Zobrazení zdroje stránky Subsidiarita ústavní stížnosti

==Subsidiarita ústavní stížnosti==
[[Ústavní žaloba|Ústavní stížnost]] je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky (subsidiarita), které mu zákon k ochraně právo poskytuje. Musí jít proto o prostředek, na jehož základě vzniká povinnost příslušného orgánu se věcí zabývat a ve věci rozhodnout.

Přesto však výjimka ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) ZUS umožňuje, aby Ústavní soud i v takovém případě stížnost neodmítl za kumulativního splnění těchto podmínek
*a)	stěžovatel je zasažen ve svých ústavně zaručených právech nebo svobodách pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem
*b)	stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky
*c)	stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele
*d)	byla podána ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je jejím předmětem
*e)	ústavní stížnost splňuje všechny ostatní předpoklady k projednání
Druhou výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy v řízení o podaném opravném procesním prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Zde musí stěžovatel použít alespoň jeden opravný prostředek.

'''Sdělení Ústavního soudu'''

Plénum [[Ústavní soud|Ústavního soudu]] se dohodlo 14. a 21. ledna 2003, že změní dosavadní většinovou praxi soudců Ústavního soudu připouštějící souběžné podání mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí obecných soudů, a to s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva. Napříště budou soudci a senáty Ústavního soudu vykládány přípustnost a lhůta k podávání ústavní stížnosti, o které Ústavní soud rozhoduje podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, v případě jejího souběhu s mimořádnými opravnými prostředky s výjimkou obnovy řízení takto:
 (1) V případě podání mimořádného opravného prostředku bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení.
 (2) Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou obnovy řízení bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.