Veřejná nabídka

Z Iurium Wiki

S pojmem veřejná nabídka se v OZ setkáváme v § 1780 an. Veřejná nabídka je návrhem na uzavření smlouvy učiněný vůči neurčitému okruhu osob. Právě množství adresátů tohoto právního jednání odlišuje veřejnou nabídku od návrhu na uzavření smlouvy dle § 1731. Prostý návrh na uzavření smlouy totiž vyžaduje, aby z něj bylo patrno, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Na rozdíl od prostého návrhu na uzavření smlouvy dle § 1731 je tedy nemožné u veřejné nabídky předem určit vůči kterým konkrétním osobám je nabídka činěna. Posouzení právního jednání jako veřejné nabídky má zásadní dopad na celý proces kontraktace a proto je nutné jej vykládat spíše restriktivně.

Z hlediska dělení právního jednání je veřejná nabídka právním jednáním adresovaným neurčitému okruhu osob.

1. Veřejná nabídka v OZ

Pojem veřejná nabídka se v OZ vyskytuje na jediném místě, a to v § 1780 an. Dle OZ je veřejnou nabídou "...projev vůle navrhovatele, kterým se obrací na neurčité osoby s návrhem na uzavření smlouvy." Dle odst. 2 platí, že "Podnět k uzavření smlouvy, z něhož neplyne úmysl uzavřít určitou smlouvu nebo který nemá náležitosti podle § 1732 odst. 1, se považuje za výzvu k podávání nabídek."

1. 1. Pojmové znaky

Dle výše uvedeného znění textu zákona je pro posouzení určitého právního jednání jako veřejné nabídky nutné, aby byly splněny následující pojmové znaky:

  1. Musí se jednat o projev vůle navrhovatele.
  2. Projev musí být učiněn vůči neurčitým osobám.
  3. Projev musí obsahovat návrh na uzavření smlouvy a ten musí splňovat náležitosti návrhu na uzavření smlouvy dle § 1732 odst. 1.
  4. Z projevu vůle musí plynout úmysl uzavřít určitou smlouvu.

1. 1. 1. Projev vůle navrhovatele

Nabídka je právním jednáním a musí tak splňovat obecné požadavky kladedné na právní jednání.[1] Základní požadavky kladedné na právní jednání jsou stanoveny v § 545 OZ an.

1. 1. 2. Okruh adresátů

Jak je uvedeno výše, okruh adresátů, vůči kteým je nabídka činěna. Podmínka neurčitého okruhu adresátů je splněna i tehdy, pokud je okruh adresátů dopředu známý, např. majitelé akcií apod.[2] O veřejnou nabídku nepůjde, pokud by byla učiněna jedné konkrétní osobě.[3]

1. 1. 3. Náležitosti návrhu na uzavření smlouvy

§ 1780 odst. 2 říká, že veřejná nabídka musí splňovat náležitosti podle § 1731 odst. 1. Tento požadavek znamená, že návrh musí obsahovat podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím.[4] Návrh, který nebude splňovat náležitosti dle § 1732 odst. 1 se dle § 1780 odst. 2 považuje za pouhou výzvu k podávání nabídek

1. 1. 4. Úmysl uzavřít určitou smlouvu

Úmysl být vázán přijetími nabídky musí být v návrhu explicitně vyjádřena.[5]

  1. HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 70.
  2. HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 272.
  3. Tamtéž.
  4. Tamtéž.
  5. Tamtéž.
Autoři článku: JiriStyblo (Jiří Stýblo)