Zobrazení zdroje stránky Veřejná služba

dle čl. 2 odst. 3 Ústavy státní moc slouží všem občanům, jde tedy o službu veřejnosti. Samotnou veřejnou službu nemůžou správní orgány vykonávat samostatně, ale prostřednictvím konkrétních osob – úředníků zaměstnaných ve veřejném sektoru. Jedná se o personální základ '''veřejné správy'''. Jde nejen o úředníky, ale i soudce, státní zástupce, policisty aj. Užším pojmem je [[Státní služba|státní služba]], kdy státní zaměstnanci vykonávající '''[[Státní správa|státní správu]]''' ve správních úřadech.<ref>SKULOVÁ, Soňa a kol. Základy správní vědy. 2., dopl. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. S. 121 – 128. ISBN 978-80-210-7335-7.</ref>

== Znaky veřejné služby ==

Veřejná služba se vyznačuje zejména: 
# '''trvalostí''', spočívající v odborném zajišťování veřejných úkolů. 
# '''placením zaměstnanců z veřejných prostředků'''
# '''odborným profesionálním zajišťováním veřejných úkolů'''<ref>z přednášky p. profesora Průchy</ref>

== Právní úprava ==
 
Problematika veřejné služby je zakotvena v čl. 2 odst. 3 Ústavy. Další ustanovení týkající se veřejné služby je v čl. 21 odst. 4 Listiny, tj. rovný přístup k veřejným funkcím. Úprava státní služby je zakotvena v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě.

== Kategorizace zaměstnanců veřejné služby ==

Kategorie pracovníků ve veřejné službě podle příslušnosti ke svému zaměstnavateli

# Státní zaměstnanci
# Veřejní zaměstnanci
# Zaměstnanci profesních veřejnoprávních korporací

Kategorizace pracovníků dle určitého typu
# Úředník
# Zřízenec
	
Kategorizace dle pracovního poměru

# Pracovníci přijatí na zkoušku
# Pracovníci na dobu určitou - '''výpomoc'''
# Pracovníci na dobu neurčitou – '''definitiva'''
# Pracovníci, čerství absolventi vysokých škol, kteří jsou v časovém limitu povinni poznat problematiku různých pracovišť – '''praktikant'''

== Práva a povinnosti pracovníků ve veřejné službě ==

Práva a povinnosti pracovníků ve veřejné službě

=== Povinnosti ===

# dodržovat zákony
# vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění
# dodržovat služební kázeň

=== Práva ===

# na služební pořadí
# používat oficiální tituly
# požívat zvláštních výhod
# na plat a platový postup

== Výběr pracovníků veřejné správy ==

Před přijetím pracovníka do veřejné služby musí dojít k jeho výběru. Výběru by měl předcházet konkurz. Konkurz je proces zjištění potřeby obsazení volného místa, stanovení náplně práce, vytvoření modelu pracovníka na toto místo, určení z toho vyplývajících požadavků pro přijetí, vyhlášení konkurzu, posouzení formálních podmínek pro zařazení kandidátů do konkurzu, samotný konkurz, určení pořadí kandidátů, oznámení výsledků, závěrečný pohovor s nejúspěšnějšími a konečné přijetí.
 
=== Etapy konkurzu ===
	
# příprava konkurzu
# realizace konkurzu – vyhlášení konkurzu
# vyhodnocení výsledků konkurzu
# využití výsledků konkurzu

== Systém veřejné služby ==

Systémy veřejné služby vymezeny charakteristickými znaky pro určitý systém.

=== Systém kariérní ===

Je založen na zákonné úpravě služebních vztahů. Základními znaky jsou trvalý služební poměr a služební a platový postup. Trvalý služební poměr bývá též označován za definitivu (nevypověditelnost služebního poměru, pokud nebyl spáchán delikt spojující se zánikem služebního poměru, a jsou stále splněny předepsané požadavky). Tento systém byl využíván za první republiky. Dnes stále přetrvává v Německu a ve Francii.

=== Systém merit neboli smluvní systém ===

V tomto systému existují katalogy služebních míst a zaměstnanci jsou na tyto posty dosazováni dle kvalifikace a vůbec se neřeší, zda jeho předchozí zaměstnání bylo v soukromém či veřejném sektoru. Zaměstnanec se dostane na vyšší pozici díky svým zásluhám, nikoli na základě principu seniority. Tento systém se uplatňuje především ve Spojených státech amerických.<ref>SKULOVÁ, Soňa a kol. Základy správní vědy. 2., dopl. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Učebnice Právnické fakulty MU. S. 121 – 128. ISBN 978-80-210-7335-7.</ref>

== Odkazy ==