Trestné činy proti životnímu prostředí

Z Iurium Wiki

Verze z 17. 1. 2023, 13:31, kterou vytvořil Petra Štoková (diskuse | příspěvky) (Obecná charakteristika trestných činů proti životnímu prostředí: vložení mezer mezi §§ a číslicemi)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Obsah

Úvod

Trestní odpovědnost se v oblasti životního prostředí začala tvořit na českém území od počátku devadesátých let 20.století, což byla doba, kdy samotné právo životního prostředí bylo poměrně novou oblastí. Jednou z hlavních příčin, proč se v posledních třech desetiletích dostává v oblasti ochrany životního prostředí do popředí trestní právo, je neustálý nárůst a zejména závažnost protiprávních činů spáchaných proti jednotlivým složkám životního prostředí a organismům, včetně jejich dopadů na lidské zdraví a život, které nemohou být sankcionovány na úrovni správního práva vzhledem ke stupni škodlivosti.[1] Příčinou byl mimo jiné i vývoj moderní techniky, který nabídl pachatelům více možností k intenzivnějším zásahu do životního prostředí.

Vývoj

Starší právní úprava

Trestní zákon z roku 1961 neobsahoval oblast, která by se zabývala životním prostředí. Jednotlivá ustanovení, která měla hodnoty podobné v této problematice, byly vztaženy do ustanoveních o ochraně zdraví, majetku, aj.

Teprve další vývoj přinesl do trestního zákona nové samostatné skutkové podstaty trestných činů týkající se ochrany životního prostředí. Tuto změnu přinesl zákon č.159/1989, který byl následně novelizován a ze skutkové podstaty “ohrožení životního prostředí” vznikl nový název – “ohrožení a poškození životního prostředí”.

V roce 2009 nový trestní zákoník zavedl samostatnou hlavu (VIII.) ve zvláštní části, která se právě již specializuje na trestné činy proti životnímu prostředí.

Aktuální právní úprava

Trestní zákoník (zákon č.40/2009) chrání zájmy, které jsou zmíněny na ústavní úrovni. Ústava zde hovoří takto v článku 7: “Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.”[2]Ústava zde ukládá státu pozitivní závazek, jehož podstatou je chránit životní prostředí. Ve úzké spojitosti s tímto článkem je i článek 35 Listiny základních práv a svobod, který zní: (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.[3] Zejména těmito články jsou chráněny zájmy jak přírody jako takové, tak také i společnosti, pro kterou je zdravé životní prostředí nezbytností, jelikož tyto hodnoty mají zajistit život určité kvality – a to nejen pro lidské jedince. Nutno však dodat, že čl.35 chrání životní prostředí nepřímo, skrze negativní vlivy na člověka.[4]Nositelem práva na příznivé životní prostředí je totiž jen člověk.

Co je vůbec míněno tímto pojmem, který zde byl již několikrát zmiňován, je vysvětleno v zákonu o životním prostředí (17/1992 Sb.), který tento institut definuje takto: Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.[5]

Dalšími podústavními prameny jsou například – zákon o ochraně ovzduší (č.201/2012 Sb., vodní zákon (č.254/2001 Sb,), zákon o ochraně přírody či krajiny (č.114/1992), atd.

Obecná charakteristika trestných činů proti životnímu prostředí

Trestné činy proti životnímu prostředí (dále jen “TČ proti živ.p.”)jsou upraveny v hlavě VIII. Zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku – konkrétně v § 293-308.

U většiny takovýchto trestných činů jde zpravidla o tzv. blanketní skutkové podstaty. Znamená to, že se často opírají o jiné právní předpisy (resp.na ně přímo odkazují) týkající se ochrany životního prostředí, živočichů, apod.

Objektivní stránka

V rámci objektivní stránky trestného činu u některých TČ proti živ.p. bude stačit už “pouhé” ohrožení zájmu, který je právem chráněn. Bližší informace z tohoto hlediska budou rozebrány u konkrétních TČ proti živ.p.

Pachatel

Pachatelem může být v podstatě kdokoliv.  Nejen fyzická, ale i právnická osoba, která není nepříliš zřídkým jevem v těchto případech. V určitých případech se může jednat i o speciální subjekt – tedy o takový subjekt, který má určitou povinnost  jednat či nejednat vzhledem k jeho postavení (např. § 303).

Subjektivní stránka

Subjektivní stránka je povětšinou individuální. Dá se ale říci, že zpravidla se vyžaduje úmyslné zavinění. Byť například trestné činy podle § 295 či § 307 lze spáchat i z nedbalosti. O tom víc níže. U jiných trestných činů zákon vyžaduje, aby došlo minimálně o hrubou nedbalost (aby daný čin mohl spadat pod skutkovou podstatu určitého trestního činu).

Jednotlivé trestné činy

Poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293) a Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294)

§ 293 a § 294 v sobě zahrnují základní, obecné skutkové podstaty trestných činů proti životnímu prostředí. Mají tedy (ve vztahu k následujícím §§) obecný charakter. To znamená, že ostatní trestné činy jsou k těmto trestným činům zpravidla v poměru subsidiarity anebo speciality a jednočinný souběh uvedených trestných činů s trestnými činy poškození a ohrožení životního prostředí je vyloučen.[6]

Jedná se o tzv. blanketní skutkové podstaty, které odkazují na jiné právní předpisy zabývající se obdobnou problematikou.

Objekt

Objektem trestných činů v § 293 a § 294 je zájem společnosti na ochraně životního prostředí a jeho jednotlivých složek, včetně organismů a  ekosystémů.[7]

Objektivní stránka

Záleží v tom, že pachatel v rozporu s jiným právním předpisem:

Úmyslně (§ 293) nebo z hrubé nedbalosti (§ 294) poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to (alternativě)

  • ve větším rozsahu nebo
  • na větším území*, nebo
  • takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo
  • je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo
  • nebo, kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění.[8]

* dle § 296 (1) se větším územím podle § 293 a § 294 chápe území o rozloze nejméně 3 hektary a v případě povrchových vod ve vodních útvarech, s výjimkou vodních toků, nejméně jeden hektar vodní plochy a u vodního toku nejméně dva kilometry jeho délky; jednotlivá zasažená území a délky vodního toku se sčítají.

Subjekt

Pachatelem může být fyzická i právnická osoba.

Subjektivní stránka

§ 293

K  naplnění subjektivní stránky je nutné úmyslné jednání.

§ 294

Zde je rozhodovacím kritériem hrubá nedbalost.

Poškození vodního zdroje (§ 294a)

Objekt

Zákon č.330/2011 Sb. zavedl jako objekt tohoto trestného činu zájem společnosti na zvláštní ochraně vodního zdroje. Jedná se totiž o jednu ze základních složek životního prostředí – vody.

Jedná se o privilegovanou skutkovou podstatu ve vztahu k § 293 a § 294.[9]

Objektivní stránka

Musí  zde dojít k jednání pachatele, který “způsobí poškození vodního zdroje, u něhož je stanoveno ochranné pásmo, tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro zvláštní ochranu vodního zdroje."[10]

Předmětem je zde vodní zdroj. Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.[11]

Subjekt

Subjektem může zde být fyzická a také i právnická osoba.

Subjektivní stránka

K naplnění subjektivní stránky je nutné buď úmyslné zavinění či zavinění z hrubé nedbalosti.

Poškození lesa (§ 295)

Objekt

Objektem trestného činu § 295 trestního zákona je zájem na ochraně lesa jako jedné ze složek životního prostředí před specifickou činností prováděnou v rozporu s platnou právní úpravou (zejména těžbou).[12]

Objektivní stránka

Rozdělíme-li § 295 po jednotlivých způsobech, kterými lze naplnit objektivní stránku trestného činu dle § 295, vzniknou nám tři možnosti. Jedná se o následující situace, kdy pachatel buď:

  • těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou v rozporu s jiným právním předpisem způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik holé seče nebo
  • způsobí závažné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo
  • proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené jiným právním předpisem na celkové větší ploše* lesa.[13]

Poškozením lesa ale může být i protiprávní jednání uvedené v §301 trestního zákoníku. Je to z toho důvodu, že podle zákona č.114/1992 Sb., je les významným krajinným prvkem.

*dle § 296 (odst 2.) se celkovou větší plochou lesa (podle § 295) rozumí plocha větší než jeden a půl hektaru a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než tři hektary.

Subjekt

Pachatelem zde může být jak fyzická, tak také právnická osoba (tu lze odvodit z § 7 ze zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim)

Subjektivní stránka

K naplnění subjektivní stránky tohoto trestného činu bude stačit i nedbalost.

Neoprávněné vypuštění znečisťujících látek (§ 297)

Objekt

Chráněnou hodnotou (objektem) trestného činu dle § 297 je:

  • zachování mořských ekosystémů biologické rozmanitosti zde žijících živočišných a rostlinných druhů a
  • zájem na ochraně čistoty moře

Objektivní stránka

Aby byla naplněna objektivní stránka tohoto trestného činu, musí subjekt (v rozporu s mezinárodní smlouvou) vypustit nebo, ač je k tomu povinen, nezabránit vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z lodi nebo jiného námořního plavidla.

Subjekt

V první možnosti (kdy jde o vypouštění) může být pachatelem kdokoliv (jakákoliv fyzická i právnická osoba). Kdežto v té druhé alternativě už musí splnit tu podmínku jen specifická osoba (která byla povinna zabránit dané činnost).

Subjektivní stránka

Zde stačí k naplnění nedbalostní zavinění.

Neoprávněné nakládání s odpady (§ 298)

Podle zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech (v § 4 odst.1) se odpadem rozumí  každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.

Objekt

Objektem je zde:

  • zájem na nakládání s odpady při dodržování zásad ochrany životního prostředí
  • zájem na ochraně životního prostředí před ilegálním dovozem, vývozem či tranzitem odpadu přes hranice státu
  • ochrana životního prostředí a jeho jednotlivých složek před nedovoleným nakládáním s odpady, které by mohlo vést k jeho poškození

Objektivní stránka

Tento trestný čin se skládá ze dvou samostatných základních skutkových podstat.

V odstavci 1 § 298 najdeme objektivní stránku první základní skutkové podstaty, kde je psáno, že subjekt trestného činu k naplnění objektivní stránky trestného činu musí porušit jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech musí uvést nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.

V odstavci 2 § 298 je zmíněna druhá základní skutková podstata a to v té formě, že pachatel v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu.

Subjekt

Pachatelem zde může být fyzická osoba (i jako člen organizované skupiny – výjimkou je zde policista, který plní úkol jako agenta) a také i právnická osoba.

Subjektivní stránka

U obou základních skutkových podstat bude k naplnění subjektivní stránky stačit zavinění z nedbalosti.

Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu (§ 298a)

Tento trestný čin byl zaveden novelou trestního zákoníku zákonem č.330/2011 Sb. na základě požadavku směrnice 2008/99/ES.

Objektivní stránka

Zde objektivní stránka spočívá v takovém jednání pachatele, který “v rozporu s jiným právním předpisem*  vyrobí, doveze, vyveze, uvede na trh látku poškozující ozonovou vrstvu nebo s ní jinak nakládá”.

*jiný právní předpis – nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 517/2014 a 1005/2009 a zákon č.(73/2012)Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech. [14]

Subjekt

Pachatelem může být fyzická i právnická osoba.

Subjektivní stránka

U tohoto trestného činu je vyžadován úmysl.

Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300)

Objekt

Objektem trestných činů dle § 299 a § 300 je zájem na ochraně biologické rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů.[15]

Objektivní stránka

§ 299

V případě první základní skutkové podstaty (§ 299 odst.1) objektivní stránka spočívá v tom, že pachatel v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů.

U druhé základní skutkové podstaty (§ 299 odst.2)  objektivní stránka spočívá v tom, že pachatel v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.

§ 300

Objektivní stránku určuje § 300 takto: “Kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.”

Subjekt

V základních skutkových podstatách může být pachatele fyzická i právnická osoba.

Subjektivní stránka

Trestné činy spadající pod § 299 vyžadují subjektivní stránku ve formě úmyslu, kdežto trestné činy spadající pod § 300 vyžadují hrubou nedbalost.  Trestnost činu podle těchto §§ zaniká účinnou lítostí, která je upravena v § 33 trestního zákoníku.

Poškození chráněných částí přírody (§ 301)

Objekt

Chrání se zde zájem společnosti na speciální zvýšené ochraně vybraných části přírody a krajiny z hlediska ochrany biologické rozmanitosti.

Objektivní stránka

K naplnění objektivní stránky bude nutné takové jednání pachatele, kterým poruší jiný právní předpis tím, že poškodí nebo zničí památný strom, významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu takové části přírody.

Zde je třeba zmínit, že oním “jiným právním předpisem” je myšlen zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Subjekt

Pachatelem může zde být fyzická i právnická osoba.

Subjektivní stránka

K naplnění subjektivní stránky tohoto činu je nutný úmysl nebo i hrubá nedbalost.

Týrání zvířat (§ 302)

Objekt

Zde se chrání zájem na ochraně zvířat, kteří jsou vnímání jako živí tvorové schopnými pociťovat utrpení a bolest. Chrání se před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich bezdůvodným usmrcením.

Touto problematikou se zabývá též zákon České národní rady č.246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, který  v § 1 (1) říká:

Účelem zákona je chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem.[16]

Ve výše zmíněném odstavci je i popsán předmět tohoto trestného činu, kterým je zvíře.

Objektivní stránka

Od roku 2020 záleží objektivní stránka na tom, jakým způsobem pachatel zachází se zvířetem – zda surovým či trýznivým způsobem.

Jednání spočívá v samotném týrání zvířete. Přesnější vymezení a podrobnější rozbor tohoto pojmu najdeme v § 4 zákona ČNR č.246/1992 Sb.

Původní základní skutková podstata § 302 (odst.1) se přesouvá do skutkových podstat kvalifikovaných, kdy týrání zvířete na místě veřejnosti přístupném je postihováno v rámci odstavce 2 a týrání zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem je nově v odstavci 3.[17]

Zvláště surovým nebo trýznivým způsobem týraní se rozumí situaci, kdy je zvíře vystaveno mimořádným fyzickým útrapám a bolesti (překračují běžné útrapy).

Aby bylo týrání spácháno veřejně, musí se konat před nejméně třemi osobami současně přítomnými.

Místem veřejnosti přístupné je míněno každé místo, kde má přístup širší okruh osob individuálně neurčených a kde se také více osob zpravidla zdržují.

Subjekt

Pachatelem zde může být jak fyzická, tak také i právnická osoba.

Subjektivní stránka

K naplnění této stránky zákon vyžaduje úmysl.

PŘÍSNĚJŠÍ TRESTY

Přísnější trest bude uložen tomu, kdo: (odst.2)

  • spáchá takový čin veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném,
  • spáchá takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
  • pokračuje v páchání takového činu po delší dobu.

Ještě přísnější trest může být uložen tomu, kdo: (odst.3)

  • spáchá čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat,
  • způsobí-li takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt,
  • spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
  • spáchá-li takový čin opětovně.

Chov zvířat v nevhodných podmínkách (§ 302a)

Objektivní stránka

Objektivní stránka spočívá ve dvou jednáních:

  • Dle prvního odstavce jde o chov většího počtu zvířat  (judikatura Nejvyššího soudu ČR rozumí tímto pojmem nejméně 7 zvířat) v nevhodných podmínkách, přičemž v souvislosti s tím dochází k ohrožování jejich života či ke způsobení značných útrap zvířatům.
  • Druhý odstavec pak hovoří o chování zvířat v nevhodných podmínkách za účelem obchodu. Také se sem řadí i to, když někdo kořistí z takového chovu, a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy.

Subjekt

Pachatelem zde může být jak fyzická, tak také i právnická osoba.

Subjektivní stránka

Zákon vyžaduje jako subjektivní stránku tohoto činu zavinění ve formě úmyslu.

Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 303)

Objekt

Chráněn je zde zájem na ochraně zdraví a života zvířat. Zde je však rozdíl oproti §§ 299 a § 300 trestního zákona, že jsou zde zvířata myšlena jako jednotlivci a není to míněno druhově. Dále je objektem i zájem na zajištění odpovídající péče o daná zvířata.

Objektivní stránka

Objektivní stránka bude naplněna, pokud subjekt zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt.

Subjekt

Pachatelem zde může být pouze vlastník zvířete (Pokud půjde o větší počet zvířat, kterým obdobným způsobem ublíží, bude trest vyšší) nebo nositel povinnosti se o takové zvíře starat (jde tedy o specifický objekt). Příkladem takové osoby může být například pracovník zoologické zahrady, apod.  V obou případech se ale může jednat o fyzickou nebo právnickou osobu.

Subjektivní stránka

Zde je vyžadováno zavinění ve formě hrubé nedbalosti.

Pytláctví (§ 304)

Objekt

Do objektu trestného činu pytláctví spadá zájem na ochraně přírody, práva myslivosti, rybářského práva a majetku – vlastnictví k uloveným rybám a zvěři.

Objektivní stránka

Takové jednání, kdy subjekt neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné.

Tato skutková podstata obsahuje dvě možné skupiny forem jednání, které jsou nutné (alespoň jedna z nich), aby byla naplněná objektivní stránka.

  1. První případ se týká problematiky neoprávněného lovení zvěře (či ryb) v hodnotě nikoli nepatrné*
  2. Další možností je zde ukrývání, na sebe nebo jiného převádění, přechovávání neoprávněně  ulovené zvěře (či ryb) opět v hodnotě nikoli nepatrné

Ad 1.: Neoprávněně loví zvěř nebo loví ryby ten, kdo k tomu není oprávněn a ani nemá k takové činnosti zvláštní povolení, a nebo i ten, kdo povolení má, ale jedná nad jeho rámec.[18]

*Hodnotou nikoliv nepatrnou se rozumí částka nejméně 10 000 Kč (§138 odst. 1 a odst.2)

Ad 2.:     Přechováváním se vnímá jakýkoliv způsob držení ulovené zvěře nebo ryb. Pachatel je má ve své moci.

Subjekt

V základní skutkové podstatě může být pachatelem fyzická osoba. Ve kvalifikovaných skutkových podstatách je pachatel již nějaký specifický objekt). V obou případech ale může být pachatelem fyzická či právnická osoba.

Subjektivní stránka

K naplnění subjektivní stránky je nutný úmysl.

Neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat (§ 305)

Objekt

Hodnoty, které jsou zde chráněny jsou následující:

  • Ochrana zdraví zvířat
  • Ochrana životního prostředí
  • Ochrana člověka (spotřebitele) před nepříznivými vlivy léčiv a v případě veterinárního zákona před nepříznivými vlivy pocházejícími od zvířat nebo potravin živočišného původu.

Objektivní stránka

Obsahem tohoto trestného činu jsou dvě základní samostatné skutkové podstaty. Odlišují se předměty, se kterými se nakládá, a způsobem jednání pachatele.

Odstavec 1 §305 říká, že trestného činu se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo přechovává látku s thyreostatickými, gestagenními, androgenními, estrogenními nebo jinými hormonálními účinky, beta-agonisty nebo jinou látku určenou ke stimulaci užitkovosti hospodářských zvířat nebo přípravek obsahující takovou látku.

Druhý odstavec hovoří o tom, že trestného činu se dopustí ten, kdo v rozporu s jiným právním předpisem používá léčiva za účelem zvýšení užitkovosti hospodářských zvířat nebo je za tím účelem vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak opatří nebo přechovává.

Subjekt

Pachatelem v základní skutkové podstatě může být jakýkoliv (právnická/fyzická) osoba.

Subjektivní stránka

V tomto případě je vyžadován úmysl.

Šíření nakažlivé nemoci (§ 306) a Šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307)

Objekt

Objekty u trestných činů v § 306 a § 307 jsou společné. Jde o zájem na ochraně života a zdraví lidí před rizikem hrozícím z šíření nakažlivých nemocí u zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat, resp. nakažlivých nemocí a škůdců užitkových rostlin.[19]

Objektivní stránka

§ 306

Čin bude trestný dle § 306, jestliže subjekt způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat. Přísnější pak bude trest dopadat na ty pachatele, kteří způsobí rozšíření takové nemoci.

§ 307

K naplnění objektivní stránky v případě § 307 je nutné, aby subjekt způsobil nebo zvýšil nebezpečí zavlečení (= vyvolání nebezpečí vzniku hromadné infekce či masivního napadení škůdcem na místě, kde se dosud nevyskytoval) nebo rozšíření (= vznik nakažlivé nemoci/škůdce tam, kde se nemoc či škůdce vyskytoval, ale ne v měřítku epidemie)  nakažlivé nemoci nebo škůdce užitkových rostlin.

Subjekt

Pachatelem těchto trestných činů může být fyzická a právnická osoba.

Subjektivní stránka

K naplnění subjektivní stránce jsou možné obě formy zavinění, jelikož oba trestné činy lze spáchat “byť i z nedbalosti”.

Společné ustanovení (§ 308)

Jedná se o zmocňovací ustanovení, které stanoví vládě, aby ve svém nařízením stanovila, jaké nemoci zvířat a rostlin se považují (ve smyslu § 306 a § 307) za nakažlivé a kteří škůdci jsou myšleni (též dle § 307). Takovým to nařízením je nařízení vlády č.453/2009 Sb, kde se Příloha č.2 věnuje zvířatům a Příloha č.3, který se zabývá nemocemi a škůdci užitkových rostlin.

  1. JELÍNEK, Jiří  a kolektiv. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8.vydání. Praha: Leges, 2022, s. 804.
  2. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava.
  3. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
  4. BARTOŇ, Michal a kolektiv. Základní práva. Praha: Leges, 2016, s. 507.
  5. Zákon č.17/1992 Sb., o životním prostředí.
  6. JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné..., s. 810.
  7. Tamtéž.
  8. Tamtéž.
  9. JELÍNEK, Jiří. a kolektiv. Trestní právo hmotné..., s. 814.
  10. Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník.
  11. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
  12. JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné..., s. 816.
  13. Zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník.
  14. JELÍNEK, Jiří. a kolektiv. Trestní právo hmotné..., s. 820.
  15. JELÍNEK, Jiří. a kolektiv. Trestní právo hmotné...s. 821.
  16. Zákon č. 246/1992 Sb.,na ochranu zvířat proti týrání.
  17. JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné..., s. 821.
  18. JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné..., s. 830.
  19. JELÍNEK, Jiří a kolektiv. Trestní právo hmotné..., s. 833.
Autoři článku: Petra Štoková