedy například změna názoru přislibujícího. [20]

Z následujícího odstavce plyne, že pokud odvolal vypsání ceny, musí přislibující odškodnit přiměřeně toho, kdo před odvoláním podmínky veřejného příslibu alespoň zčásti splnil, což je nutné uvést v takovém odvolání, pokud tak přislibující neučinil již při vypsání ceny. [21] Takovým odškodněným se rozumí poskytnutí zejména finanční částky, která uhradí hmotný i nehmotný náklad uchazeče o cenu. V tomto případě se bude individuálně posuzovat, „zda může přislibující část výkonů uchazeče použít, zda a jaké prostředky byly uchazečem vynaloženy, zda část vytvořená uchazečem odpovídá požadavkům slibujícího a zda uchazeč všechno toto jednoznačně prokázal.“ [22]

§ 2889 občanského zákoníku stanoví, že sám přislibující může posoudit a ocenit splnění podmínek, pokud neuvedl při vypsání ceny, kdo, podle jakých měřítek a v jaké lhůtě provede ocenění. [23] Znamená to, že není nutné, aby přislibující pro posouzení a ocenění splnění podmínek určoval znalce. [24]

  1. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
  2. ↑ RABAN, Přemysl. In RABAN, Přemysl a kol. Závazkové právo. Brno: Václav Klemm, 2019, s. 53-54.
  3. ↑ Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 1999, sp. zn. 5 Cmo 195/99.
  4. ↑ BŘÍZA, Petr. In PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, marg. č. 1-2 (§ 2884).
  5. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.
  6. ↑ HORÁČEK, Vít. In BAJURA, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). Praha: Wolters Kluwer, 2014, marg. č. 1-2 (§ 2884).
  7. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2945/2008.
  8. ↑ TINTĚRA, Tomáš. In TINTĚRA, Tomáš a kol. Základy závazkového práva. 1. díl. Praha: Leges, 2016, s. 67.
  9. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.
  10. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2019/2018.
  11. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.
  12. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 603/2012 – II.
  13. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.
  14. ↑ Tamtéž.
  15. ↑ Tamtéž.
  16. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 603/2012 – II.
  17. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.
  18. ↑ Tamtéž.
  19. ↑ Tamtéž.
  20. ↑ HORÁČEK. In BAJURA a kol. Občanský zákoník…, marg. č. 1 (§ 2888).
  21. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.
  22. ↑ HORÁČEK. In BAJURA a kol. Občanský zákoník…, marg. č. 2 (§ 2888).
  23. ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., OZ, ve znění pozdějších předpisů.
  24. ↑ HORÁČEK. In BAJURA a kol. Občanský zákoník…, marg. č. 1 (§ 2889).
Autoři článku: Libuše (Libuše Jatiová)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Veřejný_příslib&oldid=430321“