Subsidiarita ústavní stížnosti: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „==Subsidiarita ústavní stížnosti== Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní…“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Subsidiarita ústavní stížnosti)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
Řádek 1: Řádek 1:
==Subsidiarita ústavní stížnosti==
 
 
[[Ústavní žaloba|Ústavní stížnost]] je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky (subsidiarita), které mu zákon k ochraně právo poskytuje. Musí jít proto o prostředek, na jehož základě vzniká povinnost příslušného orgánu se věcí zabývat a ve věci rozhodnout.
 
[[Ústavní žaloba|Ústavní stížnost]] je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky (subsidiarita), které mu zákon k ochraně právo poskytuje. Musí jít proto o prostředek, na jehož základě vzniká povinnost příslušného orgánu se věcí zabývat a ve věci rozhodnout.
  

Aktuální verze z 4. 2. 2018, 08:45

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky (subsidiarita), které mu zákon k ochraně právo poskytuje. Musí jít proto o prostředek, na jehož základě vzniká povinnost příslušného orgánu se věcí zabývat a ve věci rozhodnout.

Přesto však výjimka ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) ZUS umožňuje, aby Ústavní soud i v takovém případě stížnost neodmítl za kumulativního splnění těchto podmínek

  • a) stěžovatel je zasažen ve svých ústavně zaručených právech nebo svobodách pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem
  • b) stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky
  • c) stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele
  • d) byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je jejím předmětem
  • e) ústavní stížnost splňuje všechny ostatní předpoklady k projednání

Druhou výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy v řízení o podaném opravném procesním prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Zde musí stěžovatel použít alespoň jeden opravný prostředek.

Sdělení Ústavního soudu

Plénum Ústavního soudu se dohodlo 14. a 21. ledna 2003, že změní dosavadní většinovou praxi soudců Ústavního soudu připouštějící souběžné podání mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí obecných soudů, a to s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva. Napříště budou soudci a senáty Ústavního soudu vykládány přípustnost a lhůta k podávání ústavní stížnosti, o které Ústavní soud rozhoduje podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, v případě jejího souběhu s mimořádnými opravnými prostředky s výjimkou obnovy řízení takto:

(1) V případě podání mimořádného opravného prostředku bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení.
(2) Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou obnovy řízení bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.
Autoři článku: Zlámal (Zlámal Matouš)